Letecké katastrofy: Tragický příběh letu Helios Airways 522. „Letoun duchů“ mířil do Prahy

14. srpna 2005 byla slunečná neděle. Z letiště v Larnace se chystal ke startu Boeing 737 společnosti Helios, avšak 121 cestujících do cíle nedoletělo. Podle vyjádření odborníků byla naprostá většina cestujících i posádky již při letu v nevratném kómatu.

Proč došlo ke zřícení letounu?

Let společnosti Helios startoval z Larnaky, přičemž měl v plánu mezipřistání v Aténách a poté přílet do Prahy. Letoun pilotoval zkušený německý devětapadesátiletý kapitán Hans Jürgen Merten, jenž měl nalétáno 17 000 hodin. Prvním důstojníkem letu byl jedenapadesátiletý Pambos Charalambous. Pro Helios létal pět let a na svém kontě měl přes 7 000 letových ho. Oba dva zkušení profesionálové.

Potíže se projevily už při stoupání do letové hladiny. Piloty ale zmátlo, že se až za letu ozval alarm, který původně má varovat posádku před startem. Proto kontaktovali operační středisko Heliosu v Larnace.

Piloti: „Středisko, tady let 5-2-2. Přepínám.“

Letový provoz: „Let 5-2-2, co pro vás mohu udělat?“

Piloti: „Svítí nám alarm ´vzletová konfigurace´.“

Letový provoz: „Prosím?“

Situace se ještě více komplikuje

Rozsvítila se hlavní varovná kontrolka. Mohlo to znamenat přehřátí palubních systémů. Zatímco kapitán řeší situaci s přivolaným technikem v operačním středisku, projevují se problémy i v kabině pro cestující. Náhle vypadly kyslíkové masky. Tři letušky a jeden stevard cestující uklidňují. Sami ale netuší, co se děje, protože je nikdo z pilotní kabiny neinformoval. Piloti o spuštění kyslíkových masek nevěděli.

Problémy s varovnými signály v kokpitu se stále nedaří vyřešit

Piloti: „Obě kontrolky chlazení zhasly.“

Technik: „To je normální. Můžete popsat, v čem je problém?“

Piloti: „Nejsou vypnuté.“

Technik: „Přepínač na panelu přetlakování kabiny je v poloze ´auto´?“

Piloti: „Kde jsou jističe chlazení avioniky?“

Technik: „Za sedačkou kapitána. Vidíte je?“

Z tohoto rozhovoru je velmi důležitý postřeh technika, když se ptá, zda přepínač na panelu přetlakování kabiny je v poloze auto. Jenže posádka tuto životně důležitou otázku nezaregistrovala. Nastalý zmatek ji zcela ovládl. Později se ukázalo, že celou situaci ztěžoval  nedostatek kyslíku. Nicméně rádiové spojení se přerušilo a od té doby už posádka nekomunikovala. Spojení se nepodařilo obnovit a na zemi zavládly dohady a pochyby.

Jedná se o teroristický útok nebo o technickou závadu?

Let z Larnaky do Atén měl trvat maximálně hodinu a půl. Ovšem letadlo bylo ve vzduchu více než dvě hodiny. Nekomunikovalo. Navíc se blížilo k obydleným Aténám. Vzhledem k tragédii, která se stala 11. září 2001, tuto situaci odborníci vyhodnotili jako případný teroristický útok.

Vojenské letectvo proto vyslalo dvě stíhačky F-16, aby zjistily co se děje. V případě nouze mohly letoun sestřelit, aby zabránily zřícení do obydlených Atén. Jedna stíhačka jistila situaci vzadu za dopravním letadlem. Druhá se přibližovala ke kokpitu. Pilot stíhačky zjišťuje, že v kokpitu je patrně muž v bezvědomí.

Posílá na operační středisku zprávu, že zkontroluje kabinu

Ale bohužel ani v kabině nezahlédne žádné známky života, tím spíše, že cestující vůbec nereagovali na těsnou blízkost stíhačky. Vše byla otázka sekund. V tom pilot zpozoroval pohyb v kokpitu. Pilot stíhačky se snaží dorozumívat s člověkem v kokpitu za pomocí gest, protože rádiové spojení stále nefunguje. Mužem v kokpitu byl patrně stevard. Na chvíli zareagoval, ale to bylo vše.

Tragédie nabírá rychlý spád

Letoun prudce zatočí doprava a začíná klesat. Nakonec narazil do kopce Gramatiko. Na místo neštěstí jsou okamžitě vysláni záchranáři. Nikoho na živu nenašli. V troskách letounu zahynulo 121 osob, z toho dvacet dva dětí. „Obrovská plocha byla spálená na uhel, všude byly kusy letadla a lidské ostatky. Byla to hororová scéna,“ popisuje místo havárie vyšetřovatel Akrivos Tsolakis.

Řecké úřady zahajují vyšetřování

Jako první bylo nutné najít černou skříňku s hlasovým zapisovačem z kokpitu. Poničenou schránku našli, ale bez popisovače. Intenzivně hledají dál. Bylo to jako hledání jehly v kupce sena, ale intenzivní pátrání korunuje úspěch. Zapisovač byl nalezen a díky záznamům vyšetřovatelé zjišťují, že stevard Andreas Prodroum volal o pomoc. Jenže „mayday“ nikdo neslyšel, protože rádio bylo stále naladěné na frekvenci letiště.

Andreas Prodroum cestou z kabiny použil čtyři kyslíkové přístroje

I patolog potvrdil, že v okamžiku havárie seděl za řízením stevard Prodroum, kterého viděli i piloti stíhačky. Proč převzal řízení letounu stevard? Chystal se letoun zachránit? Vyvinul obrovskou statečnost, když si sedl do kokpitu. Měl sice licenci obchodního pilota, ale Boeing 737 se vymykal jeho znalostem. Přesto se chtěl pokusit o záchranu.

Nicméně zradily ho palivové nádrže. Bezprostřední příčinou zřícení byl nedostatek paliva, jelikož letoun byl ve vzduchu mnohonásobně déle.

Proč došlo k poklesu tlaku v kabině a ztrátě kyslíku?

Vyšetřování ukázalo, že chybou bylo lidské selhání. Technici při kontrole přetlakového testu na zemi zapomněli přepínač na panelu přetlakování kabiny přepnout do polohy „auto“. Takže byl nastaven na manuální ovládání a piloti by museli nastavit tlak ručně. Což ovšem nevěděli. Otázka na přepínač sice v komunikaci operačního centra s piloty zazněla, ale piloti ji v nastalém zmatku a řídnoucím vzduchu nedokázali vyhodnotit.

Hypoxie

Vzduch v kabině již při vzletu pomalu řídl. Pročež důsledkem je hypoxie. Příznaky hypoxie popisuje Bill Waldock: „Jako první se objeví lupání v uších a tlak v lebečních dutinách. Když vystoupáte ještě výš, dostaví se pocit podobný opilosti, jako po pár skleničkách alkoholu.“

Člověk důsledkem hypoxie ztratí schopnost logického uvažování a nedokáže správně uvažovat. To i vysvětluje zmatenou komunikaci kapitána Mertena s operačním technikem. Rekonstrukce tyto domněnky potvrdila.

Společnost Helios Airways v listopadu téhož roku lety do Prahy zrušila a později zkrachovala.

Zdroje: idnes.cz, aktualne.cz, iprima.cz