Jak se jedlo ve středověku. Pečený páv, kaše z žaludů a vejmrda, za uloveného zajíce trest smrti

Středověk nabízel poměrně pestrou stravu, alespoň tedy pro šlechtu. Panovníkům se prohýbaly stoly pod náporem zvěřiny, kterou zapíjeli pivem, vínem či medovinou. Kdežto chudina jedla husté polévky a kaše z nadrcených bukvic a žaludů.

Panstvo ve středověku dodržovalo určitá pravidla stolování

Bezesporu mezi ně patřilo, že před jídlem si namáčeli ruce v miskách. Polévky, zpravidla masový vývar, jedli lžícemi. Avšak omáčku si nabírali srolovanými plackami. A zbytek se jedl prostě rukama. Vidlička přišla na přetřes mnohem později. K dalším důležitým pravidlům patřilo, že se nesmělo mluvit s plnou pusou.

Středověk byl ve znamení podávání několika chodů

Zámecká komnata, kde se hodovalo, byla náležitě vyzdobena. Mimochodem panstvo debužírovalo až několik dnů. Sice vše mělo svá pravidla, ale s pořádkem si starosti nikdo příliš nedělal. S každou přibývající hodinou pánům medovina stékala po bradě stále častěji. Kosti házeli za sebe. Ostatně to známe z historických filmů.

Nicméně i kronikáři zaznamenávali různé dobové historky. I když si leckdy mohli různé okolnosti přizdobit k obrazu svému. Stejně tak i malíři, jež zvěčňovali na svých plátnech tato leckdy, s prominutím, obžerství.

Urozená společnost měla svůj zasedací pořádek

Na čestném místě u dlouhého stolu uprostřed sedával panovník. Po jeho levici i pravici byli usazování čestní hosté. Dámám byl přístup na hostiny umožněn až ve třináctém století. Přes stůl byl přehozen zpravidla bílý vyšívaný ubrus. Na něm se vyjímalo cínové či stříbrné nádobí a skleněné číše. Služebnictvo pilně hostům dolévalo pivo, víno či medovinu.

Na hodokvase nesměl chybět pečený páv či labuť

Kuchaři dokonce upečenou labuť navlékli zpět do kůže i s peřím. Na stolech tak trůnila labuť i honosný páv. Tito ptáci jsou tzv. silová zvířata. Labuť je symbolem duchovna. Páv je znakem hrdosti. Nicméně maso těchto ptáků prý chutnalo nevalně. Bylo spíše vystaveno pro efekt.

Hospodáři si pochutnávali na vejmrdě

Co je vejmrda? Křen s jablky. Nejlépe se vejmrda vyjímala na plátku vařeného hovězího masa. Střední třída si též debužírovala. Jejich strava byla rozmanitá. Například: Chléb, nákypy, klobásy, sýry, zelenina, kaše, zvěřina, ryby, uzené či pernatá zvěř.

Čím se živila chudina?

Jejich pravidelnou stravou byly husté polévky, chléb a kaše. Chleba hospodyně pekly do zásoby. Připravovaly ho z tmavé žitné mouky, do níž přidávaly i otruby či špaldu nebo čirok. A v době bídy dokonce i mouku z jedlých kaštanů.

Kaše, co dům dal. Prosná, ovesná, pšeničná

Vařily se různé sladké kaše přirozeně slazené medem a ovocem. Základem kaše byla mouka a nadrcená zrna obilí. Mouka se přidávala i do polévek, aby byly husté a zasytily žaludek. Hlavní roli hrálo ovšem zelí. Již naši předkové věděli, že kvašená zelenina je zdravá pro organismus. Téměř v každém stavení bylo možno objevit soudek s naloženým zelím. Dále se jedly luštěniny, cibule, česnek.

Sběr lesních plodin obohacoval leckdy chudý jídelníček

Matky s dětmi sbíraly borůvky, maliny, lesní jahody, plody dřínu i moruše. Pochoutkou středověku byla kotvice plovoucí (vodní ořechy). Sbíraly se i bukvice a žaludy, kdy se z nich za hladomoru drtila mouka.

Maso mívala chudina pomálu

Kravička sloužila hlavně pro mléko. Z mléka hospodyně stloukaly máslo, které bylo výhradně určené na prodej. Pro děti zbývalo jen podmáslí. Mít maso byl svátek. Nicméně na volně pobíhající zvěř v panském lese si nikdo netroufal. Neboť za pytláctví následoval hrdelní trest.

Zdroje: stoplusjednicka.cz, wikipedia, novinky.cz