„Zrůda“ Aileen Wuornos: Kdyby ji v roce 2002 nepopravili jako sériovou vražedkyni, oslavila by 69. narozeniny

Narodila se 29. února 1956 a specifické datum narození je dost možná tím nejnormálnějším, co ji v životě potkalo.

Svět si ji bude pamatovat jako ženu, které padlo v letech 1989 – 1990 za oběť nejméně sedm mužů. Byla dopadena a odsouzena. Dvanáct let pak strávila v cele smrti, než ji 9. října 2002 popravili smrtící injekcí.

Aniž bychom chtěli její činy jakkoliv ospravedlňovat, vždy je dobré nahlédnout celé kauze trochu víc pod pokličku. Zákonitě totiž musí padnout otázka…

Proč Aileen vraždila?

Prameny uvádí, že se živila jako prostitutka a oběťmi byli její zákazníci. Současně je ale potřeba zmapovat její rodinné zázemí, abychom si mohli vytvořit názor na ženu, které se přezdívalo „zrůda“. . Wuornosová totiž rozhodně nebyla…

 „zrůdou bez příčiny“

Když se narodila, bylo její matce Diane Pittmanové šestnáct let a už dva roky byla vdaná. Krátce před porodem se rozvedla, takže Aileen svého otce nikdy nepoznala. A o nic nepřišla. Leo Pittman byl v roce 1967 odsouzen na doživotí za únos a znásilnění sedmileté holčičky. Odseděl si ale pouze dva roky, pak se ve své cele oběsil.

Malé Aileen byly čtyři roky, když ji i jejího staršího bratra matka odložila k prarodičům, kteří byli oba silní alkoholici. Dědeček ji údajně sexuálně zneužíval a bil. Nebylo proto nikterak překvapující, když jedenáctiletá Aileen začala ve škole nabízet sexuální služby výměnou za cigarety, drogy a alkohol.

Není jasné, s kým ve čtrnácti letech po znásilnění otěhotněla. Když 23. března 1971 porodila chlapečka, dala dítě k adopci. O pár měsíců později přestala chodit do školy, její babička zemřela a dědeček patnáctiletou vnučku vyhodil z domu. Jak může přežít teenager bez rodiny, peněz a zázemí?

Místo domova les, místo školy prostituce

Tak by se dal v krátkosti popsat život dívky, která skončila na ulici. Žila v lesích poblíž města a peníze na obživu si obstarávala prostitucí. První větší problém se zákonem na sebe nenechal dlouho čekat. Osmnáctiletá Aileen byla odsouzena na řízení pod vlivem alkoholu a drog. Z auta, které řídila, navíc střílela.

Když se v roce 1976 vdala za mnohem staršího Lewise Gratz Fella, bohatého prezidenta jachtařského klubu na Floridě, skoro by se zdálo, že se odrazila ode dna. Násilnická povaha se ale opět prosadila. Sňatek byl zrušen po pár týdnech z důvodu napadení manžela. Následovala řada dalších trestných činů a výkonů trestu. Obvykle se jednalo o ozbrojené loupeže. Aillen měla poměrně obsáhlý trestní rejstřík a na svém kontě navíc minimálně šest pokusů o sebevraždu. Dostupné zdroje uvádějí, že se velmi obtížně vyrovnávala se svou homosexualitou.

Žena, která nenáviděla muže

Wuornosové bylo třicet, když se v roce 1986 seznámila s Tyrií Moore. Měly spolu intimní vztah a jejich společný život Aileen financovala tak, že pokračovala v prostituci. Vztah s Tyrií byl pro ni nejspíš tím nejdůležitějším v jejím veskrze nepovedeném životě. Když byla následně souzena za vraždy, uvedla u soudu: „Byla to naprosto nepředstavitelná láska. Nelze popsat slovy, co jsem k Tyrii cítila.“ Můžeme v podstatě jen spekulovat, jakým vnitřním démonům musela čelit. Problémy se zákonem měla takřka neustále. Vygradovaly ovšem 30. listopadu 1989, kdy se dopustila první vraždy. Posléze vypověděla, že zabíjela v sebeobraně.

