Spojte se s námi


Historie

Bitvu u Pelusia vyhrály kočky. Egypťané se proti nim neodvážili bojovat

Když se mluví o využití zvířat v dávných bitvách, většina z nás si představí statné oře vezoucí opancířované rytíře vstříc smrti a slávě. V bitvě u Pelusia bojovaly kočky. A vyhrály.

Publikováno

dne

Když se mluví o využití zvířat v dávných bitvách, většina z nás si představí statné oře vezoucí opancířované rytíře vstříc smrti a slávě. V bitvě u Pelusia bojovaly kočky. A vyhrály.

Bitva u Pelusia, která se odehrála roku 525 př. n. l., patří k méně známým, avšak fascinujícím bitvám starověkého světa. Nešlo pouze o střet dvou mocných říší, Egypta a Persie, ale i o první zdokumentovanou psychologickou vojenskou operaci.

Podvod jako záminka

Celý spor začal poměrně nevinně, a to nabídkou k sňatku. Perský král Kambýses II. totiž požádal o ruku dceru faraona Ahmose II. Chtěl tak rozšířit svůj vliv nevojenskou cestou. Ahmose ale perského krále nepovažoval za důstojného nápadníka, přestože Perská říše patřila k nejmocnějším v celém antickém světě, a zároveň se bál ho přímo odmítnout.

Vymyslel proto lest. Poslal Kambýsovi dívku jménem Nitetis, dceru předchozího vládce, která se měla za jeho dceru jen vydávat. Nitetis však neměla důvod faraonovi pomáhat, koneckonců se k moci dostal tak, že zabil jejího otce. Králi prakticky okamžitě po svém příjezdu odhalila pravdu a Kambýses se zapřisáhl, že za takovou potupu se pomstí. Navíc to byla skvělá záminka k invazi.

Tažení na Pelusium

Bohužel pro Egypťany Ahmose nepatřil zrovna ke zdařilým diplomatům, nepřátele si udělal téměř ze všech svých sousedů, ale i vlivných osobností své doby. Kambýses využil vzájemné nevraživosti Ahmose a krále sousední Arábie, aby požádal o podporu a bezpečný průchod přes arabské území k přístavnímu městu Pelusium.

Jeden z Ahmoseových nejlepších žoldnéřů a respektovaných vojenských taktiků zase před začátkem tažení kvůli sporům s faraonem utekl do Persie, kde zdejšího krále ochotně učil o egyptské kultuře a náboženství. A tak Kambýses dostal nápad, jak Egypťany pokořit. Porážky své země už se ale Ahmose nedožil. Zemřel šest měsíců předtím, než se Peršané dostali do Pelusia.

Největší slabina Egypťanů

Vládu po Ahmoseovi převzal jeho syn Psammetik III. a na chvíli se zdálo, že konflikt zažehná. Peršané však od svého záměru nehodlali ustoupit. Mladý a nezkušený faraon se na střet snažil připravit co nejlépe, s vojenskou praxí a taktikou perského krále se ale rovnat nemohl. Zvlášť, když Kambýses do první linie postavil zvířata, která byla pro Egypťany posvátná. Do boje vyslal kočky.

Egypťané kočky přímo zbožňovali. Nebyli to jen oblíbení domácí mazlíčci, představovali vtělení bohyně plodnosti, mateřství a krásy a ochránkyně domovů Bastet. Ublížit kočkám rovnalo se seslat na sebe hněv bohyně, a tak není divu, že Egypťané stavěli jejich život nad ten svůj.

Nezmohli se na odpor

Kambýses to věděl. Proto nechal kočky pochytat a vypustil je proti Egypťanům před svými jednotkami. Podle některých zdrojů zašel Kambýses ještě dál, když poručil svým vojákům, aby si kočky spolu s vzezřením bohyně Bastet namalovali na štíty. A ještě další verze mluví o tom, že si Peršané přivázali kočky k sobě a používali je jako živý štít.

Tak jako tak se ohromení Egypťané neodvážili vystřelit ani jediný šíp nebo podniknout jakýkoliv protiútok. Místo toho v panice začali utíkat. Prohrát bitvu se přeci jen zdálo být lepší než urazit bohy.

V Pelusiu se Peršané nezastavili

Pelusium brzy padlo. Ztráty na straně Peršanů byly minimální, zatímco Egypt utrpěl těžkou ránu. Dobytím Pelusia ale invaze neskončila. Kambýses pokračoval dál do hlavního města Mennofer, kde se mezitím opevnil faraon Psammetik. Ani toto město nedokázalo vzdorovat dlouho. Poslední zastávkou dobyvatelů bylo město Sau, kde Kambýses poručil vyzvednout mumifikované tělo Ahmose II. z hrobu a spálit ho. Byla to pomyslná tečka za jeho pomstou.

Tažení mělo pro Egypt obrovské následky. Na dvě stě let se stal perskou satrapií a perští panovníci byli uznáváni jako faraoni. Kambýses nicméně Egypťanům ponechal určitou svobodu a respektoval během své vlády jejich tradice. Také znovu vybudoval Mennofer zničený dobýváním. Psammetik III. byl zajat, přesto se mu dostalo důstojného zacházení. Alespoň do doby, než začal připravovat převrat a byl popraven.

Zdroj: History Skills, Ancient-origins, Egypt Tours Portal,

Oblíbené