České krimi případy: Řádění Kolínského gangu se dá srovnat s proslulými Orlickými vraždami. Jejich příběh je jen pro otrlé povahy

Kolínský gang, který řádil od roku 1993 do roku 1996 ve Středočeském kraji zabil pět mužů jen kvůli chamtivosti a touze po bohatství.

Počátky gangu se počítají do období od první vraždy v roce 1993 až po dopadení jejich členů v roce 1996. Neštítili se ničeho, K vraždění používali nejen střelné zbraně jako samopal škorpion, ale také ocelové škrtící lanko, nebo nože a bodáky. Většinu vražd pak měl na svědomí bestiální psychopat bez kousky citu v těle Oto Biederman.

Devatenáctiletý kluk bestiálním vrahem

Tehdy devatenáctiletý rodák z Brandýsa nad Labem pracoval v kolínském lihovaru, miloval zbraně a projevoval sympatie i k bojovému umění .Pro peníze a uznání byl ochotný udělat doslova cokoliv a právě to se rozhodli využít jeho známi, Procházka a Šťastný, kteří na domluvou vraždu vrátného hotel Krone neměli dost odvahy.

Procházka se Šťastným pracovali v bezpečností agentuře Safe-guard, která měla na starosti ostrahu nákupní centra Krone. Majitele bezpečnostní agentury Jiřího Vrábela zlákal obsah trezoru a rozhodl se proto naplánovat důmyslný plán jak si zhruba tří miliony, které se v trezoru nacházeli přivlastnit.

Šťastný a Procházka měli v uniformě bezpečností agentury zneškodnit svého kolegu hlídače. Několikrát jim však došla odvaha a proto povolali do akce kamaráda Otu Biedermana, který celou akci zvládl na jedničku a bez mrknutí oka. Výsledkem byl pobodaný a uškrcený hlídač, přičemž Biederman prokazatelně bodal a Procházka, Vrábelův švagr, hlídače ještě pro jistotu uškrtil. Dle pitevního protokolu byla oběť zasažena 62 bodnými ranami a uškrcena ocelovým lankem. Biedermanovi byla za jeho výpomoc přislíbena částka 20000 a tu také dostal.

Kriminalistům tehdy bylo jasné, že aby se pachatel dostal k trezoru, tak musel mít informace zevnitř bezpečnostní agentury. Prověřovali proto samotného Vrábela, ale ten by prokazatelně služebně v Německu a z okruhu podezřelých proto rychle vypadl. Když došly peníze začala se parta kriminální poohlížet po jiném zdroji. Ne vždy však měli šťastnou ruku.

Zbytečná vražda údajně bohatého podnikatele

K další bestiální vraždě si vybrali zdánlivě bohatého kolínského podnikatele Martina S. Odvezli ho z kulečníkového klubu v Újezdě, ovšem Martin S. do cíle nikdy nedojel. Na odstavném parkovišti z Prahy na Kolín mu Biederman vpálil do hlavy a hrudníku dva projektily z revolveru Astra Kalibr 38. Kořist však byla žalostná. Podle všeho měl podnikatel u sebe pouze zhruba sedm tisíc a vrhací nože, které Martin S. miloval.

Jeho manželka pak nahlásila jeho zmizení a orgány ho evidovali jako pohřešovaného. Naštěstí jí její známy policista poradil, aby se i s dětmi a s obsahem trezoru přestěhovala k rodičům. Tím jí i jejím dětem pravděpodobně zachránil život, jelikož když se později do domu vloupal muži z Kolínského gangu tak nic nenašli.

K další zbytečné vraždě došlo na benzínové stanici v Praze 9 na Českomoravské ulici. Obětí se stal Zdeněk L. a i když nekladl takřka žádný odpor, tak mu Biederman tentokrát s dalším komplicem Chládkem vpálili dvě rány přímo do hlavy. Biederman se později vymlouval, že chtěl oběť pouze vystrašit a zbraň vystřelila náhodou, ovšem to mu věřil opravdu jen málokdo. V náprsní tašce zastřeleného pumpaře pak našli zhruba třicet tisíc, které prohýřili v nedalekém noční klubu Riviéra.

