Anděl s ďáblem v těle: Nejkrásnější žena renesance prý trávila své nepřátele

Lucrezia Borgia měla vše, po čem jen mohl muž její doby toužit. Andělské vzezření, vybrané chování, nákladné vzdělání i vášnivou povahu. Není divu, že po ní prahnul nejeden vlivný nápadník. Místo náruče krásné ženy je ale čekala náruč smrti.

Soudobé prameny ji popisují jako nebeské stvoření s ladnými pohyby, plavými loknami padajícími až ke kolenům, oříškově hnědýma očima, bezchybnou pletí a pevnými ňadry obdivuhodných proporcí. Pověst největší krásky renesance ale kazí ještě jeden přídomek – prý byla zákeřnou travičkou, která vlastnoručně namíchaným jedem odstraňovala jednoho nepřítele rodu za druhým.

Dcera nejkontroverznějšího papeže

Lucrezia Borgia se narodila 18. dubna roku 1480 v Itálii. Jejím otcem nebyl nikdo jiný než Rodrigo Borgia, snad nejkontroverznější muž, který kdy zasedl na papežský stolec. A to nejen kvůli tomu, že si zvolení za papeže prakticky koupil, ale i kvůli prostopášnému životu a nekalým praktikám, které využíval k upevnění svého vlivu.

Ačkoliv měl Rodrigo Borgia se svými milenkami hned několik potomků, Lucrezia byla jeho jediná oficiálně přiznaná dcera, a protože jí osud do vínku nadělil nesmírnou krásu, neštítil se ji otec využít ke svým mocenským plánům a intrikám.

Lucrezii se nicméně dostalo i skvělého vzdělání. Vyrůstala po boku otce a třech bratrů v Římě, kde se učila španělsky, katalánsky, italsky, francouzsky, latinsky a řecky. Právě díky její chytrosti a kráse se jí brzy začalo přezdívat „princezna Vatikánu“.

První sňatek byl anulován

Když bylo Lucrezii 12 let, stal se její otec hlavou katolické církve a rozhodl se, že je čas mladičkou dívku provdat. O nápadníky rozhodně neměla nouzi, všechny zámožné rodiny se mohly přetrhnout, aby papežovu dceru získaly pro své syny. Nakonec volba padla na Giovanniho Sforzu, sedmadvacetiletého dědice milánského království.

Jenže o pouhé 4 roky později vtrhla do Itálie francouzská vojska. Sforzův rod Francouze podpořil, čímž si ovšem znepřátelil rod Borgiů. Aby se Rodrigo nepohodlného zetě zbavil, donutil ho podepsat listinu o impotenci, která manželství zneplatnila. Ač se Giovanni anulaci sňatku bránil, dost možná mu zachránila život. Další Lucreziin choť takovou šanci nedostal.

Po anulaci byla Lucrezia prohlášená za nedotčenou pannu. A to i přesto, že v té době byla už půl roku těhotná. Otec byl neznámý, ale pravděpodobně jím byl papežův komorník Pedro Caldés, se kterým udržovala milostný poměr. Jisté je pouze to, že ještě před porodem vyplavalo z řeky Tibery Caldésovo mrtvé tělo.

Druhého manžela milovala

Lucrezia pak porodila zdravého syna, kterého její otec označil nejprve za svého, později za potomka Lucreziina bratra. To samozřejmě napomohlo šíření klepů o tom, že v rodině Borgiů bují incest. Tak jako tak si Lucrezia ještě ani nestihla zvyknout na roli svobodné matky a už si znovu oblékala svatební šat. Tentokrát jí otec před oltář postavil mladičkého a velmi krásného nemanželského syna neapolského krále, Alfonse Aragonského.

Z čistě politického svazku se ale přeci jen zrodila láska. Lucrezia se do svého muže upřímně zamilovala, stejně jako on do ní. Brzy po svatbě pár počal syna Rodriga. Štěstí jim vydrželo dva roky, poté nechal Alfonse uškrtit Lucreziin bratr Cesare. Motivem měly být politické neshody, ale i žárlivost, kterou Cesare cítil, když se mu milovaná sestra vzdalovala.

Třetí a nejdelší sňatek

Ovdovělá a nešťastná Lucrezia se stáhla do hor, kde oplakávala zavražděného manžela. Otec ji však dlouho truchlit nenechal, měl pro ni totiž připraveného dalšího ženicha. Sňatek s ferrarským princem Alfonsem d’Este jí sice přinesl skvělé postavení a možnost žít mimo Řím, draze za něj ovšem zaplatila. Kvůli zvěstem o incestu a smrti předchozího muže musela svého syna Rodriga umístit k příbuzným. Už nikdy se s ním nesetkala.

Tato svatba byla ze všech nejvelkolepější, několikadenní oslavy zpestřovaly tančící prostitutky a orgie, kterých se údajně účastnili i samotní novomanželé. Lucrezia se ve Ferraře stala oblíbenou mecenáškou umělců, věnovala se charitě a založila klášter klarisek. Také měla celou řadu milenců, což dokládají její milostné dopisy.

I přes absenci věrnosti ale své manželské povinnosti dostála bravurně, Alfonsovi porodila několik dětí. Historici mluví o minimálně osmi potomcích, několika potratech a bohužel i několika mrtvě narozených dětech. Poslední porod už její vyčerpaný organismus nezvládl. Bezprostředně po narození dcery ji schvátila vysoká horečka a do deseti dnů ve svých 39 letech zemřela.

Zákeřná travička, nebo neprávem očerňovaná oběť?

Krátký a bouřlivý život Lucrezie je dodnes předmětem diskuzí. Do širokého povědomí se zapsala jako nelítostná travička s jedem ukrytým v prstenu, kterým se zbavovala nepřátel, a intrikánka udržující incestní poměr se svým otcem i bratrem. Ani o jednom tvrzení ale neexistují žádné důkazy.

Moderní historici se přiklání k názoru, že Lucrezia byla jen obětí klevet, které se snažily zdiskreditovat mocný, avšak nenáviděný rod Borgiů. Ten se ostatně stal synonymem pro zvrhlý sex, krutost a nemorálnost, a tak není divu, že se tyto asociace nevyhnuly ani spanilé dívce. A fakt, že nepřátelé Borgiů, kteří se stýkali i s krásnou Lucrezií, měli často tendenci beze stopy zmizet, její pověsti příliš nepomohl.

Zdroj: Hekint.org, Dotyk, Český rozhlas, Deník