Dávná tradice Dušiček: Ve starém Římě se slavily v květnu

Také už přemýšlíte, jak vyzdobíte hrob svých blízkých zemřelých o letošních Dušičkách? Ať už plánujete cokoliv, zkuste se na chvíli zamyslet a zastavit. Víte, kdy, kde a proč tato tradice vznikla? Že ne? Vydáme se tedy trochu proti proudu času. Je to zajímavý výlet plný historie.

Svátek Dušiček se slaví už mnoho staletí. V roce 313, kdy se křesťanství stává v Římské říši legálním náboženstvím, se rodí svátek mučedníků a svatých oslavovaný první neděli po Letnicích. Později se oslavuje 13. květen, tento den vybírá papež Bonifác IV. v roce 609 n. l. Jde o den, kdy se římský Pantheon zasvěcuje Panně Marii a mučedníkům jako křesťanský kostel.

Proč právě 13. květen? Prý proto, že se tehdy slavil svátek Lemuralií, kdy Římané prováděli obřady na usmíření zlovolných duchů mrtvých ze svých domovů. Kněžky vestálky připravovaly posvátnou omáčkou mola salsu a moučný koláč z posvátné vody a mouky z prvních sklizených klasů v sezóně. Přidávaly do něj mletou sůl.

O sto let později ale Svatý otec Řehoř III. určuje, že se svátek bude slavit 27. října. Tehdy zasvětil oratoř svatopetrské baziliky ostatkům „svatých apoštolů a všech svatých, mučedníků a vyznavačů, všech lidí, kteří byli právě dokonalí a odpočívají na celém světě.“

Doba nazrává oslavám. To se ukazuje i na britských ostrovech. Mnich Beda Ctihodný († 735) tehdy zaznamenává podobný zvyk 1. listopadu v Anglii. Uplyne další století a papež Řehoř IV. ustanovuje tento den svátkem Všech svatých. Zároveň žádá Ludvíka Pobožného, aby tento svátek vyhlásil v celé Karolínské říši. Ovšem od slov k činům jako obvykle uplyne trocha času. K formálnímu ustanovení svátku v celé církvi proto dojde až na začátku nového tisíciletí.

Podle odborníků také není jasné, zda nové datum nemělo znamenat církevní tažení proti cirkusovým hrám, které Římané v tomto období tradičně pořádali.  Nabízí se také otázka, proč papež nespojil nový svátek se starořímskou slavností Caristia, slavenou ve dnech 13.- 21. února. Tehdy se uctívaly duše zemřelých členů rodiny. Navštěvovaly se hroby a probíhaly oběti v podobě chleba máčeného ve víně, girland z květin.

Po svátku Všech svatých následuje svátek Památka zemřelých, a to nejenom těch svatých a mučedníků. Popud k jeho oslavě dává na počátku 11. století clunyjský opat Odilo. Všem clunyjským klášterům nařizuje, aby prováděli mše za duše zesnulých. Ovšem teologové neměli velkou radost, že jsou svátky tak těsně vedle sebe. Svátek Všech svatých čili Dušičky jsou pro ně příliš spojené s lidovými tradicemi a zavánějí pohanstvím. Tak už to ale zůstalo.

A co Dušičky dnes? Zatímco živé květiny na hrobech jsou odkazem na věčný život, svíčky tvoří symbol vzkříšení. I jiné kultury mají podobné tradice. Keltové slavili Samhaim. Mexičané mají svůk Dia de los Muertos, tedy Den mrtvých, Američané Halloween.

Nejde ale zdaleka jenom o návštěvu hřbitovů, kde se hroby zdobí svíčkami a květinami. Existuje i spousta jiných tradic, které naši předkové praktikovali. Například se do luceren dávalo máslo. Proč? Duše mrtvých díky němu zmírnily bolest svých ran. Studeným mlékem zase chladili bolest ducha.  

Zdroje: expats.cz, medieval.eu