Spojte se s námi


Ekonomika

Příběh značky: Třetí největší megafúze v hospodářských dějinách stála 110 miliard eur. Součástí byl i Plzeňský Prazdroj

Plzeňský Prazdroj není třeba představovat. V dnešním článku vás provedeme jeho historií a přidáme pár pikantností. Věděli jste, že do Vatikánu proslulý ležák každoročně putuje coby dar papeži?

Publikováno

dne

Plzeňský Prazdroj není třeba představovat. V dnešním článku vás provedeme jeho historií a přidáme pár pikantností. Věděli jste, že do Vatikánu proslulý ležák každoročně putuje coby dar papeži?

Plzénce předchází právo várečné

Václav II. v roce 1295 uděluje pouhým 260 plzeňským občanům právo várečné. Až ve čtrnáctém století mohou pivo vařit i ostatní měšťané. Dohledatelná první zmínka o pivovaru pochází z roku 1501. Jenže o velké kvalitě piva se tehdy nedalo moc hovořit. Dokonce historie říká, že v roce 1838 prý radní nechali vylít 36 soudků piva, a to pro jeho nevalnou chuť. Nadto mělo být i zdraví škodlivé!

Radní se rozhodli mít vaření piva pod kontrolou

Pročež na své schůzi odhlasovali stavbu měšťanského pivovaru. Tři roky na to už v Plzni stál nový Měšťanský pivovar Plzeň. Bylo rozhodnuto, že pivovar bude vařit pivo bavorského typu. První várka piva byla uvařena 5. října 1842. Podepsal se pod ní tehdy přizvaný sládek, a to právě z Bavor – Josef Groll.

Ačkoliv prémiová várka nesplnila až tak úplně očekávání, sládkovi gratulovala celá městská rada. Receptura, léty vylepšovaná, je známá po celém světě jako pivo plzeňského typu.

Plzeňský Prazdroj: Registrace ochranné známky

Ochranná známka Pilsner Bier – Plzeňské pivo byla zapsána 1. března 1859. Pročež v roce 1898 další ochranná známka hovoří již o Plzeňském Prazdroji – Pilsner Urquell. Další příchozivší a střídající se sládkové vymazlili chuť Plzeňského Prazdroje natolik, že pivovar začíná pronikat do Vídně a slaví úspěch v Paříži. Má dobře nakročeno upevnit svou pověst i v Americe.

Plzeňský Prazdroj spolknul nového konkurenta

V roce 1869 akciová společnost založila pivního konkurenta. A to Pivovar Gambrinus. Chvíli Měšťanský pivovar bojoval. Především ale díky své historii a upevnění postavení na trhu se mu podařilo většinu akcií Gambrinusu získat.

Znárodnění a sjednocení pivovarů

Ke znárodnění pivovarů došlo 13. září 1946. Po dalších změnách je nakonec do obchodního rejstříku zapsána společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Ovšem v roce 1999 nad ním získává kontrolu jihoafrická společnost South African Breweries, jež se po třech letech slučuje s firmou Miller Breweries ze Spojených států amerických. Tím vzniká koncern SABMiller. Vzniká tehdy druhá největší akciová společnost na světě ohledně vaření piva.

SABMiller není konečným vlastníkem Prazdroje

O koupi SABMilleru se začíná zajímat největší americko-belgický pivovarský koncern světa Anheuser-Bush InBev. Po dlouhých tahanicích a přihazování pencí za akcii nakonec dochází ke sloučení těchto koncernů. Kupní cena společnosti SABMiller činila dle zveřejněných zpráv 99 miliard EUR. Jenže k tomu musíte připočítat i přebírané dluhy, takže se konečná částka vyšplhala až na 110 miliard EUR.

Dochází tak ke třetí největší finanční megafúzi ve světových hospodářských dějinách. Po sloučení tento obrovský megaloman může teoreticky vařit téměř 1/3 piva na světě. Součástí finanční operace se stává  i pivovar Plzeňský Prazdroj.

Plzeňský Prazdroj: Vlastníky nově Japonci

Nicméně to stále není konec vlastnictví Plzeňského Prazdroje. Jak je vidět, plzeňka je skrytým pokladem, a proto se o něho uchází Japonci. Kupují jak pivovar, tak i obchodní značku. Spadnou pod ně i dceřiné společnosti, jež se nacházejí nejen v Česku, ale také v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. V první polovině roku 2017 nad plzeňkou zavlaje japonská vlajka.

Nicméně dobrou zprávou je, že Plzeňský Prazdroj všechny tyto anabáze přežil a výroba oblíbeného moku jede dál. Tajemství výroby zná ovšem jen zhruba 10 lidí a pečlivě ho střeží. Dále si Plzeňský Prazdroj drží i bednáře. I když bednářství zachází na úbytě, v Plzni si je hýčkají. Je to jeden z mála pivovarů na světě, který bednáře dokonce i zaměstnává.

Plzeňští bednáři vyrábějí sudy původním unikátním postupem

„Recept“ na výrobu dubových sudů se na školách nevyučuje. Dědí se z mistra na tovaryše, načež zkušenosti si zruční řemeslníci předávají ústně. Na výrobu sudu se používá přirozeně vysušené dřevo. Toto „zrání dřeva“ trvá až osm let.

Dále sudy musí projít procesem smolení. Tím se dezinfikují a zároveň dochází k zabránění styku piva se dřevem. Pivo v dubových sudech pak zraje naprosto stejně, jako tomu bylo v dobách prvního bavorského sládka, Josefa Grolla.

Plzeňský Prazdroj: Je Pilsner Urquell jediné zásadité pivo?

Je to jen mýtus. Pilsner Urquell jako kvašený nápoj je povahy kyselé, to znamená, že jeho pH je vždy menší než 7. Nicméně prostředí žaludku a trávícího ústrojí je ještě kyselejší. A proto si pivo umí s kyselostí žaludku poradit. Bezesporu kyselost vyrovnává. Cílová hodnota pH piva Pilsner Urquell je 4,65. Také obsahuje hořčiny, látky získané z chmelu, jež zvyšují produkci žluči a jsou potřebné pro trávení.

V neposlední řadě má plzeňské pivo díky  své receptuře, nízkému stupni prokvašení a velmi měkké varné vodě schopnost výrazně trávení podpořit. Proto je leckdy plzeňský ležák doporučován i lékaři při trávicích potížích. Ovšem s mírou! Mimochodem Urquell znamená pramen a v řeči piva značí originál.

Pilsner Urquell až do Vatikánu

Každý rok vozí delegace plzeňského pivovaru Plzeňský Prazdroj dárek papeži. Plzénka cestuje do Vatikánu 1 300 kilometrů a není tam žádnou neznámou. Pro své blahodárné účinky si pro plzeňský ležák nechal posílat již v 19. století papež Lev XIII. A to dokonce na doporučení jeho osobního lékaře.

Zdroje: prazdroj.cz, wikipedia.org, pilsner-urquell.cz

Oblíbené