Spojte se s námi


Zajímavosti

Martin Pistorius byl 12 let uvězněn ve svém těle. Okolí vnímal, nedokázal však nijak komunikovat

Jaké to je, přijít ze dne na den o schopnost ovládat vlastní tělo a komunikovat s okolním světem, o tom se přesvědčil dnes již 49letý Martin Pistorius. Ve své autobiografii popisuje krutou etapu života, ve které nebyl schopen komunikovat se svými blízkými, přestože vnímal každé jejich slovo.

Publikováno

dne

Jaké to je, přijít ze dne na den o schopnost ovládat vlastní tělo a komunikovat s okolním světem, o tom se přesvědčil dnes již 49letý Martin Pistorius. Ve své autobiografii popisuje krutou etapu života, ve které nebyl schopen komunikovat se svými blízkými, přestože vnímal každé jejich slovo.

Martin Pistorius se narodil 31. prosince roku 1975 ve městě Johannesburg v Jižní Africe. Obyčejnému introvertnímu chlapci s průměrnými známkami se obrátil život vzhůru nohama kvůli dosud nediagnostikované nemoci, jež se zpočátku projevovala jako běžná viróza.

Vše začalo bolestí hlavy a krku. Po návštěvě lékaře byla nasazena medikace k tlumení běžných příznaků chřipky. Chlapcův zdravotní stav se ale nelepšil, naopak, Martin postupně ztrácel schopnost chodit a hýbat končetinami.

Lékaři po sérii testů diagnostikovali kryptokokovou meningitidu a tuberkolózu mozku. Na nově nasazenou léčbu však Martin nereagoval a jeho stav se natolik zhoršil, že už nebyl schopen ani verbální komunikace. Následně pozbyl vědomí a upadl do kómatu.

Nečekaný zvrat

Přibližně dva roky strávil Martin v bezvědomí ve vegetativním stavu. Pak ale přišel zlom, ve který nikdo ani nedoufal. Dospívající chlapec se probral. Ve své knize vzpomíná na to, jak se probudil a slyšel ošetřovatelku mluvit o tom, že je potřeba oholit jeho tvář. Nerozuměl tomu, co se kolem něj děje, na nic si totiž nevzpomínal. Najednou mohl vnímat vše, co se kolem odehrávalo, ale nedokázal na to nijak reagovat. Jeho tělo zůstávalo nadále nehybné.

Tento stav se nazývá Locked-in syndrom, neboli syndrom uzamčení. Jedná se o vzácnou poruchu mozku, při které jsou paralyzované veškeré vůlí ovlivnitelné svaly, přičemž jedinou výjimku tvoří okohybné svalstvo.

Martin byl tedy schopen komunikovat pouze mrkáním očí. Tuto jeho snahu o spojení s okolním světem zachytila vnímavá ošetřovatelka a okamžitě zalarmovala rodinu, kterou přesvědčila, aby Martina dopravili do Centra augmentativní a alternativní komunikace v Pretorii, kde se podrobil testování.

Výsledky prokázaly, že Pistorius je navzdory paralýze plně při vědomí. Následně je specialisté seznámili s různými způsoby komunikace včetně používání komunikátoru (zařízení umožňující vyjadřování handicapovaným osobám).

Martinův stav se začal zlepšovat, a to především díky jeho pevné vůli a obětavosti celé rodiny. Postupně začal ovládat svaly horní poloviny těla a dostal se do fáze, kdy dokázal řídit nejen invalidní vozík, ale i speciálně upravený automobil.

V roce 2016 vydal knihu Návrat z nicoty, kde popisuje tíhu života v nehybném těle. Nejhůře se mu vzpomíná na chvíli, kdy mu jeho matka zlomila srdce. „Matka se na mě dívala se slzami v očích. Měl bys umřít, řekla pomalu a já jsem v tu chvíli netoužil po ničem jiném než její přání splnit.“

Martin Pistorius žije i přes veškerou nepřízeň osudu normální život. Vystudoval vysokou školu, oženil se a s manželkou Joan vychovává syna Sebastiana. Živí se jako úspěšný webový designér.

Zdroje: ndtv.com, lekarske.slovniky.cz, npr.org

Oblíbené