Příběh českého masového vraha: Ivan Roubal a jeho temná cesta k vraždám

Ivan Roubal poslední roky života trávil na samotě Pohádka. Jakkoliv název Pohádka zavání pohádkovými časy, nebylo tomu tak. Život zde nekončil happy endem. Naopak, kdo do Pohádky vstoupil, nevyvázl odtud živý.

Ivan Roubal vstoupil do historie české kriminalistiky poprvé v roce 1992. Načež v průběhu pár let zaujímá jedno z předních míst sériových vrahů v České republice. Proč vraždil? Co ho k tomu vedlo?

Ivan Roubal se narodil 12. května 1951

Vystudoval střední školu a psychologové později určili, že má mírně zvýšený inteligenční kvocient. Nicméně se jednalo o silně defektní bezcitnou osobnost. Spěl k narcismu a egocentrismu. Podle znalců z oboru psychologie Roubal pohrdal lidmi a uznával pouze majetek a peníze. Byl bezohledný, surový a krutý ve vymýšlení způsobu vražd.

Nicméně v dospívání se setkal se zákonem pouze lehce, když byl souzen za dopravní nehodu na železnici, kterou měl způsobit z nedbalosti. Dále měl problémy s členstvím v sektě Jehovistů. S těmi se ale rozešel.

Vše začalo přestěhováním na polorozpadlou usedlost Pohádka

Samota Pohádka, dnes v notném rozkladu, stále existuje. Nachází se asi osm kilometrů od obce Čachrov. Předcházely ji strašidelné příběhy a nad Pohádkou po mnoho let prý visí kletba.

Kletbu měla začátkem devatenáctého století vyřknout stará podivínka. Znelíbila se místním lidem, protože ji považovali za čarodějnici. Nařkli ji, že přivolala na jejich obec zničující požár. Zlynčovali ji, vhodili svázanou do její chatrče a tu podpálili. Stařena vyřkla kletbu a všechno kolem včetně Pohádky proklela.

Na Pohádce v tu dobu hospodařil rod Pangerlů

Načež od oné události se jim přestalo dařit. Začaly se dít neuvěřitelné věci. Rodina mívá noční můry, ozývá se nářek nejasného původu. Syn Pangerlových se vrací z druhé světové války, kterou jakoby zázrakem přežil. Nicméně je zastřelený neznámým mužem těsně než vejde do domu. Přichází rok 1947 a Pangerlovi musí na základě Benešových dekretů hospodářství opustit. Přišli o syna i o veškerý majetek. Pohádka si vybírá dál svou daň.

Místu se lidé začínají vyhýbat, Pohádka pustne

Pár odvážlivců se tu pokoušelo hospodařit, ale nevysvětlitelné jevy pokračují. Obyvatele zachvacují hrůzné děsy a vidiny. Až v roce 1991 přichází na zchátralou samotu Ivan Roubal, do té doby celkem bezúhonný občan. Původně zde chtěl chovat jeleny, ale to mu neprošlo. Věnuje se tedy chovu prasat a drůbeže.

Jenže už necelý rok poté provedl první vraždu a právě na samotě. Pohádka nad ním převzala moc? Hrůzné děsy pokračují. Nicméně otřesné je, že Roubala považují sousedé za milého člověka. Nikdo netuší, že vedle nich žije několikanásobný vrah!

První obětí je František Heppner

V blízkosti samoty Pohádka chtěl Heppner postavit vodní pilu. Jenže okolí Pohádky je prokleté… Stavba vodní pily se chýlí ke konci, ale najednou Heppner i se svojí přítelkyní se jakoby propadli do země. Roubal všem sděluje, že oba odjeli do Německa a na to začne používat jejich auto. Navíc z bytu Heppnara odváží nábytek, jež prodává.

26. července 1992 zmizí taxikář Vladimír Strnad. Naposledy ho viděli ve společnosti Roubala. Zavražděného Roubal vhodil do septiku domu v Božíkově, od kterého měl klíče, kde pomáhal při stavbě. Opět začne používat oba vozy oběti.

10. prosince 1992 je vyhlášeno pátrání po prodavači bižuterie Václavu Horkém. Po jeho zmizení opět Roubal využívá Horkého automobil. Mimochodem se pokouší prodat i jeho dům.

26. května 1993 Roubal zavraždí Josefa Suchánka, se kterým se seznamuje přes inzerát. Jeho tělo vhodí do Horusického rybníku u Veselí nad Lužnicí. Potom se vydává k jeho bytu a kompletně ho vykradne.

12. listopadu 1993 byl ve svém bytě nalezen mrtvý Václav Dlouhý, jenž byl svázán do kozelce. Živil se prodejem pornofilmů. Roubal byt oběti opět vybílil.

8. března 1994 Roubal v autopůjčovně společnosti ZAPAP svázal do kozelce hned tři muže. Dva se vlastní vahou nohou uškrtili, třetímu se podařilo s vypětím všech sil z kozelce vyprostit a zavolal policii.

Ivan Roubal byl zatknut 30. března 1994

Nicméně soud začal až v roce 1996 a provázelo ho mnoho skandálů, nejasností a pochybností. Soudce dokonce zapomněl Roubalovi prodloužit vazbu a soud byl nucen ho propustit! Načež na něho policisté čekali před vraty věznice a znovu ho zatkli pro vyhrožování smrti svědkům, příslušníkům vězeňské služby i státnímu zástupci. Byl to tehdy velký faux pas.

Navíc vše probíhalo za účasti televizních kamer. Jakoby to nestačilo, krátce před vynesením rozsudku anonym oznámil, že je v budově bomba. Soudní líčení bylo zastaveno a budova vyklizena. Až po téměř dvou hodinách se mohlo pokračovat.

Ivan Roubal proces zpestřoval svými výstupy ve stylu nejlepší obrana je útok

Několikrát obvinil policii a justici ze spiknutí. Předal soudci dopis adresovaný prezidentovi Havlovi, kde dává podnět k trestnímu stíhání Vlasty Parkanové (tehdejší ministryně spravedlnosti). „Paní Parkanová je hlavní organizátorkou spiknutí proti mně a podle mého názoru se s dalšími neznámými pachateli dopustila trestného činu zločinného spolčení..,“ uvádí v podnětu Roubal.

Ve stozích stížností se podepisuje jako „doživotní vězeň Havlova svědomí.“ Dává o sobě stále vědět. Dožaduje se svědectví kardinála Miloslava Vlka a opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska. Žaluje pojišťovnu VZP, že mu neposkytla punčochy na křečové žíly. Po každé žalované straně požaduje 200 000 Kč jako odškodné.

Po průtazích si v roce 1999 vyslechl rozsudek: Odsouzený za pět vražd na doživotí. Za vraždu Heppnera a jeho přítelkyně a Václava Horkého odsouzený nebyl, protože jejich těla se nikdy nenašla. Zemřel 29. června 2015 ve Věznici Karviná. Jeho příběh zaujal filmaře natolik, že v roce 2021 byla natočena minisérie Případ Roubal. Hlavní roli ztvárnil Hynek Čermák.

Zdroje: vrazi.cz, kriminalistika.cz, iprima.cz