Historie výroby porcelánu: Evropanům se porcelán dlouho nedařil vyrobit. Dokázali to až v 18. století

Tento materiál, tvořený směsí kaolinu, ostřiva a taviva, byl v historii velmi ceněný. I kvůli faktu, že Evropané jej nedokázali do 18. století vytvořit, avšak v Číně jej dokázali stvořit už před naším letopočtem. V čem vědci na starém kontinentu zaostávali a proč nebyli schopni porcelán vypálit?

Historie výroby se datuje až do sedmého století před Kristem, kdy vzniká takzvaný „protoporcelán“. O samotném porcelánu informují historické zdroje okolo sedmého století našeho letopočtu, kdy se tato hmota zalíbila vládnoucí dynastii Tchang. V té době se porcelán vypaloval v teplotách přesahujících 1200°C, což byla maximální teplota, které dokázali Číňané dosáhnout.

A protože si vládnoucí dynastie Tchang pití čaje velmi oblíbila, bylo potřeba i kvalitního servisu. Porcelán tohoto druhu, vyráběný na východě země, byl známý hlavně pro svou bělost a značnou tvrdost.

Další rozkvět pak čekal porcelán za vlády dynastie Sung. V té době stále převažovala oblíbenost čajového nádobí, u kterého se také objevil dekor. Okolo roku 1004 stanovuje vládnoucí císař jako hlavní centrum výroby porcelánu město Ťing-te-čen, které si svou slávu díky kvalitní výrobě uchovává do dnešních dnů. Město také využívá přilehlých kaolinových ložisek, které usnadňují výrobu a transport kaolinu do města.

Tou dobou vzniká také poprvé modrý porcelán, a to přidáním kobaltu. Tato látka pomohla historikům s identifikací stáří výrobku, neboť kobalt vykazuje různý stupeň nečistoty v závislosti na čase. Jako nejčastější motiv uvidíme krajinu, dbá se také na čistotu. Asi největších krás dosahovalo zdobení porcelánu za vládnutí dynastie Ming, kdy byl přidán do směsi mangan, který zabraňoval nechtěnému rozpíjení barev.

Evropa

Do Evropy se porcelán dostává poprvé ve 13. století, kdy jej ze svých cest dováží italský mořeplavec Marco Polo. Samotná historie názvu je zajímavá, neboť název „porcelán“ vznikl ze slova „porcella“, což v italštině znamená mušle. Od té doby se Evropané pokoušeli tento materiál vyrobit, avšak dlouho neúspěšně. Většina pokusů troskotala na špatném poměru všech složek.

Evropští vědci se trápili až do 18. století, kdy se to podařilo dvěma Němcům. Jedním z nich byl saský lékárník Friedrich Böttger, který o sobě tvrdil, že umí vyrobit zlato. Při snaze o výrobu zlata se k němu připojil skvělý matematik Ehrenfried Walther von Tschirnhaus. Společně se snažili o vynalezení porcelánu dlouhých deset let, ale podařilo se jim to až roku 1708 v německé Míšni. Svůj pracovní postup dlouho střežili, o celém výrobním procesu vědělo jen pár lidí.

Postupem času se začínají prosazovat i jiné porcelánky, a to hlavně ve střední Evropě. Ke konci osmnáctého století už se porcelán vyrábí ve většině evropských zemí. Do Čech přichází porcelán ke konci 18. století, první česká porcelánka je pak otevřena v Horním Slavkově, později zahajuje svůj provoz i výrobna na Florenci či v Klášterci nad Ohří.

Zdroje: Wikipedie, Český rozhlas