Jak se slaví Vánoce ve Finsku? V sauně, v kostele i na hřbitově

Vánoce ve Finsku je plno nezvyklých tradic a zvyků. Nedaleko malebného finského městečka Rovaniemi prý žije Santa Claus. Každoročně se sem za ním sjíždí tisíce turistů. Finové mu ale neřeknou jinak než Vánoční kozel. Víte proč?

Vánoce ve Finsku odstartuje advent

Vánoce ve Finsku patří k nejdůležitějším tamním svátkům, ve kterých se snoubí moderní zvyky s tradicemi z dob předkřesťanských. Vše začíná první adventní nedělí, kdy Finové vystavují vánoční dekorace, scházejí se s přáteli a naplno propadají vánočnímu duchu.

Štědrému dnu ale předchází ještě jeden významný den, a to svátek svaté Lucie. Tehdy městy prochází procesí vedená dívkou v bílých šatech a s korunou ze svíček. Podobně se tento den slaví i v rodinách, kde úlohu „svaté Lucie“ přebírá nejstarší dcera. Ta rodičům servíruje sušenky a kávu nebo svařené víno.

Stromeček se strojí až na Štědrý den

Vánoce ve Finsku připadají na 24. prosince, stejně jako u nás. Hned od rána zde probíhají bohaté slavnostní přípravy – je třeba ozdobit stromeček, obstarat poslední nákupy a nachystat jídlo. Spoustu jídla. Štědrovečerní tabule se zde totiž podobá švédským stolům, které se prohýbají pod tíhou všemožných dobrot.

Přesně v poledne je vyhlášen vánoční mír. Slavná deklarace, jejíž historie sahá až do 13. století, se za hojné účasti předčítá na náměstí v Turku. Kdo nemůže přijít, sleduje událost alespoň v televizi. Vánoční mír platí 20 následujících dní a odkazuje na starý zákon, podle nějž byly zločiny uskutečněné během Vánoc trestány dvojnásobnou sazbou.

Mandle přináší štěstí

K obědu si Finové dopřávají rýžovou kaši s cukrem a skořicí, do které vhodí mandli. Kdo ji ve své porci najde, může si něco přát. Pak už je ale načase začít relaxovat a slavit. Většina Finů tráví vánoční odpoledne ve vyhřáté sauně, nevynechávají ale ani návštěvu kostela nebo hřbitova, kde zapalují svíčky za své zesnulé.

Vánoce ve Finsku a typické pokrmy

Na štědrovečerní tabuli nesmí chybět ryby, jako jsou sledi nebo lososi, zeleninový salát, tuřínové, mrkvové a batátové casserole, žitný chléb, houbový salát, švestkové koláče, spousta cukroví a především joulukinkku, vánoční šunka. Ta se vaří s denním předstihem a každá rodina má svůj osvědčený recept.

K pití si Finové dopřávají glögi, speciální svařené víno v alkoholické i nealko variantě. Kdo nepije víno, může sáhnout po pivu či mléku.

Co má kozel společného se Santou Clausem?

Po večeři je čas na dárky. Ty nosí Joulupukki, což v překladu znamená doslova „vánoční kozel“. Jeho tradice sahá až do pohanských dob, kdy se v období zimního slunovratu muži strojili do kožešin a březové kůry a hlavy si zdobili rohy z větví. Takto obcházeli okolní statky, kde se posilňovali alkoholem.

Postupem času se nicméně z kozla stala lidská postava podobná Santa Clausovi, ačkoliv jméno zůstalo stejné. Na rozdíl od Santa Clause ale dárky nerozdává tajně. Joulupukki, za kterého se po večeři obléká někdo z mužských členů domácnosti, zaklepe na dveře a po dotazu, zda jsou uvnitř nějaké hodné děti, rozdá nadílku.

Vánocemi to nekončí

Zatímco Štědrý den je věnován nejbližší rodině, Boží hod tráví Finové návštěvami u vzdálenějších příbuzných. Oblíbené jsou také vyjížďky na koních nebo na saních.

Vánoční období oficiálně končí 13. ledna, kdy se také odstrojuje vánoční stromeček. V tento den se děti převlékají za Nuuttipukkiho, strašidelného kozla, chodí od domu k domu a pod pohrůžkou nepravostí se dožadují zbylého cukroví.

Zdroje: Edunation, Finland.fi, Traveltriangle, Vanocnisen