Při předposlední vraždě se na scéně znovu objevil Ivan Vrábel, který si Biedermana objednal na vraždu svého známého. Jaroslav P. měl po své tetě zdědit pozemky v hodnotě zhruba dvou milionů a Ivan Vrábel se jich hodlal všemi prostředky zmocnit. Chládek, Biederman i Vrábel vylákali za záminkou fiktivního výhodného prodeje pozemků svého bývalého kolegu do bydliště Biedermanna, kde ho šesti ranami ze samopalu doslova popravili. Jelikož se jim zdálo, že se oběť stále ještě hýbe, rozhodli se ji dorazit dvěma bodnými ranami dýkou. Tělo pak pohřbili nedaleko Biedermanova bydliště.

Nedokončený přepis majetku zhatil dobrý plán

Jaroslav P. byl prohlášen za pohřešovaného. Dokonání podvodu s pozemky však Vrábelovi zkazila matka oběti, která na katastrálním úřadě zakázala jakékoliv pohyby se zmíněnými pozemky. Podle některých pramenů nebyli pozemky ještě na Jaroslava Pavlíčka ani řádně převedeny, jeho vražda tak byla naprosto zbytečná.

Poslední vražda, kterou Vrábel vymyslel a která také Kolínskému gangu zlomila vaz, bylo objednání likvidace dvou podnikatelů ze Vsetínska, kteří dlužili podnikatelům z Litvínova nemalý finanční obnos. Tato nájemná vražda se odehrála 19.1. 1996 v hotelu Apollo ve Valašském Meziříčí a jednalo se o likvidaci Tomáše Bleiera, který dlužil podnikatelům s Litvínova peníze v řádech milionů. Odměna byla stanovena na sto padesát tisíc korun, plus 10 procent z každé částky, kterou by zbylý dlužník ze strachu o svůj život vyplatil.

Případ vraždy Tomáše B. začala vyšetřovat Ostravská kriminálka, které k jeho objasnění pomohla velká náhoda. Všímavý svědek vypověděl, že u hotelu stál stříbrný Renault se zamazanou pražskou SPZ značkou. Dvě čísla stihl přečíst a pak už bylo pro kriminalisty jednouché sledovat stopy až k Biedermanovi a jeho třem komplicům. Z psychologických důvodů je pak eskortovala do Ostravy vrtulníkem, kde začali s výslechem. To ještě někdo netušil s kým mají opravdu tu čest.

Když Biederman později zjistil, že kumpáni označují jako vraha v hotelu Apollo výhradně jeho začal mluvit. A pozornosti si opravdu užíval. Přiznal se ke dvěma vraždám, které měli kriminalisté otevřené a objasnil i dva případy pohřešovaných podnikatelů. Na základě jeho výpovědi si už pak detektivové jen dojeli pro zbytek gangu, Vrábela, jeho příbuzného Procházku a také Šťastného. Oto Biederman přitom své činy popisoval s dávkou nadřazenosti, bez špetky lítosti a jen spisovnou češtinou. Psychologové ho později označili za psychopata se sklonem k sadismu, a citově naprosto plochého jedince.

Za své činy byl Biederman v květnu 1999 odsouzen do doživotí. Ivan Vrábel za organizaci tří vražd dostal 24,5 roku, Chládek poté 18 let a Jiří Šťastný za prokázanou jednu vraždu šel sedět na 12,5 roku, Roman Procházka pak za stejný čin 13 let a Miroslav Karnoš 13,5. Dnes už by měli být všichni odsouzení kromě Biedermana na svobodě. Ten v roce 2022 požádal o přezkoumání jeho případu a předčasné propuštění, kterému však nebylo vyhověno. Podle znaleckých posudků nelze říct, že by se ve vězení napravil a na svobodě by byl schopný žít řádný život.

Zdroj: www.idnes.cz, www.prahain.cz