Láska na celý život? Neexistuje! Ptačí páry se rozvádějí z podobných důvodů jako lidé

Jak se zdá, i v ptačí říši to občas zaskřípe. Monogamní ptactvo mění partnery ze stejných důvodů jako lidé. Podle vědců se jedná hlavně o nevěru a vzájemné odcizení. Jak je to možné?

Více než 90 procent ptačích druhů má během jednoho rozmnožovacího období stálého partnera. Některé druhy tvoří i pevnější vztahy na delší dobu. Pokud si během této doby najde jeden z páru jiného partnera, jedná se o “ptačí rozvod“. Samozřejmě za předpokladu, že oba partneři stále žijí.

Vědci z Činy a Německa v periodiku Proceedings of the Royal Society B tvrdí, že našli dva klíčové faktory, které se podílejí na rozvodu napříč širokou škálou ptačích druhů: samčí promiskuita a migrace na dlouhé vzdálenosti. Čerpali z dříve publikovaných údajů o rozvodovosti u 186 ptačích druhů s údaji o úmrtnosti a migračních vzdálenostech.

Tým dal samcům a samicím každého druhu tzv. skóre promiskuity na základě zveřejněných informací o chování ptáků. Aby vzali v úvahu vliv společenského původu, provedli analýzu založenou na evolučních vztazích mezi druhy.

Samčí nevěra vede k rozvodu, samičí nikoli

Například u kulíků, vlaštovek, žluv nebo kosů byla zaznamenána vysoká rozvodovost i samčí promiskuita, ale u albatrosů, hus nebo labutí byla rozvodovost i samčí promiskuita nízká. Vyšší samčí promiskuita byla spojována s vyšší mírou rozvodovosti, ovšem u samičí promiskuity toto zjištění neplatilo.

Spoluautor výzkumu Zitan Song tvrdí, že jakmile je samec promiskuitní, samice to vnímá jako snížení zájmu o ni a celkově závazek. Jeho pozornost a zdroje jsou rozděleny mezi několik samic. Tím pádem se může stát, že bude pro samici méně atraktivní jako partner, což může vést k rozvodu v chovné sezóně.

Rozvodovost stoupá tam, kde je větší možnost samců být promiskuitní. Ženská promiskuita vede většinou k jinému typu chování. Nejistota ohledně otcovství vede k většímu zapojení samců do rodičovské péče.

V jiný čas na jiném místě? Rozvod!

Na rozvodovost má dále výrazný vliv migrační vzdálenost. „Páry mohou dorazit na místo určení v odlišnou dobu, což vede k situaci, kdy se mohou spářit s jiným partnerem. Následkem toho vzniká také rozvod. Vliv na to může mít také jiné místo příletu,“ řekl Song pro The Guardian. 

Dle získaných výsledků výzkumný tým naznačuje, že rozvod tedy nemusí být pouze strategií ke zvýšení fyzické kondice nebo reakcí na ekologické faktory, ale mohou na to mít vliv oba faktory.

Zdroj: The Guardian, The Royal Society Publishing, Science