Na dvoře Václava II. se žilo v přepychu. Pražský dvůr patřil k nejluxusnějším v Evropě

Václav II. se v českých zemích dostal na vrchol své moci roku 1297. Už tehdy se pražský dvůr stal místem, kde vznešenost a luxus našly své místo. Stal se jedním z nejvyhledávanějších dvorů po celé Evropě. Václav tak upevňoval svou moc a pražský dvůr mu nabídnul možnost, jak ji velkolepě korunovat.

Jak to na pražském dvoře vypadalo před korunovací? 

Informací není mnoho, ale dá se předpokládat, že se na dvoře potkávali významní hosté. A kým jiným začít, než královnou Gutou Habsburskou? Urozené manželky totiž měli za úkol pouze rodič další dědice. V roce 1297 tedy byla Guta (česky Jitka) znovu těhotná. Manželka Václava II. ho pojala za muže již v roce 1285, kdy bylo oběma pouhých 14 let, ale na dvůr se dostala až o dva roky později kvůli otci, který se bál o její zdraví.

A jak se ke královskému dvoru dostala? Získala si velký vliv na úkor českého šlechtice Záviše z Falkenštejna. Dokázala si získat Václavovu pozornost natolik, že svého otčíma nechal roku 1290 popravit. Jitka Habsburská byla silnou osobností, která nenápadně, ale účelně tahala za nitky. Díky ní Václav pomalu, ale jistě zjistil, jak vést politiku království a již nenechal nikoho, aby rozhodoval za něj.

Jitka panování zvládala i za svého těhotenského stavu. Během deseti let, kdy byla v Praze, stihla porodit 10 dětí. Nevynechávala ani náročné cesty společně s celým dvorem. Na začátku roku 1297 ale přišla krize. Porodila dceru Gutu, která ale krátce nato zemřela. Královna své dítě pochovala již pošesté. Smrt si nevybírala, ve věku sedmi let zemřela také dcera Anežka, který byla dvojčetem Václava III., jenž se stal později králem. 

Královna byla během korunovačních slavností velmi vyčerpaná, a to nejen psychicky, ale také fyzicky. Mezitím, co byla těhotná, si Václav užíval pozornosti milenek, ačkoliv své manželce plně důvěřoval. Je opředené tajemstvím, jestli to bylo jen příležitostné nebo měl dlouhodobé „vedlejší” vztahy. Z jednoho takového se narodil Jan Volek, jediný uznaný nemanželský syn. Později se stal českým kancléřem na dvoře Jana Lucemburského.

Václav II. se mohl chlubit velkou rodinou

Václav II. měl několik nevlastních sourozenců, které si pořídil jeho otec Přemysl Otakar II., a pokud přemýšlíte, jaký to měl důvod, je to prosté – byl dlouhých deset let v manželství s o 30 staršího Markétou Babenberskou. Jedním z nich byl Mikuláš, se kterým ale neměl dobré vztahy. S kým vycházel, byl jeho další bratr Jan. Bohužel se nedožil Václavovy korunovace, zemřel o rok dříve. 

Kromě nich měl Václav II. ještě několik sester, dvě z nich byly vlastní a porodila je česká královna Kunhuta Haličská. Oběma se dostalo skvělých manželství – starší Kunhuta se provdala za slezského knížete Boleslava Mazovského, mladší Anežka byla zaslíbena synovi římského krále Rudolfovi Habsburskému mladšímu. Díky jejich a posléze Václavovu svazku se měli nově rozvinout spolupráce mezi Přemyslovci a Habsburky.

Sourozenci pomáhali se samotnou korunovací

Na pražském dvoře v roce 1927 se procházely také Václavovy nevlastní sestry. Bohužel nejsou známá jména všech. Jedna z nich ale byla manželkou Oldřicha z Drnholce a druhá Voka z Kravař a Benešova. Na dvoře krále Václava II. ale žili také další šlechtici, někteří byli dalšími příbuznými krále, což jim zajistilo dobré místo a především výnosné úřady.

Šlechtici se ale museli spokojit s tím, že králem je tu Václav II. a ten nehodlá podlehnout intrikám nebo vlivným příbuzným. Stačit jim tam musel pocit, že jsou ve světle šlechtické moci a mohou se po pražském dvoře procházet a žít tady. Ronovec Hynek z Dubé byl výjimkou. Byl to nejdůležitější muž, sběratel úřadů. Václav II. ho posílal na důležité cesty a důvěřoval jeho schopnostem. V jeho rukou byla také korunovace a samotné pozvánky, kdo se jí zúčastní.

Duchovní, písaři i notáři – na pražském dvoře se to hemžilo důležitými muži

Na žádném středověkém dvoře nesměli chybět duchovní, kteří zastávali i takové funkce, jako je učení psaní a čtení, ale rozdávali rady také v oblasti lékařské nebo právní. Vyřizovali korespondenci, měli na starosti potvrzování práv, ale také zapisovali rozhodnutí krále. V kanceláři krále Václava II. byli přítomni také notáři a písaři, kaplani, kteří se pohybovali po dvoře. Králi sloužili jako lékaři nebo ho zastupovali v právních záležitostech.

Obyčejní služebníci bydleli přímo v paláci na Pražském hradě, kde přebýval i sám král. Jejich prací bylo vaření, zásobování, péče o koně, ale také úklid všech komnat. Po ruce museli být pro krále a především královnu, která jejich pomoc potřebovala v době kojení a celkově výchovy svých přeživších dětí.

Dostalo se jim vzdělání, v případě chlapců se vyučoval šerm a jízda na koni. Dívky se učily mnohem více psát a v programu měly také vyšívání nebo péči o domácnost. Služebníci v kuchyni připravovali především maso všeho druhů. Nechyběl sýr, chleba, vejce, ovoce nebo zelenina, a to nejen z českých zemí, ale také z dovozu. Při přípravě korunovace byl k dispozici písař, který zapisoval dlouhý seznam potravin, které se musely objednat a nechat na dvůr přivézt.

Obrovská hostina plná vína, jídla a slavnostního turnaje

Slavnostní korunovace proběhla 2. června roku 1297 a sjeli se na ni všichni nejen z českých zemích, kteří měli velké slovo, ale také zahraniční hosté včetně Albrechta Habsburského. Nechyběli ani knížata, hrabata, rytíři nebo arcibiskupové. Pražský dvůr se stal místem setkání těch nejvýznamnějších lidí, kteří v té době něco znamenali. Dvůr získal prestiž a věhlas. A co se dělo po dobu korunovace?

Po slavnostní mši byli král a královna pomazáni a korunováni. Oblékli drahé látky, ověnčeni byli zlatými a stříbrnými poháry a dalšími předměty. Samozřejmě vše v cenové relaci, která se příslušní na královské občany. Koruna stála podle kronikáře 2 000 hřiven, královský plášť vyšel na 4 000 hřiven.

Po obřadu se páni, dámy i dvořani sešli na hradě, aby se pustili do bohaté hostiny. Stejně tak se ale nasytili také lidé v pražských ulicích, protože víno teklo přímo z kašny. Zpívalo se, jedlo, pilo a pak následoval turnaj. Konec korunovace znamenal pro Prahu i samotný Pražský hrad návrat do obvyklému režimu. 18. června zemřela královna Guta, ale i tak se Václav II. těšil slávě a hojnosti dlouhých 8 let.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavost, Centre for Medieval Studies, Český rozhlas