Amerikou otřásá strach o právo potratit. Autorka oceňovaného románu Příběh služebnice se bojí, že se její kniha stane skutečností

Spojené státy americké coby stát, který symbolizuje demokracii a svobodu, už nemusejí jít příkladem. Naopak. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit právo na potrat se mnoho lidí bojí o budoucnost, i autorka slavné knihy Příběh služebnice Margaret Atwoodová.

Nejvyšší soud Spojených států amerických svým rozhodnutím vyvolal velkou vlnu nevole. Zrušil totiž právo na potrat. Sice to neznamená, že by měly být potraty zakázány napříč všemi státy, jelikož jednotlivé státy si o tom budou moci rozhodovat samy, nicméně většina to má v plánu.

Podle profesora historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igora Lukeše budou moci ženy o potratu svobodně rozhodovat v Kalifornii, Oregonu, Washingtonu, Minnesotě, Illinois, New Yorku, New Jersey či Marylandu. Práva žen chce bránit také Colorado.

Všude jinde by ale mělo dojít buď k úplnému zákazu potratů, nebo minimálně k dramatickému omezení. V některých státech bude za nelegální potrat zřejmě hrozit doživotní trest ve vězení.

A tím to zdaleka nemusí končit. Konzervativní soudce Clarence Thomas totiž prohlásil, že bude potřeba přezkoumat zákon, který ještě v roce 1965 platil v americkém Connecticutu. Ten zakazoval i sezdaným párům používat antikoncepční pomůcky.

Nelze se tedy divit, že spolu s rozhodnutím Nejvyššího soudu začaly Amerikou otřásat vlny nesouhlasných protestů. Pro demokracii, svobodu i Spojené státy je to rozhodně krok zpět.

A budoucnosti se obává také Margaret Atwoodová, která v roce 1985 vydala antiutopický román Příběh služebnice, který byl zfilmován a s nemalými odchylkami se jím inspiroval velmi úspěšný stejnojmenný seriál.

Příběh románu se odehrává v blízké budoucnosti na území USA, které však přestaly existovat a nahradil je totalitní stát. Ve společnosti neexistuje svoboda a ženy nemají žádná práva.

Atwoodová přiznala, že když psala svůj román, musela si dávat hned několikrát pauzu, protože děj považovala za příliš přitažený za vlasy. „Já hloupá. Teokratické diktatury nenajdeme jen ve vzdálené minulosti, několik jich je na naší planetě i dnes. A co brání USA, aby se jí také nestaly?“ napsala ve svém komentáři pro The Atlantic.

„Nejvyšší soud zvrátil 50 let starý klíčový precendens, protože potrat není zmíněn v ústavě a není „hluboce zakořeněn“ v naší historii a tradicích. To je pravda. Ústava o reprodukčním zdraví neříká nic. Neříká totiž vůbec nic o ženách jako takových,“ dodala spisovatelka.

Ženy byly ve Spojených státech dlouho vyloučeny z demokratického hlasování. Až do roku 1920 totiž nemohly ani volit, rozhodovaly za ně jejich otcové a manželé a ženy nemohly rozhodnutí vesměs ovlivnit. Když se v roce 1920 zákony změnily, mnoho lidí protestovalo.

„Ženy byly v americkém právu výrazně déle nikým než někým. Jestliže začneme převracet ustálené právo na základě stejné argumentace, proč rovnou nezrušit volební právo žen?“ navrhla Atwoodová děsivý scénář.

Zdroj: The Atlantic, The Guardian, Seznam Zprávy