Dokážete si představit, že jíte lidské maso? Podle Söderlunda tím zachráníme planetu

Behaviorální vědec a marketingový stratég Magnus Söderlund otevřel neobvyklou debatu na téma kanibalismu. I když mělo jít o čistě teoretickou otázku, která by zkoumala psychologické reakce, nabrala debata celkově nečekaný ráz.

Globální teploty stále rostou, řekl Söderlund v projevu na Gastro Summitu ve Stockholmu, proto by se mohlo stát, že budou potraviny stále vzácnější. Člověka by to pak mohlo donutit zvážit alternativy svého jídelníčku.

Může se jednat o hmyz, jako jsou kobylky nebo červy. Ve svém výčtu ovšem nezůstal jen u teoreticky reálných možností a přešel do extrému. Nabídl i možnost, že by se náš pokrm mohl obohatit o lidské mrtvoly.

Kobylka, kočka, rybička nebo lidské maso

Je třeba dodat, že Söderlund se profesně nezajímá o výživu, ekonomiku ani není klimatologem. Studuje psychologické reakce, spotřebitelské chování, konzum, loajalitu a další fenomény. Představením výrazně kontroverzního tématu tedy nechtěl nabádat ke kanibalismu. Pouze ho zajímal způsob, jak by na něho účastníci konference reagovali. Byla by to pro ně možná alternativa?

Vždyť teoreticky postupným přivykáním si na chuť našeho vlastního masa by z této činnosti už nemuselo být takové tabu. Z publika se prý ozvalo slyšitelné zasténání účastníků, ale pár zájemců, kteří by maso vyzkoušeli, se přihlásilo. Takže měl Söderlund jasno.

Jak uvádí web Science Alert, myšlenka kanibalismu k doplnění našich zásob potravin není nová. V roce 2018 se evoluční biolog Richard Dawkins zajímal o to, zda by bylo možné vypěstovat maso z lidských buněk laboratoři.

Kanibalismus nic neřeší

Odborníci se ale shodují, že kanibalismus je plný problémů. Opravdu neřeší ty zásadní otázky. „Navrhovat kanibalismus jako řešením změny klimatu, je asi tak špatné jako samotné popírání klimatu,“ uvedla pro web Science Alert Genevieve Guentherová, ředitelka End Climate Silnece.

Söderlund nazval tento nápad „zajímavým testovacím případem“, který by mohl ukázat, zda jsou lidé ochotni překousnou určité nepohodlí nebo znechucení, aby udělali něco, co je považováno za morální.

Jako je například snížení emisí skleníkových plynů. Jednalo se pouze o teoretickou myšlenku, kterou bohužel média překroutila a Söderlund tak musel čelit velkému množství kritiky jako propagátor kanibalismu.

Kulturní úpadek a návrat k barbarství

Guentherová celý nápad s kanibalismem považuje za absurdní a spíš v něm vidí možný kulturní úpadek a cestu zpět k barbarství. Navíc existuje mnoho přímočařejších a méně groteskních způsobů, jak zajistit, abychom měli v budoucnu dostatek jídla.

Například se ukazuje, že je velká část potravin ztracena nebo vyplýtvána. Nedostatek potravin by se dal řešit zlepšením způsobu sklizně, kvalitnějším skladováním a balením.

Jak uvádí The Epoch Times, odstrašující může být minimálně zdokumentovaná věda o biologických účincích kanibalismu z 30. let 20. století. Jednalo se o kmen zvaný Fore, který žil v izolované Papui Nové Guineji.

Mělo pro ně větší význam pojídání svých mrtvých, než je pohřbít. To vedlo k epidemii nemoci zvané kuru, která poškozovala mozek. Poslední oběť na kuru zemřela v roce 2009.

Zdroje: The Epoch Times, Science Alert, Business Insider