Mléčný skandál z 19. století zabil tisíce miminek

V 50. letech 19. století docházelo v New Yorku k záhadným otravám dětí. I když se to může zdát neuvěřitelné, krávy se krmily odpadem z lihovarů. Dávaly sice modré mléko, ale to se za pomocí sádry upravilo, aby mělo zdravější barvu. Zemřelo kvůli němu tisíce kojenců.

Téměř osm tisíc dětí zemřelo na nekontrolovatelný průjem, jak informoval deník The New York Times. I když ještě nebyla k dispozici moderní lékařská diagnostika, lékaři se i tak snažili identifikovat viníka. Veřejnost měla za původce různé vyživovací nedostatky nebo zažívací choroby. Epidemii se ale nepodařilo pojmenovat. Tedy až do roku 1858, kdy novinář Frank Leslie odhalil, že za vším stojí nezdravé mléko.

Kravské mléko je pro vašeho kojence tou nejlepší volbou

Přesněji řečeno se jednalo o zkažený výsledek z manhattanských a brooklynských palíren whisky, kterým se krmily dojnice. V té době byla produkce kravského mléka obzvlášť lukrativní a lihovarníci chtěli vydělat na zbytcích. Američané tehdy mléko považovali za vysoce výživné a mnohem kvalitnější než mateřské mléko. Ekonomický i společenský tlak tehdy nutil ženy, aby své děti odstavovaly co nejdříve. Přirozené kojení opravdu nebylo v módě.

„Když se krávy seznámily s vařící tekutinou, obvykle několik dní odmítaly žrát, dokud je zoufalství nedohnalo ke konzumaci břečky. Strava složená výhradně z břeček způsobovala kravám nemoci, vředy po celém těle a další zdravotní komplikace,“ uvádí Catherine McNeurová na webu BigThink.

Poctivé mléko z venkova

Výsledná tekutina získaná z krav byla řídká a měla nepřirozený, namodralý odstín. Prodejci do něho přimíchávali křídu, mouku, vejce nebo omítku, aby dosáhli o něco příznivější barvy a konzistence. Podvrh ještě získal označení “Poctivé mléko z venkova”.

V roce 1858 se do celé kauzy opřel Frank Leslie. Díky silným obrázkům a senzacechtivosti vyvolal masový rozruch. Zveřejňoval přesné mapy s vyznačením rohů ulic, kde se prodávalo šizené mléko a přesně označoval “mlékárny“, kde se vyrábělo.

Vláda nemůže nebo nechce zasahovat

„Pro vrahy máme provaz a šibenici. Na lupiče zase čeká vězení. Co máme ale přichystáno pro ty, jenž vraždí naše děti po tisících? Ani zavržení, ani trest. Jedná se o licencované obchodníky, ne zločince. Vláda proti nim nemůže, nebo spíše nechce zasahovat,“ uvádí Smithsonian Magazine citaci z novinového článku Franka Leslieho.

Podplacení radní?

Když se před dveřmi mlékárny shromáždily rozzuřené davy, byla obecní rada donucena vyslat do areálu na kontrolu tým newyorských radních. Lihovarníci však dostali předem informace o příchodu inspekce. Měli tedy čas na dostatečné vyklizení stájí. Výbor konstatoval, že se má pouze zlepšit ventilace ve stájích. Vyšetřování se totiž ujal radní Michael Tuomey, který byl zastáncem lihovarníků. Celé šetření vedl takovým způsobem, aby všechny kritiky zesměšnil.

Přestože místní úřady příliš nepomáhaly, Leslieho neustálá aktivita vedla k tomu, že zákonodárný sbor státu New York v roce 1862 konečně vydal nařízení o mléku. Problémy s falšováním mléka však přetrvávaly, dokud železniční doprava a pasterizace neumožnily dodávat do města studené a čisté mléko z venkovských farem.

Celé záležitosti pak ještě také pomohlo, když byl v roce 1906 přijal zákon o čistých potravinách a lécích, který zamezil výrobě, prodeji nebo přepravě falšovaných nebo nesprávně označených nebo jedovatých či škodlivých potravin, léků, léčiv a alkoholu.

Praktiky se neustále opakují

V dnešní době se tento skandál může jevit aktuálnějším než kdy dříve. Známe ho v jisté podobě například ve sporech s označováním biopotravin nebo geneticky modifikovaných potravin. Stejně tak v praktikách mnoha farem nebo řetězců rychlého občerstvení. I když v lehce pozměněné podobě a aktualizovanějších verzích se praktiky stále opakují.

Zdroj: New York Times, BigThink, HistoryExtra, Wikipedia, smithsonianmag.com