David Livingstone: Člověk, který změnil pohled Západu na Africký kontinent. Pro vyspělý svět objevil například Viktoriiny vodopády

Skotský rodák David Livingstone podnikl do Afriky celkem tři cesty. A i když původně odjížděl na černý kontinent s posláním šířit křesťanství, po svém návratu zpět byl doma vítán jako skvělý geograf. Jeho láska k Africe jej nakonec stála i život, neboť na třetím největším kontinentu světa nakonec i zemřel.

David Livingstone se narodil ve skotské obci Blantyre na začátku roku 1813. Jeho otec byl prodejcem čaje a také učitelem, a proto vedl svého syna odmala ke křesťanské víře. Ten však musel již do svých deseti let pracovat v textilní továrně, kam jej doprovázel jeho starší bratr John.

V roce 1836 nastoupil na univerzitu v Glasgow, kde začal studovat lékařství, řečtinu a také náboženství. O dva roky později se přihlásil do Londýnské misijní společnosti, která šířila myšlenky křesťanství v odlehlých místech světa. V roce 1840 pak ukončil svá studia a stál před rozhodnutím, kam jako misionář zamíří se společnosti zamíří.

První cesta do Afriky

Původně chtěl uspořádat svou první výpravu do Číny, avšak nakonec se rozhodl pro neprobádaný africký kontinent. Po více než třech měsících na lodi doplouvá v březnu roku 1841 do Kapského města a vydává se do vnitrozemí. Díky svému přístupu si brzo získá sympatie domorodých kmenů a dokonce se zapojí i do boje proti lvům blízko vesnice Mabotsa.

Livingstone však utrpí zranění ruky a musí být ošetřen. Po následující měsíce se léčí pod dohledem Marry Moffatové, dcery bývalého misionáře Roberta Moffata. Mezi oběma vznikne silné pouto a o rok později proběhne svatba.

Skotskému lékaři se však příliš nedaří plnit svou roli misionáře. Příliš si s tím však hlavu neláme a raději se věnuje poznávání dosud neprobádaných končin. Jako první Evropan tak například přejde napříč celou jižní Afriku. Během svých cest David Livingstone jako první muž bílé pleti spatří Viktoriiny vodopády na řece Zambezi, které pojmenuje po britské královně Viktorii. Roku 1856 se pak vrací zpět na Britské ostrovy, kde je vítán jako hrdina.

Při plánování své druhé cesty se však Livingstone rozešel s Londýnskou misijní společností, která odmítala zřízení nových stanic severně od řeky Zambezi. Roku 1858 se pak vrací zpátky do Afriky, aby prozkoumal potenciál obchodu po Zambezi. Peníze na tento projekt dostal přímo od britské královny.

Druhá cesta do Afriky

Manželé Livingstonovi doma zanechali tři ze svých čtyř dětí a spolu se šesti průvodci odjeli na druhou výpravu na Africký kontinent. Druhá cesta se nedaří zcela podle plánů, avšak celá skupina i přes Livingstonovu tvrdohlavost postupuje. Roku 1862 ale umírá jeho manželka Marry na důsledky malárie, někteří průvodci navíc začínají považovat Livingstonea za nebezpečného a raději se také odpojují.

Roku 1864 pozná i britská vláda, že se tato expedice začíná vymykat kontrole a nařídí návrat zpět do země. David Livingstone se vrací za úplně jiných podmínek – bez uvítání, navíc bez jakéhokoli většího objevu. Skotský lékař se však nevzdává a plánuje další cestu do Afriky.

Třetí cesta do Afriky

Jeho třetí cesta měla za cíl objevit pramen Nilu. V průběhu jeho výpravy se ovšem stav Livingstonea zhoršuje, trpí cholerou a začínají se u něj objevovat i tropické vředy. Roku 1869 jej v džungli zachrání arabští obchodníci, avšak David Livingstone dostává v následujících dnech zápal plic a jeho situace se zhoršuje. A i když proti otrokářství celý život bojoval, pomoc od Arabů, kteří obchodují s otroky, přijímá.

V červenci 1871 se Livingstone stal svědkem obrovského masakru, při kterém bylo Araby zabito přes 400 Afričanů. Skotský lékař se tedy raději nechává převézt k jezeru Tanganika, kam se dostává v říjnu téhož roku. Ve své rodné zemi už je po několik let nezvěstný.

Setkání s Henrym Stanleyem

Mezitím ze Spojeného království vyplouvá záchranná výprava pod vedením Herního Mortona Stanleyho, britského novináře či cestovatele. S Livingstonem se expedice potká v říjnu 1871, kdy pronese Stanley dnes již velmi známou větu: ,,Doktor Livingstone, nemýlím-li se?“

David Livingstone se však z Afriky vrátit nechce, a tak alespoň popíše Stanleymu průběh masakru, kterého byl svědkem před pár měsíci. 1. května 1873 pak David Livingstone umírá na území dnešní Zambie a jeho ostatky byly i díky ochotě místních domorodců převezeny do Anglie.

David Livingstone byl inspirací pro další cestovatele, ať z českých zemí, či ze zahraničí. Jako uctění jeho památky dnes můžeme v Africe narazit na Livingstonovy vodopády nebo na Livingstonovo pohoří.

Zdroje: Wikipedie, Životy slavných, Britannica, Česká televize