Když smrt byla vysvobozením. Sadističtí inkvizitoři a jejich středověké mučicí nástroje

V naší bohaté historii existovalo opravdu mnoho způsobů, jak svou oběť trýznit. Zvlášť ve středověku představivost inkvizitorů neznala hranic, a tak se vytvářely stále nové mučicí nástroje, ze kterých mrazilo. V tomto článku si představíme některé z nich.

Jidášova stolice

Za tímto mučicím vynálezem stojí boloňský soudce Ippolito Marsili, žijící v letech 1451-1529. Sám sebe považoval za velkého humanistu. Odmítal sledovat nesnesitelnou bolest odsouzenců při lámání v kole, či při mučení rozžhaveným železem. Snad právě proto navrhl ve svých spisech inovaci v podobě mírnějšího mučení.

Navrhl odpírání spánku. Kapání vody na hlavu bylo také jeho počinem. Výsledkem takového mučení bylo v obou případech počínající šílenství, které zákonitě vedlo k ochotě přiznat se k čemukoliv.

A právě za účelem zabránění spánku vymyslel tento „humanista“ Jidášovu stolici. Jednalo se o jakousi jehlanovou konstrukci, na jejímž vrcholu byla umístěna ostrá špice. Na tu byl svými mučiteli vyslýchaný doslova nabodnut. V případě mužů vedl hrot do konečníku, v případě žen do vagíny. Pokud obviněný začal usínat, byl okamžitě posazen na tento mučicí nástroj a na nohy mu bylo připevněno závaží.

Je pravdou, že nikdy nedošlo k přímému úmrtí. Ovšem smrt si pro spoustu z nich přišla později. Jidášovu stolici se totiž nikdy nikdo neuráčil omýt. A tak se stávalo, že mučení se velmi často stávali oběťmi infekcí, na které jak známo tehdy nebyl žádný lék.

Zkouška vodou neboli ordál

Díky této proceduře skončil život tisíce žen, obviněných z čarodějnictví. Fanatičtí věřící byli přesvědčeni o tom, že voda ženu očistí. Proto vymysleli zrůdný způsob této šílené očisty. Obviněná žena byla připoutána ke stoličce a hned po té ponořena do vody, kde byla ponechána dost dlouho na to, aby se utopila.

Věřilo se, že pokud žena přežije, bude to znamenat, že je nevinná, neboť zasáhla vyšší moc a ušetřila její život. Dle této logiky byly samozřejmě všechny obviněné čarodějnice.

Velmi oblíbené palečnice

Je až k podivu, že tento vynález byl považovaný jako mírnější způsob mučení. Měl za úkol rozdrtit prsty obžalovaných a to díky malému šroubovitému lisu. Ten se nasadil buď mezi klouby na prstech na rukou, anebo přímo na ně. Za pomalého utahování byly obžalovaným prsty rozdrceny.

Bota zvaná španělská

Představte si dvě kovové utahovací čelisti, které jsou zevnitř opatřeny ostrými, kovovými hroty. Tento krutý vynález se také používal při prokazování čarodějnictví. Obviněnému se přiložily jeho dvě části zepředu a zezadu na lýtkovou část nohy. Postupně ji katan začal utahovat. Kovové hroty okamžitě pronikly do těla, a pokud odsouzenec nevykrvácel při této bolestné operaci, často umíral na následky otravy krve.

Obávaný skřipec

Vysoce oblíbený způsob mučení. Jednalo se o jakýsi stůl, na který byl obviněný položen. Poté mu přivázali končetiny ke kladkám po jeho boku. Vyslýchaný byl natahován tak dlouho, dokud se nepřiznal ke svému čarodějnictví. Pokud se tak nestalo, díky natahování mu byly vyrvány ruce i nohy z kloubů. Díky tomu mu byly zpřetrhány vazy v trupu, a pokud odsouzený přežil toto nelidské mučení, umíral později v šílených bolestech.

 Objímající železná panna

Dřevěná nebo železná konstrukce připomínající lidské tělo, zevnitř pobitá ostrými hřeby, do níž se měli zavírat obvinění z čarodějnictví. Po zavření dvířek měla železná panna odsouzence obejmout jako svého milého a doslova ho hřeby prošpikovat.

Ačkoliv o tomto mučicím nástroji koluje spousta drastických historek, samotní historikové popírají její využívání. Ovšem železná panna měla svého předchůdce v podobě bedny plné hrotů. Do ní už se lidé opravdu zavírali a za strašlivých muk v ní následně umírali.

zdroj: Prima ZOOM, 100+1, Museum mučicích nástrojů a útrpného práva