Vánoce ve Finsku: Nejdříve se hledá mandle v rýžové kaši, potom se jde do sauny

Vánoce ve Finsku jsou nejoblíbenější částí roku. Konec konců jde o zemi, kde má svou vesničku sám Santa Claus. Turisté tam míří za návštěvou Santovy dílničky či projížďkami se soby. Finové ale Vánoce slaví tak, jak žijí. Jednoduše, tiše, ohleduplně vůči přírodě, s národní hrdostí. A vše zakončují v sauně.

Za vrchol vánočních svátků je ve Finsku stejně jako u nás považovaný 24. prosinec. Chystat se na něj Finové ale začínají často už v listopadu. Tomuto období říkají Malé Vánoce a jeho příchod slaví uspořádáním večírku. Poprvé rozsvítí vánoční světýlka, zavěsí na dveře adventní věnec a napijí se svařeného vína. Tak oficiálně začíná vánoční sezóna.

Dekorace se ve Finsku většinou vyrábí z přírodních materiálů. Domácnosti často zdobí větve jehličnanů, v oknech visí nasušená kolečka pomerančů a slaměné ozdoby. Finové si dekorace rádi vyrábí sami. A to včetně venkovních svítilen, které dělají z malých sněhových koulí nebo kusů ledu. Někteří také stále o Štědrém dnu vlastnoručně přináší vánoční stromek z lesa. Zdobí při tom jeden stromek i venku, lojovými koulemi pro hladové ptactvo.

Na Vánoce ve Finsku se před saunováním čte deklarace míru

Jelikož dárky děti dostanou stejně jako u nás až večer, je zdobení stromku jeden ze způsobů, jak je během Štědrého dne zabavit. Mezi oblíbené aktivity patří i pečení a zdobení perníčků. Přesně v poledne je ale potřeba zapnout televizory. Každý rok se totiž na náměstí v bývalém hlavním městě Turku předčítá deklarace vánočního míru. Zajišťuje klid mír na dalších 20 dnů. Její přečtení doprovází národní hymna. Televizní přenos sleduje skoro celé Finsko.

Dospělí si tradičně odpoledne dopřávají společně s upečenými perníčky také sklenku svařeného vína. Říkají mu glögi a často si ho s sebou berou do sauny. Ta nesmí ve velmoci saunování na Vánoce chybět. Ale jelikož je ještě čeká večeře a rozdávání dárků, o Štědrém dnu se do sauny chodí o něco dříve než jindy. Žhaví se pak po zbytek dne. Traduje se, že zatímco živé duše hodují, v sauně je vystřídají duše zemřelých.

Dárky má ve Finsku nosit kozel

Pro Vánoce ve Finsku je typickým pokrmem rýžová kaše. V předchozích staletích mohla být podávaná i k večeři, dnes se jí ke snídani. Rodiny ve svých porcích hledají mandli. Kdo ji najde, bude mít v dalším roce štěstí. Večeře je pak o mnoho bohatší. Nechybí u ní ryby jako losos, sledi nebo treska. Největší specialitou je však vánoční šunka, která se většinou servíruje se zeleninou nebo bramborovou kaší. Jako dezert se nejčastěji konzumují švestkové koláče. Hoduje se pomalu, v klidu a dlouho.

Dárky se po večeři nedávají pod stromeček, přináší je osobně výjimečná návštěva. A to konkrétně Joulupukki, tedy vánoční kozel. Původně shrbená postava s dlouhými rohy v posledních letech dostala vzhled Santa Clause. Ačkoliv jméno Joulupukki mu zůstalo. Nepřichází do domu krbem, ale slušně zvoní u hlavních dveří.

Santa žije u Rovaniemi

Na rozdíl od svého amerického protějšku, který obývá severní pól, žije Joulupukki na kopci Korvatunturi u města Rovaniemi v Laponsku. Nachází se tam celá vánoční vesnička. Místo je oblíbeným turistickým cílem. Nabízí návštěvu elfí dílničky s obchůdkem, setkání se Santou, relax na sobí farmě nebo projížďku zasněženou krajinou se psím spřežením.

Kochat se zamrzlou krajinou vyráží během vánočních svátků i Finové. Mnoho z nich si nenechá ujít sváteční procházku nebo vánoční mši v kostele. Chodí se také zapalovat svíčky na hřbitovech. A Boží hod se tradičně nese v duchu navštěvování příbuzných.

Doba vánočního rozjímání končí až 13. ledna, tedy 20. vánoční den. Ten je známý jako den svatého Knuta. Uklízí se vánoční výzdoba, vyhazují se vánoční stromky a jí se jejich jedlé dekorace. Dříve v tento den obcházeli domy muži v kostýmu kozla, který se nápadně podobá čertům doprovázejícím Mikuláše. Měli tak získat zbytky z vánočních hodů. Dnes v některých částech Finska chodí koledovat děti.

Zdroj: edunation.co, skandinavskydum.cz, swedishfinnhistoricalsociety.org, visitfinland.com