Kouzlo řeckých Vánoc v zemi oliv a mýtů

Vánoce v Řecku jsou výjimečným obdobím plným radosti, tradic a rodinné atmosféry. I když se některé zvyky liší od zvyků známých v jiných částech Evropy, Řekové slaví Vánoce s velkým nadšením. Barevná výzdoba, tradiční jídla a zvuky řeckých koled vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru.

Adventní období a příprava Vánoc

Advent v Řecku začíná 40 dní před Vánocemi. Mnoho Řeků se účastní speciálních liturgií a bohoslužeb v pravoslavných kostelech. Během této doby se stejně jako v jiných zemích někteří lidé zdržují konzumace masa, mléčných výrobků a dodržují půst.

Dekorace a světla

V řeckých městech, zejména v těch větších, jako jsou Atény, Soluň a Patras, jsou ulice a náměstí krásně vyzdobené vánočními ozdobami a na domech je zavěšeno mnoho světel. Na mnoha místech najdete také tradiční vánoční trhy.

Sviesti – zvyk vánočních ohňů

V některých částech Řecka, zejména na východních ostrovech, se tradičně zapalují vánoční ohně zvané „sviesti“, které symbolizují světlo Vánoc. Tyto ohně se také často využívají k rodinným setkáním a společnému zpívání koled.

Kalanda

V Řecku chodí děti během vánočních svátků od domu k domu a zpívají koledy zvané kalanda. Za zpěv jim hostitelé dávají drobné dárky nebo sladkosti. Zpěváci koled, kteří jsou často oblečeni v tradičních krojích, hrají na nástroje, jako jsou tamburíny nebo činely.

Karavaki 

V některých částech Řecka, zejména v přímořských městech, se místo vánočního stromku objevuje karavaki neboli vánoční loďka ozdobená světýlky a dalšími ozdobami. Tato tradice vychází z rybářského charakteru mnoha řeckých vesnic a měst.

Jaká jídla jedí Řekové o Vánocích?

Pokud se hospodyně pustí do vaření, záleží na tom, co bude na stole v jejím domě, a v jakém regionu země se nachází. V horských oblastech se bude připravovat kůzlečí nebo vepřové maso, např. se švestkami nebo v pomerančích, ale ve většině země stejně vítězí krůta, např. plněná kaštany nebo ve formě polévky.

Na štědrovečerním stole tradičně nesmí chybět:

• „Christopsomo“ (Kristův chléb), kulatý bochník upečený speciálně pro tento den z nejkvalitnějších surovin, nahoře krásně ozdobený tvarem kříže a kreativitou hostitelky. Během jídla jej hlava rodiny rozdělí na kousky a každý kousek je postupně zasvěcen Kristu, Marii, domácnosti, statku a postupně členům rodiny.

Pokud se jedná o Vánoce, pak je povinná spousta sladkostí. Mezi nejznámější patří:

• „melomakarona“, což je křehké pečivo zalité medovým sirupem a posypané vlašskými ořechy,
• „kurabiedes“ – máslové sušenky posypané velkým množstvím moučkového cukru,
• „baklava“ – těsto filo, které je potřené ořechovou hmotou a namočené v sirupu.

Vánoční pověry

Přípravy na Vánoce nejdou podle plánu? Místo pity někdo rozsypal mouku a mléko zkyslo? V řeckých domácnostech je to znamení, že přišli nevítaní hosté – „kalikantzari“ – zlomyslní skřítci, kteří vnikají do domů komínem a znepříjemňují Řekům život na každém kroku. Podle tradice jsou kalikantzari jedinci mužského pohlaví, kteří se narodili během Vánoc a nechali se ovládnout zvířecími pudy. I když žijí denně v podzemí, sváteční vůně a ruch je vylákají na zem.

Aby se zabránilo nezvaným návštěvníkům, měl by během svátečního období vždy hořet oheň v krbu a samotný dům by měl být kropen vodou z dřevěné misky, větvičky bazalky ve tvaru znamení kříže.

Konec Vánoc v Řecku

Období Vánoc končí s příchodem Ton Foton, dnem Zjevení Páně – jinak známého jako Theophany. V Řecku se tento svátek slaví s velkou vážností, s přihlédnutím k helénskému spojení s vodou, zejména s mořem. Den začíná liturgií v kostele, která později přechází ve slavnostní procesí na břeh moře, jezera nebo řeky. Na památku Ježíšova křtu v Jordánu se žehná voda, a nakonec se do ní hází kříž.

Na břehu na jeho vylovení obvykle čekají mladí lidé, kteří se vrhají do vody, aby byli první, kdo křížek chytí a dosáhne s ním břehu. Podle tradice je ten, komu se podaří křížek chytit jako prvnímu, obdařen boží milostí na celý následující rok.

Zdroje: bloggrecos, kalimera-greece, radynacestu