Nejstarší mosty v Čechách: Písecký se stavěl z peněz vybraných na pokutách

Překlenout řeku bylo v minulosti velice důležité. Dostat se z jednoho břehu na druhý. Brody nestačily, a tak se zrodily mosty. Víte, které byly a jsou u nás nejstarší a jaké zajímavosti jsou s jejich stavbou a provozem spojeny? Zkuste se za nimi vypravit.

Platí se za svatbu i za nebožtíka

První ještě dřevěný most vede přes řeku Vltavu pravděpodobně kolem roku 938. Nachází se v oblasti Klárova, kde býval brod. Teprve v letech 1158–1172 nechává český král Vladislav II. (kolem 1110–1174) postavit most kamenný, zvaný Juditin podle jeho prý velmi inteligentní manželky Judity Durynské (1135–1174). Stojí na sever od dnešního Karlova mostu a má zapuštěné základy z kamene i ledolamy.

Pro královskou pokladnu se stává zdrojem příjmů z různých, někdy i trochu zvláštních poplatků. Například 72 haléřů musela zaplatit každá nevěsta, která se tudy vracela ze svatby, Židé, kteří tudy vezli nebožtíka nebo ti, kteří se stěhovali. Platit nemuseli jenom fůry kamenů z lomů na Petříně, které vozily materiál na stavbu Starého města. Most slouží 170 let, dokud ho nezničí obleva roku 1342.

Řídí se astrologií

Druhý pražský kamenný most nechává postavit římský císař Karel IV. (1316–1378). Okamžik položení základního kamene stanoví jeho astrolog na 9.7. 1357 v 5 hodin a 31 minut. Most zůstane dlouho bez výzdoby, stává na něm pouze kříž v místě dnešního sousoší sv. Kříže a naproti němu od konce 15. století Boží muka, u nichž se modlívali odsouzenci.

První socha se objevuje koncem 17. století a zpodobňuje světce Jana Nepomuckého, jehož život zde roku 1393 skončil. Dnešní sochařská výzdoba je pestrou galerií děl sochařů Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (1688–1731) a dalších, originály ovšem od roku 1992 ukrývá sál Lapidárium Národního muzea v sále Gorlice na Vyšehradě.

Na mostě se konaly popravy stětím, případně hozením do vody, ale také máchání nepoctivých řemeslníků v kulatém proutěném koši. Most zažil několik povodní, z nichž nejhorší se datují do let 1784 a 1890.

Sleduje hladinu

Strážcem hladiny vody ve Vltavě se v průběhu dějin stal Bradáč, reliéf vousatého muže, údajně prvního italského stavitele Juditina mostu ze 12. století. Jakmile se hladina dotkla vousů, bylo na čase, aby obyvatelé Starého města opustili své domy. Bradáče dnes najdeme ve stěně mostu pod Křižovnickým náměstím na Starém Městě.

Kvalitu potvrdí zátěž

Karlův most měl neuvěřitelnou výdrž, od roku 1845 až do začátků 70. let 19. století se po něm vozily ze smíchovské Ringhofferovy továrny vagony na valnících se železným podvozkem. Přesto nespadl. O kvalitě stavby svědčí i pověsti o tom, že se do ní přidávala vejce. V tehdejších dobách se skutečně do malty přidávaly různé příměsi včetně dobytčí krve, aby zajistily větší trvanlivost. Nedávné analýzy skutečně prokázaly přítomnost bílkovin v mostní maltě.

Odkloní tok Otavy

Ovšem dnes se za nejstarší dochovaný most u nás považuje ten v Písku. Zakládá ho v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) v Písku na řece Otavě. Důvod je prostý. Vede tudy velmi důležité obchodní spojení, tzv. Zlatá stezka, která spojuje jih Evropy se severem. Stavitelé, kteří na něm pracují dokonce na čas odkloní tok řeky, aby jim šlo dílo lépe od ruky. A kde na to vzali peníze? Jako zdroj prý posloužily mimo jiné i pokuty vybrané za přestupky spáchané ve městě.

Zdroje: Wikipedia, Kudy z Nudy