Druhý největší kostel v ČR a malebné uličky. Kutná Hora je podle mnohých turistů hezčí než Praha

Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky výhodné geografické poloze je Kutná Hora častým cílem turistů jedoucích z Prahy. A podle mnohých z nich je dokonce ještě hezčí než české hlavní město.

V roce 1142 přišli první zástupci mnišského řádu Cisterciáků na české území. Usadili se v Sedlci u Kutné Hory. Řád, který proslul důrazem na fyzickou práci, se zapojil do chodu nedalekých stříbrných dolů. Klášteru se dařilo dobře, a tak si v době baroka mohli dovolit pozvat architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela.

Má podíl na přestavbě druhého největšího kostela v České republice – katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. „Naplno respektoval zadání opata Snopka: zachovat původní gotický ráz katedrály a propojit ho s prvky tehdy moderního baroka,” popisuje styl, ve kterém je katedrála vystavěna Římskokatolická církev Sedlec. Právě ta provozuje návštěvnický provoz ve většině bývalého klášterního areálu.

V katedrále se snoubí gotické oblouky a klenby s barokními oltáři a freskami. Na každé straně interiér doplňuje pro Santiniho typické samonosné šnekové schodiště. Bohatství bývalého kláštera připomíná pozlacená monstrance, bohoslužebný předmět sloužící k uchování hostie. Jedná se o nejstarší dochovanou monstranci z gotické doby na světě.

Architekt Santini se podílel taktéž na přestavbě hřbitovního kostela s proslulou kostnicí, která bývala také součástí kláštera. Je dokonce považován za autora kosterní výzdoby dolní kaple. Ta respektuje a podtrhuje charakter interiéru. „Barokní kompozice kostnice, kterou Santini navrhl, zasazovala smrt do božského řádu, a tím upozaďovala tíživou atmosféru dolní kaple, vyslovovala totiž naději, že po smrti lze doufat ve vzkříšení,“ zdůrazňuje farnost.

Kutná Hora nadchne milovníky architektury

Od kostnice je možné vypravit se pěšky či autobusem do historického centra Kutné Hory. Klikatými uličkami s ozdobnými názvy obchodů a brankami prorostlými břečťanem se mohou turisté proplést až na malý kopeček ke chrámu sv. Barbory. Ten vznikl zásluhou hornického bratrstva, které připomíná socha horníka v hlavní lodi chrámu.

V jeho těsné blízkosti se nachází rozsáhlá jezuitská kolej a podzemní kaple Božího těla s historickými stropy. Dnes je po rozsáhlé rekonstrukci. Ve dvacátém století byla ale v takovém stavu, že se dostala na seznam nejohroženějších památek na světě.

V historickém centru dále pozornost poutá morový sloup opatřený plastikami havířů a unikátní gotická kašna, která sloužila jako rezervoár pitné vody v období narušení spodních pramenů pod městem. O veselejší době pro Kutnou Horu pak vypráví Vlašský dvůr, bývalý palác a královská mincovna. Často zde pobýval král Václav IV. Ve středověku bylo město nejbohatším zdrojem stříbra v zemi.

Zdroj: kutnahora.cz, sedlec.info