Krimi případy ze světa: Sériový vrah H. H. Holmes vraždil ve svém vlastním upraveném hotelu

Svět zná dva slavné Holmese. Jeden vzešel z fantazie Arthura Conana Doyla a zločiny řešil, zatímco druhý byl až příliš reálný a stál na druhé straně barikády. Henry Howard Holmes se zapsal do historie velmi krvavým písmem. Stal se totiž prvním oficiálním sériovým vrahem Spojených států.

Doba studií

H. H. Holmes se narodil v roce 1861 jako Herman Webster Mudgett. Své rodné jméno si totiž změnil až později.

Na rozdíl od mnoha jiných sériových vrahů neměl podle všeho Herman vůbec špatné dětství. Naopak, ve škole mu to šlo a u dívek také slavil mnoho úspěchů. Při studiu medicíny se dokonce několikrát zasnoubil, což byla jeho záliba i v pozdějším věku. V té době poprvé překročil zákon, jelikož se dopustil několika pojistných podvodů. Ty koneckonců dělal celý svůj život.

Během jeho studií se však u něj začala objevovat i jiná, mnohem hrůznější záliba – pitvání mrtvol. Prý byl dokonce svou touhou po řezání do mrtvých natolik uchvácen, že si svůj koníček dopřával i u sebe doma.

Nakonec se Holmes doktorem nestal, i když mu to nikdy nezabránilo se takto titulovat. Po předčasném ukončení studií se budoucí sériových vrah zabýval hlavně různými podvody. A nejspíš i proto si změnil jméno na H. H. Holmese. A zhruba v té době se také usídlil v Chicagu.

Hotel smrti

Holmes si díky svému vzdělání snadno našel práci v lékárně manželů Holtonových. Majitel však velmi brzy poté umírá, a tak se vedení lékárny se souhlasem paní Holtonové ujímá právě Holmes. Osud mu ovšem přeje ještě víc, jelikož záhy po manželově skonu paní Holtenová mizí. Dle Holmese odjela do natrvalo Kanady za svou rodinou.

Holmesovi tak spadl do klína výnosný byznys, díky němuž si může dovolit postavit si naproti lékárny třípatrový dům. Budova měla sloužit z části jako místo pro obchodníky, z části jako hotel. Samotná stavba byla poměrně komplikovaná, jelikož Holmes měl velmi specifické a netradiční požadavky.

Pro každý úsek budovy zvolil jinou stavební firmu, takže přehled o tom, jak to uvnitř vlastně skutečně vypadá, měl jen samotný majitel. Dům byl skutečným labyrintem. Obsahoval spoustu falešných dveří, tajných chodeb i propadel. Kdo se v tomto systému nevyznal, bez problémů zabloudil. A takový byl i záměr.

Holmes totiž svůj hotel používal k zabíjení svých obětí, které pak často pitval a následně jejich těla nechal napospas kyselině či ohni. Takto zabíjel nejen muže a ženy, ale i děti. Největší vraždící orgie pak hotel zažil v době, kdy Chicago hostilo Světovou výstavu. Podle některých odhadů tehdy zabil vyšší desítky až nižší stovky lidí.

Konec vražedné pohádky

Holmes byl v té době poměrně dost zadlužený, a proto vymyslel se svým společníkem Pitezelem plán na pojistný podvod. Oba spojenci chtěli fingovat Pitezelovu smrt a shrábnout jeho životní pojistku. Holmes se ale evidentně příliš dělit nechtěl, a tak svého společníka zabil doopravdy.

Jenže právě díky tomuto podvodu se Holmes dostal 17. listopadu 1894 do rukou spravedlnosti, když byl zatčen v Bostonu. Policie se samozřejmě vydala prozkoumat i Holmesův hotel. Na to, co se skrývalo uvnitř, nebyl připraven nikdo z přítomných. Budova byla plná důkazů o vražedném běsnění.

Sbírání stop trvalo týdny a bylo by ještě delší, kdyby hotel nezachvátil požár, který mnohá jeho tajemství navždy ukryl. Říká se, že Holmes zabil stovky lidí, nicméně nakonec mu jich dokázali pouze 27.

I to stačilo k tomu, aby byl první sériový vrah USA uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán 7. května 1896, devět dní před Holmesovými 35. narozeninami.

Zdroje: Extra, Wikipedie, Dotyk