České krimi případy: Kontroverzní postava jménem Kajínek. Pamatujete, kdy přesně se stal slavným zločincem?

V České republice zřejmě není mnoho lidí, kteří by snad neznali Jiřího Kajínka. Příběh českého kriminálníka odsouzeného doživotím za vraždu otřásl veřejností. V průběhu let se v důsledku svých činů stal předmětem mnoha diskusí, znáte jeho příběh?

Jiří Kajínek, známý zločinec, se narodil 11. ledna 1961 v Prachovicích na Chrudimsku. Jak už dnes víme, navzdory svým dětským snům se jeho životní dráha nakonec ubrala směrem ke kriminální činnosti.

Kajínek totiž ve své knize „Můj život bez mříží“ popisuje své dětství jako hezké a vzpomíná, že jako malý chlapec snil o tom, že se jednou stane kovbojem.

První střet se zákonem měl Kajínek již v roce 1974, kdy se zúčastnil vykrádání bytů. Jeho cesta do vězení začala v roce 1982, kdy byl poprvé odsouzen za krádeže v rekreačních chatách. O tři roky později se před soud dostal znovu, tentokrát ale kvůli bytovým krádežím, nedovolenému ozbrojování a dokonce i útoku na veřejného činitele.

Kajínek byl v roce 1991 odsouzen potřetí, a to za ozbrojenou loupež, při které ukradl vůz policistům. Soud mu tedy opět udělil trest v podobě odnětí svobody, tentokrát na dlouhých jedenáct let.

Tohle jsem nikdy neudělal!

Avšak v roce 1993, poté co se nevrátil z vycházky, byl obviněn z vraždy dvou lidí a dostal doživotní trest. Už ve výše zmíněné knize Kajínek uvedl, že byl odsouzen celkem čtyřikrát v životě, z toho podle jeho slov dvakrát neoprávněně.

S činem, za který posléze inkasoval doživotí však nikdy nesouhlasil. Kajínek byl totiž odsouzen za vraždu dvou lidí, ke které došlo 30. května 1993 u plzeňské věznice Bory. To prý ale nikdy neudělal.

Kajínek podle dostupných informací zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliana Pokoše. Druhý bodyguard, Vojtěch Pokoš, přežil a označil Kajínka za střelce. Ten byl dopaden policií v roce 1994 a od té doby strávil většinu času ve vězení.

Útěk z věznice Mírov

Jeho osoba se stala opět o něco známější díky úspěšnému útěku z věznice Mírov v roce 2000. Kajínek překonal mříže a ochoz a unikl, aniž by ho zasáhla střelba dozorce. Během 40 dnů na svobodě se skrýval v Praze a dokonce si zajel do kina. Nakonec byl ovšem zadržen v bytě, který patřil manželce orlického vraha Ludvíka Černého.

Nutno podotknout, Kajínek se už předtím pokusil o útěk z vězení, ale až poté, co unikl z Mírova, se jeho případ naplno dostal do veřejného povědomí. Jeho obhájci opakovaně usilovali o znovuotevření případu, avšak bez úspěchu. Pochybovalo se především o pravdivosti výpovědí svědků.

Závěrem…

Rovněž byla dlouhodobě zpochybňována také nedostatečná rekonstrukce činu na místě. Není tak divu, že se tento případ stal vyloženě populárním. Názor veřejnosti na případ ovlivnil také film režiséra Petra Jákla, který o Kajínkovi natočil.

Souzený trestanec tento snímek viděl ve vězení a označil jej za realističtější než skutečnost. Závěrem je také potřeba dodat, že Kajínek i nadále zůstává kontroverzní postavou a jeho případ stále vyvolává spory a otázky ohledně spravedlnosti a jeho viny.

Zdroje: iDnes, Wikipedie, kniha – Můj život bez mříží