Bitva u Stalingradu: Jeden z největších masakrů a rozhodujících momentů druhé světové války

Bitva u Stalingradu patřila spolu s bitvou u Kursku mezi rozhodující střetnutí sovětských a německých vojsk. Vyčerpaní Němci po velké bitvě nakonec padli, což byl později brán jako jeden z klíčových momentů druhé světové války.

Bitva u Stalingradu

Stalingrad (dnes Volgograd) bylo naprosto klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Hitlerovým cílem bylo dobytí ropných polí pod Kavkazem. Zároveň chtěl přerušit zásobování směrem od západu do Ruska. Bitva u Stalingradu mu k tomu nahrávala.

Stalingrad

Nicméně fanatického vůdce Adolfa Hitlera lákalo dobýt toto město i pro jeho jméno. Byl přesvědčen, že když dobude Stalingrad, dobude svého protivníka Stalina. Byl odhodlán vést bitvu o Stalingrad až do konce a někdy nešťastně vstupoval svými rozkazy do vojenských operací.

Němci jako osvoboditelé?

K náruživé obraně země přispělo i neurvalé chování německých vojáků. Zpočátku je Rusové vítali a oslavovali jako osvoboditele od komunistického režimu. Ale postupem času prohlédli. Němci se chovali jako skuteční barbaři.

Krysí válka

Němci spolu pod vedením Friedricha Pauluse se spojenci z Maďarska, Itálie a Rumunska  postupovali stále vpřed. Zatlačovali ruské obránce k řece. Zuřivě bojovali o každý dům a válčili v ruinách, doslova muž proti muži. Wehrmacht tomuto způsobu boje říkal „krysí válka“. Němci postupně dobývají město.

Veškerá munice směřuje do Stalingradu

Nicméně neřízené chování německých vojáků vedlo k tomu, že se Rudá armáda semkla. Do Stalingradu byly povolané všechny vojenské jednotky, jež byly postradatelné na jiné straně fronty. Přesto Rudá armáda stále ustupovala. S ohledem na tuto skutečnost vydal Stalin rozkaz: „Ani o krok zpátky!“ 

Bitva u Stalingradu: Kdo nebo co byly uzávěrové jednotky?

Konkrétně na základě Stalinova rozkazu byly zřízeny zadržovací oddíly. Můžeme se setkat i s názvem uzávěrové jednotky. Hlídkovaly těsně za frontovou linií a měly právo nekompromisně zastřelit každého ruského zběha.

Stalin chtěl zabránit úplnému zhroucení armády

Rudí komisaři takto popravili nespočet vlastních vojáků. S ohledem na skutečnost, že nechtěli zemřít ostudnou smrtí, se ruští vojáci zapojili jako jeden muž do boje za svou vlast. Stalingrad se stává symbolem národního vzdoru. Přesto většina Stalingradu již byla pod vládou Němců a válečné tažení se vyvíjelo v jejich prospěch.

Operace Uran začala 19. listopadu 1942

Hitler nevěřil, že Rusové mají ještě nějakou rezervní armádu. Navíc se Rusům hodilo, že Němci svěřili pozice na Donu spojeneckým složkám (Maďaři, Rumuni, Italové). Tyto složky neoplývaly válečnou morálkou. Kromě toho nebyly ani dost dobře vybaveny válečným vybavením. Cílem operace Uran bylo obklíčit Paulusovu postupující armádu.

Rusové zaútočili a Paulusovu armádu obklíčili

Fanatický Hitler stále věřil ve vítězství. Předpokládal, že obklíčené vojenské jednotky bude zásobovat za pomoci letectva. Nepočítal ovšem s krutou stalingradskou zimou, která neumožňovala použít letectvo na sto procent.

Díky nevyzpytatelnému počasí, námrazám, ostřelování přistávacích ploch ruskou armádou či leteckým nehodám, utrpěla Luftwaffe více než citelné ztráty. Ve skutečnosti bylo namísto 300 tun materiálu přepravováno něco přes 100 tun denně.

Bitva u Stalingradu: Němečtí vojáci mrzli a hladověli

Ve třicetistupňových mrazech chybělo německým vojákům zimní oblečení. Docházely zásoby potravin a munice. Bylo nedostatek zdravotnického materiálu i pitné vody. Vojáci trpěli omrzlinami.

Stále jsou obklíčeni Rudou armádou, která navíc „utahuje smyčku“. Zpočátku Němci ještě měli šanci se probojovat z obklíčení, ale vůdce to rezolutně zakázal. Fanaticky věřil ve vítězství. Přitom jeho vojáci krutě strádali.

Německá armáda se začíná rozkládat

Vojáci umírají na následky podvýživy, těžkých zranění či podchlazení. V lazaretech leží bez lékařské pomoci desítky tisíc raněných vojáků. Mezi nimi i mrtví. Není síla je pohřbít.

Hitler zakázal kapitulaci

Hitler 30. ledna povýšil velitele Friedricha Pauluse na polního maršála. To proto, že maršál nikdy nevzdá boj! Nicméně Paulus ho vzdal a 2. února 1943 zbytek Wehrmachtu čítající devadesát tisíc vojáků složil zbraně. Většina vojáků skončila v táborech na Sibiři, kde v nelidských podmínkách těžce pracovali v uhelných a uranových dolech. Přežilo jen asi šest tisíc lidí, které Rusové propustili až deset let po válce.

Bitva u Stalingradu: Miliony mrtvých, nezvěstných a raněných

Ačkoliv v bitvě u Stalingradu zemřelo přes milion lidí, došlo k válečnému průlomu. Po bitvě u Kursku 15. července 1943 Němci ztrácí naději na vítězství. 2. září 1945 kapituluje Japonsko a kruh se uzavírá. Kapitulační listiny byly podepsány na bitevní lodi amerického námořnictva USS Missouri. Je konec šílené války.

Zdroje: Wikipedia, novinky.cz, pametnaroda.cz