Zapomínáte, co jste chtěli udělat? Nepanikařte, jedná se o jev zvaný efekt dveří

Jste na cestě z jedné místnosti do druhé a máte jasnou představu o tom, co jdete udělat, ale jakmile projdete dveřmi do druhého pokoje, najednou se vám to vykouří z hlavy? Nejedná se o nic neobvyklého. Tento jev má naopak velmi jednoduché vysvětlení.

Je načase odložit telefon? Efekt aktualizace polohy nezpůsobuje mobil, ale rám dveří

Máte pocit, že se na vaší paměti podepsalo příliš časté používání mobilu? Snadno ztrácíte pozornost a při pohybu po bytě zapomínáte, co jste chtěli původně udělat? Tento efekt, jemuž se říká efekt dveří, případně i efekt aktualizace polohy, nemá na svědomí váš chytrý mobil. Dle vědců Brennera a Zackse se totiž jedná o psychologický jev, jenž má na svědomí něco úplně jiného – dveře, kterými projdete z jedné místnosti do druhé.

Jak efekt dveří funguje?

Zdá se vám toto tvrzení naprosto šílené a těžko uvěřitelné? Pojďme si vysvětlit, jak tento jev vlastně funguje. Příčinou toho, proč zapomenete, proč jste do místnosti vůbec přišli, nejsou samotné dveře, ale to, že se přesunete do jiné místnosti a váš mozek je v tu chvíli zaměstnán přijímáním a analyzováním nových podnětů z okolí. 

Možná vás napadlo, že podle tohoto vysvětlení by se u vás efekt aktualizace polohy neměl objevit tehdy, když se pohybujete po známém prostředí. Jenže váš mozek vymaže z krátkodobé paměti vzpomínky i u vás doma. To je způsobeno tím, že je připraven na nové podněty a myšlenky, které jste měli v předchozí místnosti v hlavě, si automaticky spojil právě s ní. Proto často pomáhá, když se vrátíte do původní místnosti, kde se vám opět vybaví, co jste plánovali udělat. 

Pokus ve virtuální realitě

Studie, která byla na efekt dveří zaměřena, probíhala ve virtuální realitě. Všech 74 dobrovolníků, kteří se pokusu zúčastnili, měli za úkol procházet různými místnostmi a vždy si vybavit specifické předměty, jež se nacházely v předchozím pokoji. 

Zpočátku měli vysokou úspěšnost, a proto tvůrci experimentu v čele s Oliverem Baumannem ztížili podmínky. Účastníci studie během chození mezi místnostmi museli plnit další kognitivní úkoly. V tuto chvíli byl efekt dveří častější. 

Během studie také vyšlo najevo, že některé myšlenky je možné udržet v paměti, pokud jsou místnosti podobné. Jak se tento jev projevuje v praxi? Pojďme si to uvést na konkrétním příkladu. 

Pokud opustíte svůj panelákový byt a výtahem se vydáte do jiného patra navštívit souseda a cestou vás napadne vtip, který mu chcete říct, pravděpodobně ho během cesty nezapomenete. Proč? Většina pater totiž vypadá podobně a mozek na drobné odchylky nereaguje. Schválně tento experiment někdy vyzkoušejte.

Jak se vyhnout efektu aktualizace polohy?

Přestože pohyb je zdravý a žádaný, efekt dveří může být velmi otravný a pokud se vám stane během jednoho dne již po několikáté, dokáže vás pořádně otrávit. Jak se mu tedy vyhnout? Účinným řešením by bylo přestěhování se do bytu, jenž by se skládal z jedné velké místnosti a jediné dveře by byly ty vchodové. V případě, že nechcete měnit adresu svého bydliště a rámy dveří a oddělené místnosti ve svém domově máte rádi, máme i další možná řešení.

Nahlas si říkejte, co chcete udělat

Pokud si budete nahlas opakovat, co se chystáte jít udělat nebo sdělit svému partnerovi, je vyšší šance, že to při chůzi z jedné místnosti do druhé skutečně nezapomenete. Záložní variantou je ta, že to váš partner uslyší a pomůže vám osvěžit paměť.

Napište si to

Nikdo z nás nechodí po bytě neustále s tužkou a papírem v ruce, ale telefon v ruce možná držíte, že? Jedná-li se o něco, co nechcete zapomenout, jednoduše si to zapište do poznámek v telefonu.

Přineste si něco, co vám osvěží paměť

Chystáte se jít vyměnit žárovku? Abyste se skutečně vrátili s novou žárovkou v ruce zpátky do místnosti, vezměte si s sebou pro jistotu i tu starou. Tento přístup se dá uplatnit téměř v jakékoliv situaci. Stačí do další místnosti přijít s něčím, co vám připomene, co jdete udělat.

Také se u vás efekt dveří vyskytuje a občas máte pocit, že jste zralí na pobyt v léčebně? Nebojte se. Jedná se o běžný psychologický jev a váš mozek vám to skutečně nedělá schválně.

Zdroje: ScientificAmerican.com, BBC.com,