Na zplození syna v historii existovaly úsměvné recepty

V dávných časech bylo zplození syna pro mnoho párů největším přáním. Mít mužského potomka bylo totiž výhodné. Šlo o nositele rodové linie a dědice. Syn mohl do rodiny přinášet finance a prestiž. Lidé tak hledali zaručené recepty, jak si narození mužského potomka zajistit.

Ve středověku Evropu ovládlo nadšení pro alchymii. Na všechno existoval zaručený recept. Zatímco se tehdejší přední přírodovědci snažili najít kámen mudrců a vyrobit elixír mládí, mezi lidmi se šířily také rady, jak si zajistit zplození syna. A jelikož je lepší to zkusit než později litovat, běhalo po světě spoustu mužů v bolestech.

„Dvě varlata, takže jedno vyrobí děvče a druhé chlapce,” pronesl nejspíš kdysi někdo ve Francii. Mužům to dávalo smysl. Bylo jen potřeba zjistit, které je to vadné, co by zplodilo dceru. I pak zafungovala jednoduchá logika. Levé bývá níže, dále od mužského těla a energie, toho je tedy potřeba se zbavit. Nožem. Bez umrtvení.

Šlo o dobu bez medikamentů a očkování. Nebezpečí představoval i pouhý škrábanec. Není tedy možné nedat Francouzům za pravdu, že po tomto zákroku se jim dědic opravdu mohl velmi rychle hodit. Pro budoucí generace se ale musely přinášet oběti, byly smyslem života.

Zplození syna zaručí husa nebo zajíc

Byly ale i méně drastické metody. Ženy měly například nejméně dva dny před pohlavním stykem třít své tělo husím peřím. Doporučoval to římský lékař Galén. Ten provedl na svou dobu několik velmi náročných operací a stál u základů anatomie a neurologie. V některých věcech se však mýlil.

Ve 12. století se pak naštěstí mohly ženy spolehnout na lékařku a vysokoškolskou učitelku Trotu ze Salerna. Její latinský text se dostal z Itálie do Francie a Anglie. Byl zařazený do souboru o ženském lékařství. Ten mimo jiné radí jak vyrobit dědice. Žena musí chytit zajíce, muž zaječici. Oba pak vypreparují pohlavní ústrojí, vysušené rozemelou na prach a vzájemně si ho nabídnou ve sklence vína.

Na takové složité procesy ale každý neměl čas a odhodlání. Třeba v Egyptě proto o pohlaví budoucího dítěte přemýšleli už při výběru partnerky. U zelenookých dívek ze zámoří byla záruka, že jim porodí syna. Zmiňují to už 4 000 let staré egyptské papyry.

Opačným způsobem na to šla benediktínka Sybila Rýnská. Údajně měla časté vidění budoucnosti. Napsala několik knih. Ženám radila, aby mezi muži hledali zdatné otužilce a plavce. Silný muž jim dá silného potomka. A možná nebyla daleko od pravdy.

Jak ovlivnit pohlaví dítěte se lidé snaží zjistit dodnes. Chlapci údajně vznikají zejména za měsíčního svitu. Zároveň může pomoct, když žena vypije energetický nápoj nebo kávu. A pokud pár nechce dceru, neměla by se v okolí postele nacházet růžová stuha ani dřevěná lžička.

Zdroj: 100+1, huggies.com, Women’s Medical Practice and Health Care in Medieval Europe