Královna Viktorie měla na dvoře nevyzpytatelného stalkera. Byl jím Jonathan Childe, jenž skončil v léčebně

Kapitán Jonathan Childe byl jedním z dvanácti kopiníků sloužících na královském dvoře. V letech 1837 začal navštěvovat operu a to zcela zásadně pouze v případě, když byla přítomna i královna Viktorie. V jeho mysli se usídlila myšlenka, že k němu královna chová zvláštní náklonnost. Zoufale odmítal fakt, že se provdala za prince Alberta.  

Urážlivé, oplzlé dopisy

První dopis zaslal královně Viktorii v roce 1840, těsně po její svatbě s princem Albertem, když pochopil, že královna sice zamilovaná je, ale ne do něho.  To mu vydrželo mnoho let. Královna, vychovaná pro královský dvůr, věděla dobře, jak se má v takovém případě zachovat.

Neexistovala pro ni ani myšlenka na nemanželský vztah. V úvahu nepřipadala ani žádná milenecká korespondence. Byla natolik diplomatická, že nejprve kapitána požádala, aby svého šíleného počínání zanechal. Ten ji bohužel nevyslyšel, ba právě naopak. V posílání oplzlých dopisů ještě přitvrdil.

Šílený, nebo duševně nemocný?

Po neustálých atacích na královnu skončil Childe v rukou lékařů. Ti ho diagnostikovali jako inteligentního a okouzlujícího muže. Nakonec mu přece jen přiklepli monománii, což byla forma částečného šílenství. V praxi se jednalo o to, že pacient po většinu času nevykazoval žádné známky psychické poruchy. Ale to jen do té doby, než přišla řeč na královnu Viktorii. V ten moment se jakoby proměnil a začal vykazovat příznaky duševní choroby.

A protože se v té době pokusili dva muži královnu zabít, byl Childe raději poslán do léčebny. Nikdo nemohl riskovat, že by se historie opakovala.

Pobyt v léčebně

Po zaklapnutí zámku cely začal Childe prohlašovat, že je uvězněn neprávem. Citoval přitom zákon z roku 1775, ve kterém se pojednávalo o protiprávním uzavření v psychiatrických léčebnách. Zákon byl schválen na základě neoprávněného posílání pacientů do blázince rodinami, které se chtěly dřív zmocnit rodinného majetku.

Nic mu to ale nebylo platné a za mřížemi ústavu strávil několik dlouhých let. Za tu dobu ho navštívila velká spousta lidí. Všichni do jednoho se shodli na tom, že Childe je inteligentní, lehce konverzující a okouzlující muž.

Smrt stalkera Jonathana Childeho

Po celých deset let trval boj Childeových přátel o jeho propuštění na svobodu. Aby se tak konečně stalo, snažil se přesvědčit v roce 1854 soud o jeho uzdravení. Jeho nezdravá touha po královně Viktorii je prý už minulostí. Na základě jeho přesvědčivosti byl konečně propuštěn.

Dlouho však na svobodě nepobyl. Na veřejnosti se objevily další zašifrované dopisy plné oplzlostí a sexuálních narážek, které stihl poslat ještě z ústavu. Tak vyšlo najevo, že jeho posedlost královnou nikdy neskončila.

Po tomto incidentu skončil Childe v zařízení Ticehurst, kde dožil své dny. Bylo mu pouhých 49 let, když vydechl naposled.

Zdroj: Museum of The Mind, History Today