Následovalo šest dalších obětí, vždy šlo o muže ve věku mezi 40-65 lety. 19. listopadu 1990 čtyřikrát vystřelila na (v pořadí šestého) Waltera Gino Antonia. Tou dobou už jí byla policie na stopě, protože Aileen s Tyrií používaly auto jedné z obětí. Když se jednoho dne s kradeným vozem staly účastníky dopravní nehody, vozidlo zanechaly na místě a utekly. Svědkyně události ovšem poskytla vyšetřovatelům poměrně detailní popis obou žen. Pomyslná smyčka se stahovala.

Zradila ji její životní láska

Aileen policie zatkla 9. ledna 1991. Následující den pak vypátrala i Tyrii. A ta posléze souhlasila s tím, že přiměje Wuornosovou k přiznání výměnou za imunitu pro sebe. Pod bedlivým policejním dohledem Aileen několikrát telefonovala a přemlouvala ji, ať řekne pravdu. Po třech dnech se vyšetřovatelé přiznání dočkali. Vražedkyně se odvolávala na skutečnost, že zabíjela v sebeobraně, protože se ji dotyční pokusili znásilnit.

Soudní řízení začalo 14. ledna 1992 a Tyrie byla předvolána, aby proti Aileen svědčila. Ačkoliv obhajoba mimo jiné předložila výsledky psychiatrického vyšetření prokazující, že je obžalovaná psychicky labilní, trpí hraniční poruchou osobnosti a antisociální poruchou osobnosti, po pár dnech padl verdikt – trest smrti.

V průběhu roku 1992 pak pokračovaly další soudy a postupně bylo vyhlášeno dalších pět takových rozsudků. Tělo jedné z obětí se nikdy nenašlo, proto nebyla Aileen odsouzena za všech sedm vražd. V roce 1996 bylo její odvolání k Nejvyššímu soudu zamítnuto.

Šálek kávy před popravou

Z cely smrti poskytla Aileen řadu rozhovorů novinářům. Nick Broomfield o ní natočil dva dokumenty. Strávil s ní čas pár týdnů před smrtí a bez pochyby patřil k lidem, kteří dostali možnost nahlédnout do její komplikované duše. Posléze prohlásil: „Myslím, že někdo s tak vážnou psychózou nevidí rozdíl mezi život ohrožujícím chování a vyjádřením nesouhlasu. Ona skutečně věřila, že zabíjela v sebeobraně.“

V den popravy odmítla poslední porci jídla a požádala o šálek kávy. V 9:47 byla po podání smrtící injekce prohlášena za mrtvou. Stala se tak od roku 1976 druhou ženou, kterou stát Florida popravil.

Příběh Aileen na stránkách knih i na stříbrném plátně

Její komplikovaný životní příběh se stal námětem řady knih a filmů. Z nich nejznámější je bez pochyby snímek režisérky Patty Jenkins Zrůda. Postavu Aileen Wuornos v něm ztvárnila Charlize Theron, která za svůj přesvědčivý výkon získala v roce 2004 Oscara. Režisérka se snažila o maximální autenticitu. Takže například klíčovou scénu natáčela v baru, kde se odehrála ve skutečnosti. Dokonce za přítomnosti místních lidí, kteří posloužili jako kompars. Majitel baru Aileen dobře znal a byl poněkud skeptický, když se poprvé setkal s půvabnou Charlize. Podle jeho slov se na tuto roli nehodila, byla na to „moc hezká“. Když ji pak ale uviděl nalíčenou na scéně, podobnost se skutečnou Aileen ho naprosto vyděsila.

Letos uběhne třiadvacet let od popravy Aileen Wuornos, jejíž příběh zná dnes celý svět. Někdo ji považuje za oběť společnosti, jiný za chladnokrevnou vražedkyni. A jaký je váš názor?

Zdroje: Britannica, ČSFD, Wikipedia