Karel May, spisovatel s bohatou fantazií a pestrým životem

Díla Karla Maye provázela dospíváním několik generací. Jeho hrdinové měli nezlomný charakter a předávali mnohá morální poselství. Jaký byl člověk, který stvořil Vinnetoua?

Karl Fridrich May se narodil 25. února 1842 v Ernstthalu u Saské Kamenice jako páté z celkem čtrnácti dětí. Rodina žila v obrovské bídě a on už jako malý chlapec chodil do vedlejšího hostince žebrat o slupky z brambor, aby měli co jíst.

Dětství

Malý Karl trpěl kvůli špatné výživě a nevyhovujícím hygienickým podmínkám již od narození křivicí a zrakovou poruchou. Když jeho matka v roce 1842 nastoupila do Drážďan na kurz porodnictví a svěřila se tamním profesorům se svými starostmi o chlapce, profesoři Grenser a Haase se jej ujali a naprosto vyléčili.

Ve škole se Karl projevil jako opravdu velmi nadaný žák. Četl a přepisoval knihy, hrál na několik hudebních nástrojů a několik hodin denně studoval. Nutno však poznamenat, že pod přísným dohledem otce, který se rozhodl z něj za každou cenu vychová vzdělaného muže.

Učitelský seminář a první krádež

Roku 1856 nastoupil do učitelského semináře ve Waldenburgu. Zde došlo v roce 1959 k jen těžko pochopitelné události, která nejspíš ovlivnila další roky jeho života. Karl měl na starosti osvětlování třídy, k tomu se v té době samozřejmě používali svíčky. Šest jich však ukryl ve svém kufru, kde je následně vypátrali jeho spolužáci. Ze semináře byl proto vyloučen a dokončil jej až v roce 1861 v Plauen.

Problematická další léta

Po úspěšném absolvování semináře přijal učitelské místo v chudinské škole v Glauchau. Odtud byl však jako pomocný učitel propuštěn již po dvou měsících a nastoupil do tovární školy v Alchemnitz. Zde jej o vánočních prázdninách jeho spolubydlící falešně obvinil z krádeže hodinek a byl zatčen.

Soud jej potrestal šesti týdny vězení a zákazem vykonávat učitelské povolání. Pobyt ve vězení měl značně neblahý vliv na jeho duševní zdraví. Některé prameny dokonce uvádějí, že se zde nervově zhroutil. Po návratu k rodičům do rodného Ersthallu se živil jako příležitostný recitátor a hudebník.

Karl dlouho trpěl pocitem křivdy z falešného obvinění a pobytu ve vězení. Rozhodl se proto společnosti pomstít. V letech 1864-65 se pod různými jmény vydával za obchodníka či ředitele školy a objednával si zboží, se kterým následně bez zaplacení zmizel. Za tyto činy byl odsouzen ke čtyřem letům vězení v káznici ve Zwickau. Odtud pochází první náznak jeho budoucí literární kariéry. Dochovalo se Repertorium C Maye, plán 137 budoucích prací Karla Maye.

Po propuštění koncem roku 1868 se dopouští dalších přestupků a podvodů. Ukradl biliárové koule, koně, dýmku nebo třeba v policejní převleku zabavoval „falešné“ peníze. Zadržen byl v českých Valkeřicích a odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody v káznici Waldheim.

Zde začal sepisovat své sny o dalekých cestách a své první povídky začal pod různými pseudonymy posílat do různých časopisů. Jeho talentu si brzy povšiml nakladatel Heinrich Gotthold Münchmeyer a nabídl mu místo redaktora.

Léta literární tvorby

May se po propuštění stal redaktorem několika časopisů a přestěhoval se do Drážďan. V Deutesches Familienblatt uveřejnil svou novelu Old Firehand, kde poprvé zmínil jméno Vinnetou. Zde také napsal první příběh z Orientu a svůj první román pod názvem Poslední cesty obou Quitzowů.

Nakladatel Münchmayer ve snaze si schopného autora udržet jej začal přesvědčovat ke sňatku se sestrou své manželky. May však k oné dámě nepociťoval vůbec žádné sympatie a od nakladatele záhy odešel.

V srpnu roku 1880 uzavřel sňatek s Emmou Linou Pollmerovou, nádhernou ženou, která milovala společnost, obdiv a peníze. Povahově byli naprostým protikladem. Zatímco jeho žena pořádala honosné večírky a zvala domů všelijaké návštěvy, May byl zavřený ve své pracovně a věnoval se literární tvorbě.

Od roku 1892 začal nakladatel Fehsenfeld vydávat jeho romány a povídky knižně. Vyšel cyklus románů z Orientu s Kara ben Nemsím, romány Vinnetou, Old Surehand, Satan a Jidáš a mnoho dalších. Mayova obliba u čtenářů byla obrovská a spisovatel toho využívá a ztotožňuje se se svým hrdinou Old Shatterhandem. Začal pořádat přednášky, kde tvrdil, že všechny příběhy Kara ben Nemsího alias Shatterhanda opravdu prožil. Dokonce si pořídil odpovídající kostýmy, ve kterých se nechává fotografovat.

Z vrcholu zpět na zem

V březnu 1899 se vydal na svou první dalekou cestu do Orientu ze které se vrátil v červenci 1900 značně otřesen realitou, kterou tam zažil. Byla naprosto odlišná od romantických představ z jeho románů.

V lednu 1903 se rozvedl s Emmou, aby se následně v březnu oženil s Klárou Plöhnovou. Následující rok začalo období soudních sporů, které jej naprosto zničilo. Soudil se s Adalbertem Fischerem za neoprávněný dotisk jeho kolportážních románů a na scéně se objevil zkrachovalý novinář Rudolf Lebius, který vytáhl na světlo Mayovu kriminální minulost.

V roce 1908 podnikl May se svou manželkou tříměsíční cestu po Americe, která dala vzniknout čtvrtému dílu z cyklu Vinnetou v roce 1910.

V roce 1911 na svou obranu a vysvětlení minulosti vydává May autobiografii Mein Leben und Streben a v prosinci tohoto roku vyhrává spor s Lebiusem, který je pro pomluvu odsouzen k peněžitému trestu. Následujícího roku 30. března Karel May umírá na zápal plic.

Zdroje: Osobnosti.cz, karlmay.cz