Jana Dvorského následovala v jeho učení desítka lidí. Opravdu svému učení věřil, nebo své stoupence jen okrádal?

Jan Dvorský alias Parsifal Imanuel a jeho žena Lucie si dokázali podmanit mysl několika desítek lidí. Vylákali z nich majetek a doslova je odřízli od společnosti. Odhalte poměrně krátkou historii a podivné praktiky již zapomenutých imanuelitů.

Po roce 1989 se v naší zemi poměrně uvolnily mravy, lidé se cítili svobodnější a možná také lehce zmatení z nenadálé situace. Někteří se proto uchylovali k různým náboženstvím, se kterými se v tuto dobu doslova roztrhl pytel. Na svoji duchovní cestu nastupuje také Jan Dvorský, alias Parsifal Imanuel, který v české společnosti probudil hrůzu ze sekt a tajemných kultů.

Neúspěšný student mesiášem

Jan Dvorský, původně neúspěšný student scenáristiky, který do té doby holdoval alkoholu a nezřízenému způsobu života, si dokázal kolem prstu omotat několik desítek lidí, kteří mu sloužili, dobrovolně mu odevzdávali svůj majetek a také pro něj živořili. Co stojí za jeho omamnou mocí a proč mu lidé tak lehce uvěřili?

Samozvanému Mesiáši se do ruky dostala kniha jménem Ve světle Pravdy, Poselství grálů. Poselství knihy si však vyložil velmi svérázně a svými vizemi poblouznil několik lidí kolem sebe, mj. Lucii Dvorskou, dceru známé herečky Mileny Dvorské.

Parsifal Imanuel, jak si Dvorský nechal říkat, nevěřil na lékaře. Osud svůj i svých stoupenců vkládal do rukou jen vědem a jasnovidcům. Jedním takovým byl i jasnovidec Vladimír Kafka, který pravidelně kontroloval auru všech členů společenství. Pokud byla jejich aura žlutá, byl člen ze společenství vyloučen a přišel tak bez milosti o všechen svůj majetek.

Právě to se stalo Petru Konečnému z bývalému členu sekty, který byl po vyřezaní z kolektivu tak zdrcený, že chtěl spáchat sebevraždu. Vůli znovu žít našel až potom, co byl ze skupiny vyhozeny i zbytek jeho rodiny. „Naše děti přestaly chodit do školy, my do zaměstnání, lékaři se pro nás stali nejhanebnějšími zlotřilci, odstranili jsme televizi, zásadně omezili poslech rádia, spálili všechny škodlivé knihy, prodali zbývající, začali prodávat své osobní věci (přece tady nenecháme těm odporným převrácencům sebemenší díleček svého majetku), zbavovali se zařízení domku.“

Absolutní poslušnost a odříznutí od společnosti

Mesiáš vyžadoval po svých stoupencích absolutní poslušnost, odevzdání veškerého majetku a kompletní uzavření před okolním světem. Nesměli mít rádio, televizi, ani být s nikým v kontaktu. Všichni stoupenci, kteří se za mesiášem odstěhovali do osad na Hořovicku (konkrétně ve městech Žebrák, Komárov a ve vesnicích Ptákov, Mirošov a Hvozdec) byli živy pouze z prodeje Parsifalovi knihy, kterou sám napsal a ve které hlásal své učení. Řadový stoupenci, kterých bylo podle religionisty Zdeňka Vojtíška až čtyřicet, tak žily v naprosté bídě, na rozdíl od mesiáše, jeho ženy a jejich společných dětí.

Mezi nejpodstatnější myšlenky hnutí, které Jan Dvorský prezentuje ve své knize jménem Syn Člověka je představa „převrácenosti“. V této vizi byla v každém mužském těle uvězněná ženská duše a naopak. Za jediné nepřevrácené bytosti považoval Parsifal jen sebe a svoji ženu, kterou přezdíval „Labutí panna“. Jediným vysvobozením z převrácenosti pak bylo hluboké uvědomění si tohoto stavu a samozřejmě následování Parsifala a Lucie, kteří nešťastníkům v prozření pomáhali.

„Zjistíme, že něco skřípe nebo neklape, a se svou ženou se poradím. Potom se třeba poradím s jasnovidcem. Pak si s dotyčným člověkem promluvíme, řekneme mu, že má ty a ty chyby a aby s nimi něco udělal. Potom se mu buď podaří chyby odstranit, nebo ne. Zůstávají ti, kteří své chyby dokázali překonat, ti, kteří je dokázali překonat radostně. Kdo chyby nedokáže překonat, musí odejít,“ říkával Dvorský.

Těm, kteří své chyby dokázali překonat pak Jan Dvorský sliboval život v tisícileté říši, kde je ochrání před koncem světa a zhýralostí moderní doby. Těžko říct, zda za proměnou Jana Dvorského mohou v mládí užívané drogy a svému učení skutečně věřil, nebo se jen snažil obrat důvěřivé nebožáky o poslední úspory.

Jak dokázal Jan Dvorský probudit v lidech zájem a touhu ho následovat? Jednání jeho následovníku je možné si vysvětlit jako jednoduchou touhu někam patřit a být mezi svými. Také jeho kniha plná naléhavých proseb a varování, které dokáží váhavějšího člověka zaujmout. Kniha vychází navíc v době, kdy V Jugoslávii zuří nepokoje, což mohlo být pro někoho znepokojivé a hledal proto útěchu a řešení kde se dalo… Parsifal Imanuel totiž hlásal, že umí odpovědět na každou otázku. Což zní velice lákavě, kdyby to ovšem byla pravda.

Trestní stíhání za zanedbání péče

Osudná se stala Janu Dvorskému snaha izolovat své děti od společnosti a neposílat je do školy. V té době to byl trestný čin, a proto i se se svou ženou před trestním stíháním utekli do zahraničí. Dnes nikdo opravdu neví, jak Dvorští žili a čím se živili v zahraničí. Jeho bývalí stoupenci tvrdí, že ho finančně podporovali i mimo ČR. Sám Dvorský se však považuje za hudebního umělce a v zahraničí si vydělává prodejem svých CD, což ovšem není nikde dohledatelné.

Jisté je, že po zlegalizovaní domácí výuky v ČR se vrátili do České republiky a snažili se žít víceméně v ústraní a moc na sebe neupozorňovat. V dnešní době žijí v Praze v domě za vysokou zdí a již se netěší žádné mediální pozornosti jako tomu bylo před lety. Podle mnohých mediální zájem o jeho osobu Dvorskému imponoval a doopravdy se toužil jen zviditelnit. I přesto ho někteří jeho stoupenci i nadále podporují a společenství, i když v mnohem menší míře, funguje dodnes.

Zdroj: www.idnes.cz