Válečné rekordy: Nejkratší válka trvala 38 minut. Vyžádala si 500 mrtvých

Zanzibar, souostroví rozkládající se na východoafrickém pobřeží, se neproslavil jen kořením, turistickými resorty a Freddiem Mercurym. Připisuje si také jedno zvláštní prvenství. Na jeho území proběhla nejkratší válka v dějinách lidstva. Trvala jen něco málo přes půl hodiny.

V 19. století bychom v Africe nenašli mnoho autonomních států. Všechny tehdejší mocnosti, jako byla Británie, Francie, Itálie nebo Španělsko, zde zakládaly kolonie, aby získaly snadný přístup k nerostným surovinám či koření. A také k otrokům, kteří ještě v té době platili za nejvýnosnější africkou obchodní komoditu.

Vše odstartovala dohoda Britů s Německem

Velkolepé plány zde měli zejména Britové, kteří se snažili o vytvoření jedné velké kolonie táhnoucí se od severu k jihu. A Zanzibar by jim poskytl strategickou výhodu. V cestě jim ovšem stálo Německo, které by souostroví nejraději získalo pro sebe. Už jen proto, že okupovalo pevninu naproti němu.

Nakonec se ale oba státy dohodly na výměnném obchodu. Británie Německu poskytne ostrov Helgoland spolu s několika africkými územími, Německo na oplátku nebude uplatňovat svůj vliv na Zanzibaru. V roce 1890 byl Zanzibar prohlášen britským protektorátem.

Probritský sultán nevládl dlouho

Britové do vedení protektorátu chtěli dosadit sultána, jenž bude bez potíží plnit jejich rozkazy. A který také zruší obchod s otroky, na kterém nejvíc bohatli právě sultánové. Volba nakonec padla na Hamada bin Thuwainiho. Coby britská loutka si ovšem ve svých řadách mnoho příznivců nenašel, a tak jeho čtyřletou vládu ukončila předčasná smrt, jež s největší pravděpodobností zapříčinil jeho vlastní synovec Chálid bin Bargaš.

Chálid se v paláci okamžitě usadil a sám sebe jmenoval novým vládcem. Dohoda o tom, že sultán může převzít moc jedině s posvěcením Britů, ho příliš netrápila, politicky tíhnul spíše k Německu. Když ještě ke všemu veřejně odmítl uznat britskou suverenitu a na palác nechal vyvěsit zanzibarskou vlajku, byla to pro Brity poslední kapka.

Nevěřil, že budou střílet

Okamžitě k břehům Zanzibaru vypravili čtyři válečné lodě spolu s oddílem námořní pěchoty. 27. srpna 1896 před devátou hodinou ranní dorazili k sultánovu paláci a vyzvali ho k rezignaci. Na rozmyšlenou dostal půl hodiny.

Jenže sultán se mezitím zabarikádoval uvnitř, kolem zdí paláce rozmístil 3000 obránců (převážně z řad civilistů a otroků) a uvedl do pohotovosti svou jedinou loď, ozbrojenou jachtu HSS Glasgow. Britské ultimátum odmítl s dovětkem, že jejich výhružkám o zahájení palby nevěří. Mýlil se.

Nejkratší válka trvala 38 minut

Nejkratší válka byla na světě, když přesně v 9 hodin a 2 minuty začaly pálit všechny britské lodě současně. Neúnavné ostřelování trvalo 38 minut, přičemž obránci neměli sebemenší šanci na úspěch. Když zbraně opět utichly, z paláce i sultánovy jachty zbyla jen hromada trosek. V té době byl už ale Chálid na cestě k německému konzulátu, kde ho během první světové války Britové dopadli a nechali deportovat na ostrov Svatá Helena.

O vítězi války neúprosně svědčí nejen zničený palác, ale také ztráty na životech. Zatímco na straně obránců přišlo o život asi 500 lidí, útočící Britové vyvázli s jedním raněným námořníkem. Nový sultán už byl opět poslušný britským rozkazům. Zrušení obchodu s otroky už nestálo nic v cestě, stalo se tak hned roku 1897.

Zdroj: Myjournalcourier, The Collector, Nespechej.cz