Technika
České vynálezy: Češi dali světu vynález, jež dokázal čelit tankům
Zdá se vám, že ježek nepatří do českých vynálezů? A co když vám řekneme, že se jedná o protitankovou zábranu, tzv. českého ježka, čili rozsocháč? Rozsocháč je statická ocelová protitanková překážka, jež dokonce spatřila světlo světa v Čechách.
Zdá se vám, že ježek nepatří do českých vynálezů? A co když vám řekneme, že se jedná o protitankovou zábranu, tzv. českého ježka, čili rozsocháč? Rozsocháč je statická ocelová protitanková překážka, jež dokonce spatřila světlo světa v Čechách.
Věděli jste, že myšlenka na výrobu tohoto opevnění přišla na mysl českému vynálezci majoru Františku Kašíkovi? Jak na to vůbec přišel?
František Kašík se narodil 26. března 1888 v Polné na Vysočině v blízkosti Havlíčkova Brodu (dříve Německý Brod). Povinnou vojenskou službu absolvoval v rakousko-uherské armádě a ocitl se přímo u dělostřeleckého pluku č. 3 na východní válečné frontě.
Jeho život vojáka se tak ubíral cestou, která mu byla předurčena. Měl bohaté válečné zkušenosti. Dosáhl hodnosti majora a tehdy mu byla dána důvěra, aby pomohl vybudovat rozsáhlý opevňovací systém, jež by bránil české území proti hitlerovskému Německu.
Začíná se rýsovat český vynález zkázy, jež skvěle fungoval proti nepříteli
Od roku 1935 vzniká postupně myšlenka, jak zajistit pevný obranný systém natolik, že legionář Kašík přináší návrh na několik ženijních opevňovacích systémů. Načež na vrchol se právě dostává rozsocháč, pevná ocelová protitanková překážka.
Jak vypadal rozsocháč?
Jednalo se o velmi účinnou překážku proti najíždějícím útočícím tankům. Byl dobrým pomocníkem i proti vyslané pěchotě, jelikož jednotlivé bloky byly pospojovány ostnatým drátem.
Představte i tři rovnoramenné úhelníky o rozměrech 140x140x13 milimetrů s délkou 1800 milimetrů, které byly spojeny do kříže. Tyto úhelníky byly pospojovány šrouby, nýty, případně sváry.
Šrouby a nýty byly upřednostňovány v případech snazší a tudíž rychlejší dopravy. Na konci bodlin, čili ramen byly přivařeny patky proti zaboření ježka do půdy. Celá konstrukce vážila téměř 200 kilogramů. Později se vyráběly rozsocháče o váze až 240 kilogramů.
Kde byly bodlinatí ježci používáni?
Český ježek neboli rozsocháč se začal používat od třicátých let dvacátého století. Během druhé světové války posloužil i v Normandii. Byl ovšem využíván na obou stranách fronty, pročež Kašík trpěl, když se rozsocháči ocitly i v rukách nacistů. Vynálezce Kašík zemřel v roce 1969, ale čeští ježci žijí dál a pomáhají například i na válkou zmítané Ukrajině.
Zdroje: iDnes, Wikipedie
-
Filmy a seriálypřed 1 dnem
Vánoce na TV Nova: Program plný pohádek, filmových hitů a ikonických speciálů
-
Autapřed 1 dnem
Nejděsivější nehoda ve Formuli 1: Svodidla se stala pro jezdce gilotinou
-
Reality showpřed 1 týdnem
Má Clash of the Stars lepší podmínky než Oktagon? Bojovník si postěžoval na směšnou výplatu, kterou tuzemská jednička nabídla
-
Reality showpřed 1 týdnem
Zrádci: Nicole má novou kolegyni, Alenka stále povídá a Tuňák má jeden projev za druhým