Klášter Osek září po rekonstrukci. Je připravený na návrat mnichů

Přezdívá se mu perla Krušných hor. Klášter Osek byl založený ve 13. století, poslední mniši ho ale opustili teprve před 14 lety. Klášterní kostel prošel kompletní rekonstrukcí. Společně s křížovou chodbou a kapitulní síní, která skrývá drobnou památku UNESCO, je otevřený pro veřejnost, dokud Osek neobydlí nová komunita.

Klášter patří do Kongregace Nejčistšího srdce Panny Marie, v jejímž čele stojí cisterciácký klášter Sostrup v Dánsku. Narozdíl od dalších bývalých řeholních domů tohoto řádu v České republice jako jsou Plasy nebo Zlatá Koruna, u Oseka tedy stále připadá v úvahu osídlení novou mnišskou komunitou.

„Kostel je po rekonstrukci. O klášter pečuje Kruh přátel kláštera Oseka. Kdyby se jej chtěla ujmout nová komunita, všechno je k tomu připraveno,” potvrzuje průvodkyně. Na ostatních klášterech už kolují zvěsti, že se do Oseka v budoucnu chystají mniši ze zahraničí, o všem se ale teprve jedná.

V současné době je Osek otevřený pro veřejnost. Z místního infocentra po celý rok vycházejí pravidelně komentované prohlídky konventního kostela a křížové chodby s kapitulní síní. V bývalých mnišských celách je pak možné po předchozí domluvě i strávit noc.

Osecký kostel je více než působivý

Kostel je nejvýraznější stavbou v Oseku. Původně románskou baziliku nechal v 18. století, kdy se klášteru velmi dobře dařilo, barokně přestavit tehdejší opat. „Opat, který přestavbu řídil, miloval umění,” sděluje průvodkyně. Kostel je mohutnými pilíři rozdělený na tři lodě. K pilířům přiléhají boční oltáře nesoucí malby významných umělců. Klenby i stěny zdobí propracované štukatury. Na nástropních freskách hlavní lodě lze rozeznat motivy ze Starého zákona.

Chórovou část odděluje zdobená mříž. Za ní ve dvou řadách proti sobě proudí chórové lavice směrem k hlavnímu oltáři, jemuž dominuje obraz Nanebevzetí Panny Marie od Jana Kryštofa Lišky. Celý kostel je zalitý světlem z několika řad oken.

Klášter Osek skrývá drobnou památku UNESCO

Ke kostelu přiléhá gotická křížová chodba starého čtvercového konventu, obytné budovy mnichů. V portálu ze 13. století je v ní umístěná kamenná socha Madonny. Jedná se o nejmonumentálnější plastiku první poloviny 14. století v Čechách. Ještě vzácnější ukázka kamenické práce se ale nachází jen o pár metrů dál.

Po několika schodech dolů z křížové chodby se vstupuje do kapitulní síně, prostoru původně určenému k obřadům a utužování komunitního řádu. Uprostřed síně stojí kamenný pulpit – čtecí pult z roku 1240, kterým se dá dokonce i otáčet. Podpírají ho dva pilíře, jež jsou zauzlené. „Uzel symbolizuje pevné spojení komunity a pevnost víry,” vysvětluje průvodkyně. Pulpit je evidovaný jako památka národního významu UNESCO.

Donedávna v klášteře žili tři bratři

Řeholní dům obývala poslední tříčlenná komunita do roku 2010, kdy dožil poslední osecký opat Bernard Thebes. Ten byl do funkce zvolený v roce 1991, krátce poté, co cisterciáci dostali panství po dlouhých desetiletích zpět.

Po roce 1950 totiž celý komplex zabral stát a zřídil v něm internační tábor pro zhruba 230 mnichů, kteří odsud byli odváženi na nucené práce například do uranových dolů do Jáchymova. Poté byl v Oseku zřízený charitativní domov pro řeholní sestry různých řádů.

Cisterciáci se sem vrátili v roce 1989. Od roku 1995 je klášter zároveň národní kulturní památkou. Opat Thebes pořádal koncerty, slavnosti a další akce. Zasloužil se o to, aby se Osek stal kulturním střediskem, kterým je dodnes.

Zdroj: klasterosek.cz, osek.cz