Fantasy příběh: I přes diagnózu lékařů jsem otěhotněla!

Ten den si pamatuji jako včera. Seděla jsem v nemocnici a čekala na výsledky vyšetření. S partnerem se snažíme o miminko už více jak 2 roky a pořád se nám to nedaří…

Byla jsem čím dál víc skleslejší. Pamatuji si celou dobu, jak jsem toto období prožívala. Každý měsíc jsem si kupovala snad milion těhotenských testů a vyhlížela na nich dvě čárky. Avšak marně.

Začala jsem upadat do depresí, nic se mi nedařilo. Dokonce i v práci, kde jsem byla jindy mimořádně úspěšná, jsem se cítila sklíčeně a nejraději bych celé dny jenom trávila koukáním do zdí. Tak moc mě tenhle problém ovlivňoval.

Konečně mě doktor zavolal. S napětím jsem šla a čekala, co mi řekne. On se s vážným výrazem na mě podíval a sdělil mi, že šance, že budu mít dítě, je skoro mizivá.

Stěží jsem udržela slzy a nevěděla co říct, tak jsem tam na něho tak koukala a asi mi to pořád nedocházelo. Teprve když jsem přišla domů, zachvátila mě panika a bezmoc. Nikdy jsem se necítila tak, jako teď. Měla jsem ubrečený obličej a nedokázala jsem přestat vzlykat.

Přítel přišel domů asi hodinu po mně a ptal se mě, co se stalo. Já mu se slzami v očích řekla, že spolu asi nikdy nebudeme mít dítě. Od té doby jakoby se všechno jenom zhoršilo, začali jsme se hádat skoro každý den kvůli úplným maličkostem. Nakonec hádky vygradovaly tak, že následoval rozchod. V srdci jsem měla prázdno. Snažila jsem se tohle období nějak překlenout, ale všechno mi připadalo tak nějak těžší a těžší. Neměla jsem chuť nic dělat. Stalo se ze mně doslova chodící neštěstí.

Asi rok po rozchodu jsem konečně vyšla opět někam do společnosti. V tu dobu už jsem začínala mít pocit, že je potřeba posunout se někam dál a vnitřně jsem se smiřovala s tím, co se stalo. Když v tom jsem uviděla jeho. Blonďatého sympaťáka, s modrýma očima a šibalským úsměvem.

Úsměv jsem mu opětovala a po nějaké době přišel za mnou ke stolu.

,,Slečno, co si dáte?“

Jenom jsem se usmála. Objednali jsme si mojito a začali si povídat. Zjišťovat, že toho máme hodně společného. Taky byl po rozchodu a cítil se sám. Ani jsem už nevěřila, že najdu někoho, kdo mi bude až takhle rozumět. Svěřila jsem se mu s tím, co se před rokem událo a on mi naslouchal.

Ani jsem to nečekala, ale z našeho scházení se se vyvinul vztah postavený na pevných základech. Byli jsme jako jedna duše, věděli jsme o sobě snad všechno. Časem jsme společně začali plánovat miminko a když jsem po půl roce začala mít nevolnosti a nedostala menstruaci, udělala jsem si těhotenský test. A k mému překvapení a obrovské radosti byl pozitivní! Konečně jsem se cítila šťastně a spokojeně.

Zdroj: redakce