Před dvaceti lety nejen Pražané naháněli krávy v ulicích. Zažili jsme CowParade 2004

Možná jste patřili mezi ty, kteří s notýskem, fotoaparátem či kamerou pobíhali po našem hlavním městě a zaznamenávali výskyt neobvyklých býložravců. Byli plastoví, každý vážil kolem 65 kilogramů a jejich počet přesáhl dvě stovky.

Akce CowParade má svůj prapůvod ve výstavě Land in Sicht, uspořádané v Curychu v roce 1998. O rok později následovala v USA další Cows on Parade, vznikla společnost CowHolding Parade a po vyřešení autorských sporů se švýcarskou jmenovkyní vyrazily krávy do světa. Každoročně byly instalovány do tří až čtyř měst a tři typy (stojící, pasoucí se a ležící) původně vytvořené Pascalem Knappem; mohly být výtvarně upraveny dle fantazie autora, ovšem za dodržení určitých pravidel – například samotný tvar musel být zachován, ale bylo povoleno doplnit různé artefakty.

V nejdražší ulici
Výstava byla slavnostně otevřena za účasti tehdejšího pražského primátora Pavla Béma na Den dětí 2004. Skulptury se poté rozprostřely po ploše hlavního města a někdy i kousíček za něj. Své tvůrčí invence si vyzkoušeli zpěváci (Dara Rollins), herci (Aňa Geislerová, Marek Vašut), výtvarníci (Jiří Slíva, Jan Saudek, Jiří David), školy (děti z Jedličkova ústavu či studenti Gymnázia Jana Nerudy v Praze), další osobnosti, firmy a sponzoři. Jednoznačně nejvíc krav se nacházelo v Pařížské ulici a přilehlém prostoru před kubistickými Učitelskými domy, ovšem jejich působiště se rozkládalo od prostor Brumlovky přes Košíře až po tehdejší Ruzyňské letiště (dnes V. Havla). Nejméně bylo ležících, ovšem hned tři takové se vyšplhaly na střechy zastávek MHD. Jedna kráva se zase po dobu svého působení otáčela na rožni nad malostranskou restaurací Campanulla. Původně jich bylo vystaveno 204, ale později se počet rozrostl o dalších čtrnáct. Všechny měly na podstavci identifikační štítek se jménem autora a pořadovým číslem.

Problémy fanoušků
Internet byl v té době už dostupnější než o několik let dříve, kdy se za dvouminutové připojení platilo 20 Kč. Vznikly nejen oficiální stránky a obchod na Václavském náměstí, ale fanoušci si na internetu velmi rychle zřídili komunikační fóra, kde si sdělovali nové poznatky, umisťovali fotografie a především prozrazovali, kde přesně se který exponát nachází, neboť občas se kravičky stěhovaly. Minimálně dva byly krajně problémové – jeden „Ve vzduchu jako doma“ se nacházel v příletové hale výše zmíněného letiště a dostat se k němu mohl tedy jen ten, kdo odněkud do naší metropole doputoval letadlem. Naštěstí i mezi personálem se našla spřízněná duše a ty nejzapálenější fanoušky na ono nedostupné místo protáhla. Horší to bylo s druhou krávou, umístěnou v prostorách televize Prima (tehdy Na Žertvách v Praze 8). Tam se většině „sběratelů krav“ proniknout nepodařilo. Už naznačeným kamenem úrazu také bylo občasné přemisťování krav z původních míst, především kvůli vandalství.

Co vám udělaly?
CowParade proběhla v desítkách měst, v onom roce 2004 zaplavily souběžně s Prahou například britský Manchester nebo americký Harisburg, ale nikde se nedočkaly tak krutého zacházení jako v Matce měst. Jednu stračenu někdo nejdřív poničil a poté definitivně ukradl, kravičku umístěnou vedle sochy Karla IV. u Karlova mostu opilí britští turisté vytrhli z 250 kg těžkého podstavce a hodili ji do řeky. Kosmonautka přišla záhy o průhlednou přilbu a její oranžový skafandr byl často probodán, Veselá kráva měla na ouškách náušnice ve tvaru sýrových krabiček jen několik dní. Odlupovaly se imitace drahokamů (Swarowski), kamínku (Kráva Karlova mostu) nebo haléřů (kráva mající tělo poseté dvacetníky), další socha mající místo ocasu obrovskou elektrickou zásuvku o ní přišla hned dvakrát, jiné byl odcizen typický kravský zvonec. Martyrium si prodělala kravka umístěná před Justičním palácem na Náměstí Kinských. Stál tam kdysi „tank-osvoboditel“ s číslem 23, proto dostala vojenský khaki nátěr, rudou hvězdu a číslo 23. Záhy jí bylo doslova rozpáráno břicho a dokonce jednou skončila v přilehlé fontáně. Dopadený pachatel tvrdil, že šlo o odplatu za znevážení památky Rudé armády. Podobných „osvícenců“ bylo víc – v parku na Kampě byly v kruhu vystaveni přežvýkavci reprezentující členy EU – ihned se ozvaly námitky, že se tím zainteresované země znevažují. Na Příkopech stál další exponát nazvaný Koule jako bejk s detailně vyvedeným pyjem – ten musel být záhy zakryt cedulkami s nápisem Censored. V Karlíně existovala jakási základna, kde se pošramocené krávy opravovaly a dokonce existovala dodávka CowBulance, tedy pojízdná dílna, jenž brázdila ulice Prahy a prováděla menší opravy nebo svážela postižené kravičky k větším zásahům. Podobně smutných příběhů bychom mohli uvést celou řadu.

Pro mnohé z nás neodešly
Po čtyřech měsících byly aktérky CowParade postupně sváženy do jedné prázdné karlínské haly, takže hledači rarit mohli ještě rychle udělat poslední snímky. Také CowCentrum se přesunulo z Václavského náměstí do Pařížské ulice. Vybrané kousky byly dány do dražby, pokud je někdo nekoupil už předtím – výtěžek pomohl při charitativních akcích. Některé kousky pak ještě dlouho stály na různých místech naší vlasti, než je semlel čas.
Dovolte mi jednu osobní vzpomínku – majíc také trochu uměleckých ambicí, vytvořil jsem dokument o délce cca 25 minut, v němž kromě několika osudů výše nastíněných lze spatřit kromě stračeny z TV Prima všechny ostatní aktérky CowParade 2004. Snadno spočítáme, že pokud je každé věnována jedna vteřina, jejich představení trvá téměř čtyři minuty. A věřte nebo ne, i po dvaceti letech se mi potvrzuje závěrečná věta z onoho filmu: „Byly tu s námi několik měsíců, a pro některé z nás už nikdy neodejdou…“

Zdroj: denní tisk, internet