Blanka z Valois nedala Karlu IV. dědice, přesto ji hluboce miloval

První z žen Karla IV. byla francouzská princezna Blanka z Valois. Přestože byla za Karla vdaná od svých sedmi let, strávila celé roky v osamění a čekání, až se Karel vrátí z válek nebo až ji pozve ke svému dvoru. A právě tyto roky jim možná chyběly, když se pokoušeli zplodit dědice. Pak už bylo příliš pozdě.

Dětská svatba

Svatba Karla Lucemburského a Blanky z Valois byla trochu uspěchaná i na středověk. Potomci ze šlechtických rodin se sice brali hodně brzo, ale když se v roce 1323 konala slavná svatba, bylo ženichovi i nevěstě jen sedm let.

Každopádně i tenkrát bylo jasné, že na nějaké manželské soužití to ještě nevypadá, a tak (možná i pro jistotu) rodiny děti oddělily. Takže Blanka s Karlem sice byli oficiálně manželé, nicméně měli k sobě opravdu hodně daleko.

Láska, která hory přenáší

Navzdory tomu mezi nimi vzniklo silné pouto, které přetrvalo po mnoho dalších let. Karel se prý do Blanky doopravdy zamiloval a v pubertě už se nemohl dočkat, až začnou sdílet lože.

Osud jim však stále nepřál. Karel byl podřízen svému otci, králi Janu Lucemburskému, a na jeho rozkaz se harcoval po Evropě s vojáky a vstupoval do válek a půtek. U toho křehká francouzská princezna samozřejmě nemohla být, a tak se manželé neviděli celé měsíce a roky.

Šťastná Praha

Blanka však byla trpělivá a na svou chvíli si počkala. Když se Karel jakožto dědic trůnu konečně vrátil do Čech, vypravila se princezna za ním.

A právě v Praze se konečně v roce 1335 (po nějakých dvanácti letech manželství) narodil Karlu Lucemburskému první potomek – dívka jménem Markéta. Samozřejmě že z chlapce by asi rodiče měli větší radost, přece jen Karel potřeboval dědice, ale oba se milovali a byli mladí, jistě si říkali, že mají ještě dost času a budou mít ještě mnoho synů.

Avšak nedařilo se, Blanka z Valois porodila další dítě až v roce 1342 a opět šlo o dívku, tentokrát Kateřinu.

Blanka z Valois konečně královnou

V roce 1347 se Karel konečně po smrti svého otce stal českým králem a Blanka byla korunována královnou. Usedla na český trůn tak, jak to její otec plánoval, když ji za Karla provdal, tento úkol tedy splnila. V Českém království byla oblíbená, lidé obdivovali její krásu a oceňovali, že se snažila naučit česky a německy, aby do své nové domoviny plnohodnotně zapadla.

Mohla být jednou z velkých českých královen a kdoví, kam by zemi dovedli její a Karlovi synové. Osud tomu však chtěl jinak. Blanka z Valois v roce 1348 náhle zemřela. Zanechala po sobě dvě dcery a truchlícího manžela, který ztratil manželku i přítelkyni v jedné osobě. A jeho země neměla dědice.

Zdroj: memento-historia.cz; stoplusjednicka.cz; zoomiprima.cz