Pavel Peca spáchal jednu z nejbrutálnějších vražd v dějinách české kriminalistiky. Lítost projevil pouze nad sebou samým

Pokud bychom hledali ty nejodpornější vraždy, místo na seznamu by určitě zaujímal také ohavný čin Pavla Pecy a především také to, jak se k celé situaci sám postavil. Zatímco Peca projevoval lítost pouze nad sebou samým, soud jej za jeho jednání odsoudil k doživotnímu trestu.

Místem činu byla obec Ploštice nad Labem, kde Pavel Peca bydlel v domácnosti se svou bývalou manželkou a svými dvěma dcerami. Pavel Peca měl současně problémy s alkoholem, což byl také jeden z důvodu rozvodu a kvůli čemuž jej bývalá manželka chtěla také vyhodit z domu pryč.

Dne 19. května 1993 odešel Pavel Peca do práce, kde ovšem skončil dříve, než obvykle. Z práce však zamířil přímo do hospody, kde se zdržel několik hodin a domů se pak vrátil tak, jak se normálně vrací z práce, aby jej bývalá manželka nemohla z ničeho podezřívat.

Ke smůle všech ale bývalá manželka prakticky ihned poznala, že byl Peca v hospodě. Toto mu také hned vyčetla, přičemž se poté spustila ostrá hádka, během které se bývalá manželka měla zmínit, že začala litovat, že nechala Pecu po rozvodu u sebe bydlet. Peca se urazil a odešel z místnosti pryč.

Rozzuřený Pavel Peca zamířil do dřevníku, kde vzal sekeru, se kterou se vrátil zpět do domu a za sebou zamkl. V tu chvíli spustil masakr.

Peca se sekerou nejprve napadl nic netušící devatenáctiletou dceru, která zrovna byla v obývacím pokoji. To samozřejmě slyšela vyděšená exmanželka, která se přišla podívat, co se děje. Tu potkal stejný osud. Obě ženy utrpěly mnohočetná sečná poranění na hlavě neslučitelná se životem. Dle vyjádření soudního lékaře ženy zemřely okamžitě.

Po tomto hrůzném činu se Pavel Peca posadil ke stolu a začal psát dopis, z něhož přímo mrazí. Tento dopis má Pecu obhajovat, jeho efekt je ale přesně opačný, jelikož zde vrah odhaluje svou skutečnou (a zbabělou) tvář.

„Nyní tady píšu své vyznání, a přitom vedle v pokoji mé největší lásky již nežijí. Připadá mi to jako v nějakém filmu – nevíte, co bych za to dal – aby jsme mohli být zase spolu pohromadě. Přes slzy už zase nevidím,“ napsal například Peca bezprostředně po dvojnásobné vraždě.

„Nejhorší na tom je to, že za chvíli má přijet druhá dcera – Radka. Nedovedete si představit moje rozhodování – mám ji tady na tom světě nechat, nebo má jít s námi,“ stojí dále v dopise. Peca se tak v rámci celého dopisu staví do role oběti, kdy byl zahnán do kouta a nezbylo mu nic jiného, než vykonat tento hrůzný čin. Píše o tom, jak oběti nesmírně miluje, přitom to byl on, kdo je spravil ze světa.

Peca čekal delší dobu až se vrátí nejmladší dcera Radka ze školy. Ta po svém příchodu dokonce viděla znetvořená těla matky a sestry, a tak se snažila Pecovi utéci a útokům se bránit. Bohužel ale neměla šanci a i ona toho dne zemřela.

Při svém výslechu Peca později uváděl, že se chystal vzít život i sám sobě. Měl připravených hned několik způsobů sebevražd, které ale všechny postupně z různých důvodů zavrhl. Vyšetřovatelé ale uvedli, že z toho, jak jim tyto způsoby Peca popisoval, nepůsobí jeho záměr příliš uvěřitelně a o tomto jeho úmyslu sami pochybují. Dle nic tak Peca tímto pouze potvrdil svou zbabělost.

V poměrně sledovaném soudním procesu obviňoval Peca ze svého činu především rodinu zavražděných. Krajský soud v Hradci Králové jej nejprve odsoudil k pětadvaceti letům vězení, tento rozsudek ale po odvolání státního zástupce zrušil Vrchní soud v Praze a uložil Pavlu Pecovi doživotní trest.

Pavel Peca se již na svobodu nikdy nedostane, v roce 2012 zemřel v nemocnici pražské věznice na Pankráci ve věku 63 let.

Zdroje: Český rozhlas, Legendy kriminalistiky