Dračí hory: země šamanských kreseb, nikoli dračích bytostí

Dračí hory, i když jejich název zní jako z románu, skutečně existují. Ačkoli v nich nežijí žádní skuteční draci, jejich krajina stále připomíná pohádky. Kde se nacházejí si můžete přečíst v tomto článku.

Už jen při pohledu na mapu se vyplatí vydat se na cestu po tomto malebném pohoří. Hory neleží v Evropě, ani na Novém Zélandu či Islandu, které jsou často spojené s pohádkovými bytostmi. Dračí hory vznikly v Africe, přesněji řečeno téměř na samém jižním konci Afriky.

Charakteristika

Dračí hory patří k nejvyšším v jižní Africe. Táhnou se v délce asi 1 000 km od jihozápadu k severovýchodu, přičemž severozápadní oblouk tvoří severovýchodní hranici Lesotha s Jihoafrickou republikou.

Podle UNESCO se pohoří vyznačuje „výjimečnou přírodní krásou, kterou odhalují vysoké čedičové srázy, ostré, dramatické zářezy a zlatavý pískovec“. Díky své geologické historii patří k největším pohořím na světě.

Rozmanitost terénu chrání velké množství endemických a celosvětově ohrožených druhů, zejména ptáků a rostlin. Nachází se zde také mnoho jeskyní a skalních úkrytů, včetně největší a nejhustší skupiny maleb v Africe na jih od Sahary. Malby vytvořili Sanové v průběhu 4 000 let.

Turistika

Dračí hory lákají milovníky přírody, horolezectví a fotografování krajiny. Neobvyklé skalní útvary, hluboké soutěsky a malebné vodopády vytvářejí ideální podmínky pro aktivní odpočinek. Region láká také paraglidisty, protože nabízí úchvatné výhledy a vhodné podmínky pro extrémní sporty.

Jednou z turistických atrakcí je národní park Khahlamba-Drakensberg zapsaný na seznamu UNESCO. Prochází jím mnoho trekingových tras pro začátečníky i pokročilé turisty. Mezi oblíbené trasy patří výšlap k amfiteátru a stezka vedoucí na nejvyšší vrchol regionu Thabana Ntlenyana.

Flóra a fauna

Vzhledem k velkému rozpětí nadmořských výšek se zdejší pohoří vyznačuje rozmanitou zelení a výskytem mnoha živočišných druhů. Flóra v horách sahá od travnatých savan v nižších nadmořských výškách až po husté lesy a vysokohorské louky ve vyšších polohách. Vyskytuje se zde mnoho endemických druhů rostlin, včetně lobelky, protey a aloe. V nižších nadmořských výškách rostou také akácie a stálezelené lesy. Žije zde řada savců, včetně již zmíněných losů, levhartů a paviánů, a také vzácné druhy antilop, jako jsou pakoně a oribi. Obloha je navíc zpestřena orly, sekretáři a supy, kteří jsou mimo jiné přizpůsobeni vysokohorským podmínkám.

Jeskynní malby

Jeskynní umění lidu San v oblasti Dračích hor bylo více než jen prostředkem předávání vědomostí. Mnohé z maleb byly zásobárnou nadpřirozené síly. Skály, na nichž byly malby namalováné, tvořily hranici mezi hmotným a duchovním světem.

Jedním z nejčastěji zobrazovaných zvířat na obrazech je eland (savec podobný antilopě). Umělci jej zobrazovali v různých pózách a perspektivách s důrazem na detail. Motiv umírajícího elanda se často objevuje v sanském skalním umění, které má hluboký rituální význam. V jazyce Sanů je slovo pro smrt synonymem výrazu pro hluboký trans.

Nejdůležitějším rituálem Sanů byl léčebný tanec, známý také jako transový tanec. Tento typ rituálu dodnes praktikují některé skupiny Sanů žijící v Kalahari. Tanečníci celé hodiny podupávají do rytmu bubnů a zpěvů a tvoří kruh kolem ohniště. Ženy je doprovázejí tleskáním a zpěvem. Po dlouhém tanci někteří účastníci upadají do transu a zažívají stavy vědomí, které jim umožňovali cestovat do světa duchů.

Zdroje: nationalgeographic, redakce, africa