Rajhrad: Nejstarší klášter na Moravě obývá sedm mnichů. V kostele si architekt hrál se světlem

Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna byl založen již v roce 1045. Stal se tak nejstarším klášterem na Moravě a čtvrtým nejstarším na území České republiky. V době baroka byl k přestavbě zdejšího opatství pozván přední architekt Santini-Aichel. Ten si ve zdejším kostele vyhrál se světlem.

Dnes rajhradské opatství obývá sedmičlenná mnišská komunita. Každý má v klášteře své poslání. Jeden z mnichů je ředitel základní školy v Rajhradicích, další vede místní klášterní obchůdek a jiný pracuje jako truhlář a stará se o králíky. Společně žijí v nejmenší budově areálu, dnešním konventu.

Dříve zdejší komunita obývala mnohem rozsáhlejší prostory, do malého konventu se stáhla až po obnovení opatství. To sice jako jedno z mála přestálo dobu rušení klášterů v 18. století za vlády Josefa II., ale rajhradští mniši přišli o příbytek v roce 1950 v rámci Akce K. Tehdy se v komunistickém Československu nezákonně zlikvidovalo přes 200 řeholních domů. V rajhradském klášteře se život plně obnovil až v roce 1997.

Benediktini se řídí Řeholí svatého Benedikta – souborem duchovních poučení a praktických pokynů. Ta se často zkracuje do hesla „ora et labora”, tedy „modli se a pracuj“. Rajhradští mniši se tedy kromě intelektuální a fyzické práce věnují také modlitbám. V letním období se třikrát denně scházejí ve zdejším kostele.

Rajhrad je nejvíce doloženou stavbou architekta Santiniho

Základní kámen klášterního kostela sv. Petra a Pavla byl položený v roce 1722. Měl být součástí nového promyšleného komplexu budov navržených architektem Santinim-Aichelem. Celý plán se nerealizoval, kostel je ale dominantou opatství dodnes.

„Architekt se kvůli problémům s terénem rozhodl stavět na dubových pilotách zakonzervovaných vodou, stejně jako to udělal v mnohem větší míře předtím v Plasích,” informuje při prohlídce bývalé prelatury průvodce.

V Plasích Santini nejvíce předvedl své umění stavět na vodě, Rajhrad je ale jeho nejvíce doloženou stavbou. „Nyní je v Národním muzeu v Praze výstava o Santinim. Vystavují se tam jeho dochované návrhy budov. Téměř polovina z nich je z Rajhradu. Žádná jiná stavba nemá tolik důkazů Santiniho působení,” zmiňuje průvodce.

Zároveň si v rajhradském kostele Santini vyhrál se světlem. Směrem od dveří k presbytáři se v každé části zvětšuje počet oken. Architekt tak modeluje intenzitu světla, každá část kostela má jinou estetickou kvalitu, přitom dokáže návštěvníka upoutat v centrální ose směrem k hlavnímu oltáři. Ten se díky světlu v pravé poledne rozzáří.

Půdorys kostela je tvořený z několika pronikajících elips. V interiéru architekt pracuje s triumfálním obloukem, jehož opakováním v podélném směru je umocněna hloubka a monumentalita prostoru. Podle průvodce je rajhradský kostel díky použitým prvkům také útulnější.

V prostorách kláštera jsou expozice Památníku písemnictví

Částečně na pilotách stojí i bývalá prelatura, opatský dům, která je v současné době společně s kostelem otevřená pro veřejnost. Sídlí v ní Památník písemnictví. Nabízí komentované prohlídky i prohlídky bez průvodce. Návštěvníci se dozví zajímavosti z historie kláštera i z dějin písemnictví a tisku. Ty jsou s benediktiny také spojené. Kláštery byly proslulé svými písárnami.

Největší zdejší chloubou je knihovna. Dohromady se zde nachází 65 000 knih. Několik tisíc z nich je uloženo v honosném knihovním sále s freskovou výzdobou. S trochou štěstí je možné si sáhnout i na pergamen z ovčí kůže a poslechnout si modlitbu vyřčenou ve staroslověnštině.

Zdroj: rajhrad.benediktini.cz, rajhrad.muzeumbrnenska.cz