Istanbul je město, které v sobě spojuje exotiku Asie s moderní Evropou

Kdysi bylo jedním z měst tří různých říší – římské, byzantské a osmanské, což ovlivnilo jeho architektonickou a kulturní rozmanitost. Je to skutečná mozaika kultur a lidí. Představuje metropoli štíhlých minaretů, voňavých bazarů a rušných ulic. Takový je Instanbul.

Istanbul se může pochlubit mimořádně strategickou polohou. Nejenže se nachází na dvou kontinentech, v Bosporské úžině na hranici mezi Evropou a Asií, ale je také blízko Afriky, a tedy i hlavních obchodních cest. Vždy se zde prolínaly vlivy evropských civilizací a říší s asijskými kořeny. Díky tomu byla jeho historie stejně fascinující jako bouřlivá. Vskutku byla lákadlem pro mnoho národů, které hledaly štěstí a bohatství.

Pobyt v Istanbulu je také potěšením pro chuťové buňky všech milovníků dobré kuchyně. V Turecku bychom samozřejmě měli ochutnat místní kebab, stejně jako místní pečené kaštany, lahmacun nebo pide. Určitě také ochutnejte sladkosti, jako jsou turecké koblihy lokma nebo národní turecký dezert baklava. Prohlídka chutí Turecka by nebyla úplná bez pití místní silné, aromatické kávy, ale v Istanbulu bychom měli ochutnat také místní čaj, bozu (nápoj z fermentované kukuřice), sladký salep a samozřejmě čerstvě vymačkanou šťávu z granátového jablka.

Ohromující Hagia Sofia

Po tisíc let byl považován za nejvelkolepější a největší chrám křesťanského světa. První verzí postavili za Konstantina Velikého na místě pohanského chrámu. V Hagii Sofii se konaly nejdůležitější náboženské obřady a korunovace byzantských císařů.

Říká se, že pod vlivem její krásy přijal kyjevský kníže Vladislav křesťanství. A po dobytí Konstantinopole při pohledu na ni také Mehmed II. dobyvatel sesedl z koně, poklekl a posypal si turban hlínou. A pak nařídil, aby byl velkolepý chrám přeměněný v mešitu. K Hagii Sofii pak byly přistavěny minarety a její silueta se stala vzorem pro další muslimské chrámy.

Palác Topkapi v Istanbulu – skvost osmanské architektury

Je to jakési město ve městě, obehnané vysokou a mohutnou zdí. Bylo to velkolepé sídlo sultánů. Po staletí se zde přijímala nejdůležitější rozhodnutí týkající se osudu Osmanské říše. Její stavba začala ihned po dobytí Konstantinopole a dokončili jí v roce 1465. Dalších 30 sultánů ji rozšiřovalo a modernizovalo přibližně 400 let. Svému účelu sloužil až do roku 1853, kdy sultán Abdulmecid I. přesunul královskou rezidenci do paláce Dolmabahçe.

Skládal se ze čtyř nádvoří přístupných branami a stovek místností pro různé účely, které obývalo přibližně 4 000 lidí. V nejnepřístupnější z jeho částí se nacházel harém. Tato část byla vyhrazena sultánově rodině, jeho matce, manželkám, konkubínám, dětem, sourozencům a vybraným zástupcům dvora. V čele tohoto ženského království stála matka vládnoucího sultána. A střežili ji otroci – eunuchové, kteří pocházeli z Afriky.

Blankytná mešita a hrobka sultána Ahmeda I.

Modrá mešita, pojmenovaná tak kvůli stovkám tisíc dlaždic, kterými je vyložený její interiér. Vznikla v 17. století na příkaz sultána Ahmeda I. a měla zastínit nedalekou Hagii Sophii. Chrám je však rozhodně jedním z posledních a nejlepších příkladů tzv. klasického období islámského umění v Turecku a jednou z nejvýznamnějších istanbulských turistických atrakcí.

Impozantní stavba je působivá již zvenčí. Na náměstí, na němž se nachází, vede pět bran a vnitřní nádvoří obklopují křížové chodby podepřené 26 sloupy. V rozích Modré mešity v Istanbulu a v rozích nádvoří se nachází 6 minaretů. Stojí za to připomenout, že před vstupem do chrámu byste si podle muslimské tradice měli sundat boty a zakrýt si kolena a ramena.

Hned vedle Modré mešity se nachází hrobka jejího zakladatele, sultána Ahmeda I., kde je mimo jiné pohřbena i jeho manželka sultánka Köşem, jejich tři synové a sultáni Osman II. a Murad IV.

Velkolepá mešita Sulejmana

Sulejmanova mešita, známá také jako Velkolepá, je druhou mešitou ve městě. Nachází se na třetím ze sedmi istanbulských kopců. Svou velikostí je druhá po Modré mešitě a patří k největším turistickým atrakcím bývalého tureckého hlavního města. Stavitelem tohoto nádherného chrámu se stal jeden z nejvýznamnějších architektů osmanské éry – Sinan.

Mešitu postavili na počest sultána Sulejmana Nádherného. Za jehož života Osmanská říše prožívala své nejlepší období v historii. Svou velikostí je skutečně impozantní. Její rozloha činí 4 500 metrů čtverečních. Tento chrám, postavený v byzantském stylu, pojme najednou až pět tisíc lidí.

Tulipánový festival

Tulipány jsou národními květinami Turecka i samotného Istanbulu. Byly také oblíbenou květinou sultánů. Pěstovaly se po celé zemi jako symbol moci, prosperity, bohatství a prestiže říše. Po určitou dobu byly dokonce formou platidla, kterým se platilo za různé zboží. V 16. století se dostaly do Nizozemska, kde vyvolaly tzv. tulipánovou horečku. Ta vedla nejen k vytvoření unikátních křížů těchto květin, ale také k jejich kosmickému zdražení a následně k velkolepým bankrotům nizozemských obchodníků.

Od roku 2006 se v Istanbulu každoročně koná Festival tulipánů. Město je pak obohaceno o miliony nových sazenic. Tulipány rozkvétají v parcích, na náměstích, v ulicích, na kruhových objezdech, doslova všude, a svým vzhledem, barvami a vůní těší obyvatele i turisty. Festival trvá od 1. do 30. dubna.

Hamám

Dalším místem a rituálem, kterým je Istanbul proslulý, jsou tradiční turecké lázně. Zajímavé však je, že zdejší parní lázně vznikly po vzoru těch římských. Turci se s nimi seznámili, když dobyli Konstantinopol, a později je přizpůsobili svým potřebám a rozšířili po celé říši. Většina současných hamamů je postavena podle vzoru hamamů z 15. a 16. století.

Jedním z nejznámějších je Cemberlitas Hamam, který se nachází nedaleko Velkého bazaru a který v roce 1584 postavil architekt Mimar Sinan. Další, rovněž jeho dílo, zvané Roxolana Bath – Ayasofya Hurrem Sultan Hamam – se po rekonstrukci v roce 2011 stalo plně moderními lázněmi.

Zdroje:businessinsider, travelligo, nationalGeographic, Redakce