Helfštýn patří mezi nejrozsáhlejší hrady u nás, jeho hradba je širší než Velká čínská zeď

Oficiální žebříček největších hradů na našem území neexistuje. Je však jisté, že Helfštýn by byl v první desítce. Masivní stavba na vysokém kopci se pyšní několika obrannými věžemi, zrekonstruovaným hlavním palácem a také hradbou, která je v základu širší než Velká čínská zeď.

Skrz širokou obrannou hradbu dnes návštěvníci vstupují do areálu hradu. Vede k ní pohodlný dřevěný most přes hluboký příkop, který dříve plnil obrannou funkci. Původně měl objekt pouze mosty padací, a to i přes další příkopy blíže k jádru hradního komplexu.

„Je to tady obráceně než na většině památek. Vstupujeme sem přes nejmladší části stavby a postupně se dostáváme do těch starších,” vysvětluje průvodkyně. Helfštýn s největší pravděpodobností vznikl v poslední čtvrtině 13. století. Vystřídal několik majitelů a každý z nich ho o kousek rozšířil.

Helfštýn v rukou slavných rodů

První majitel zvaný Friduš z Linavy tu na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou vybudoval malý oválný hrad s mohutnou zdí doplněnou o jednu věž. Říká se, že z něho pravidelně vyjížděl na loupežnické výpravy. Dnes je jeho hradní palác pouhým zlomkem helfštýnského areálu.

Do velkých stavebních úprav se pustili další majitelé, páni z Kravař. Provizorní opevnění nahradili silnou kamennou zdí se čtyřmi baštami a mimo jiné přidali věž s padacím mostem a příkop, který sloužil i jako zásobárna vody. „Říká se, že místní čert vyhloubil hradní studnu za jednu noční, a za další noční postavil věž a z ní vedoucí skrytou chodbu až do blízké vesnice. Chodbu ale zatím nikdo nenašel,” shrnuje některé z místních legend o rozšiřování hradu s úsměvem průvodkyně.

Svůj otisk do stavby vtiskl také známý rod Pernštejnů, a to doslova. Při průchodu druhou bránou návštěvníci nad hlavou mohou spatřit kopii jejich rodového znaku. Originál je uchovaný v černé kuchyni v interiéru hradu. Do zdi nad branou byl zasazen roku 1480 na připomínku toho, jak daleko stavba pokročila. Hrad přestavěli na nedobytný komplex.

Široká zeď, která je v začátku širší než Velká čínská zeď, byla počinem Jana z Pernštejna. Je nejsilnější protidělostřeleckou hradbou střední Evropy. Snad i díky ní později Helfštýn odolal dánskému i švédskému obléhání. Během třicetileté války byl několikrát napaden a po jejím konci bylo rozhodnuto stavbu pobořit.

Hrad láká výhledy i tajemnými zákoutími

Jednou z dominant Helfštýna je vyhlídková věž, kterou vybudovali zmiňovaní páni z Kravař. Vede na ni 77 schodů a nabízí romantický výhled z hřebene na okolní lesy a vesnice. Stojí zhruba uprostřed objektu. Na jedné straně z ní jsou vidět dvě nejmladší hradní nádvoří, ze strany druhé pak nejstarší hradní palác.

Při procházce mezi hradbami se nabízí kromě obdivování architektury hledat místní strašidlo – Zelenou paní. Jedná se o ducha dívky Anežky, kterou na hrad přímo po svatebním obřadu unesl rytíř Jan Messenpeck. Často uplatňoval právo první noci. Anežka se však odmítla podvolit a vrhla se do hlubokého jezírka. To přes noc zezelenalo a duch zelené Anežky od té doby rytíře každodenně strašil. Důkazem její přítomnosti má být zezelenalá zeď místností, kde jsou dnes uložena díla z místní kovárny.

Kovárenská galerie je stejně jako například mincovna nebo černá kuchyně součástí komentované prohlídky. Zbytek rozsáhlého areálu si mohou turisté prohlédnout samostatně a strávit tak za branami hradu, kolik času uznají za vhodné. V objektu se nachází také tematicky vybavená kavárna a restaurace. Do podhradí je možné dojet autobusy z nedaleké Olomouce přes Lipník nad Bečvou, vlastním vozem se lze dopravit až přímo k bráně hradu.

Zdroj: Helfštýn