Moravský Blaník. Vrch Bradlo, pod kterým údajně odpočívají rytíři, byl svědkem nacistických manifestů

Moravský Blaník, jak se přezdívá vrchu Bradlo, se nachází na přechodu kulturní krajiny Hané a Jeseníků. Stejně jako ten český dosahuje výšky kolem 600 m n. m. Oba mají své místo v historii českých zemí a pojí se s nimi několik pověstí. Zatímco na českém Blaníku měli najít útočiště pouze rytíři, v příbězích o Bradle figurují také čerti.

„Kolem vrcholu jsou hromady kamenů, protože čerti tady měli podle pověsti za úkol postavit hrad. Stavbu ale nestihli dokončit,” říká o Bradle jeden z místních. Sedlák z nedaleké vesničky Lipinka se údajně upsal ďáblu, aby zbohatl. Měl však jednu podmínku – čerti měli za noc postavit 20 m vysoký hrad.

Při práci pekelníky s příchodem rána vyrušilo zakokrhání kohouta. Stavbu tedy nestihli dokončit a poházené balvany museli nechat ležet na místě. Proto podle pověsti dnes na vrchol Bradla vede cesta mezi skálami a kameny. Ve skutečnosti byl však vrchol formovaný v době ledové.

Rytíři, o kterých hovoří další legenda, odpočívají pod kopcem a čekají, až bude moravské zemi nejhůře, aby přispěchali na pomoc. Stejně jako rytíři ukrytí na hoře Blaník v Čechách. Zde se ale jedná o vojsko jednookého krále Václava I., které zde údajně v době mongolských nájezdů porazilo nepřátelskou armádu.

Bradlo jako hranice mezi Čechy a Němci

Skalnatý vrch byl vnímaný jako pomyslná hranice mezi českým etnikem a sudetskými Němci. Obě skupiny považovaly Bradlo za své a pořádaly na něm různá setkání. Ve starých německých obcích se tradovalo, že se na vrcholu scházeli staří Germáni a uctívali otce bohů Wodana. To si obyvatelé připomínali například oslavami o letním slunovratu.

„Navzdory tomu, že se Blaník nachází v bývalém sudetském pohraničí, tady nedocházelo k žádným bitvám, bylo to pokojné místo,” doplňuje místní. To platilo až do druhé poloviny třicátých let. Tehdy se na Bradle pořádaly slavnosti českých hraničářů a němečtí nacionální fanatici zde údajně zapalovali hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední manifestace se na kopci konala v roce 1948.

Na vrchol dnes vede turistická stezka

Z Bradla se otevírá krásný výhled na všechny strany. Dnes už neoznačuje hranici Sudet, ale spíše hranici Jeseníků. Ostatně se o něm mluví jako o jejich posledním výběžku. „Skála má ve struktuře vykreslené pruhy. Působí, jako by stála našikmo. To je něco velice charakteristického pro Jeseníky,” vyjádřil se pro Český rozhlas geolog Ondřej Bábek.

Právě Hrubý Jeseník dominuje na jedné straně výhledu z vrcholu Bradla. Na straně druhé se poté nabízí pohled na rybníky a členitou krajinu Hané. Za dobrých vizuálních podmínek lze spatřit i Králický Sněžník. Ačkoliv moravský Blaník není v okolí ani zdaleka nejvyšší, výhled z něho je unikátní a jeho vrchol pro turisty dobře přístupný.

Na Bradlo je možné vyjít po červeně značené turistické stezce z nedaleké obce Libina či z Nové Hradečné. Nahoru na skálu vedou schody se zábradlím a na vrcholu je položena kovová mříž. Po návratu z vrcholku lze pokračovat dále po turistické stezce například k nedaleké zřícenině Brníčko.

Zdroj: Olomoucký kraj, Český rozhlas