Most býval jedním z nejhezčích měst v Československu. Zdevastovala jej komunistická vláda

Když zaslechneme o severočeském městě Most, asi málokdo z nás si představí něco pěkného. Jenže proč tomu tak je, když kdysi královské město patřilo k těm nejhezčím? Proč už se dneska druhé největší město v kraji nemůže rovnat Telči nebo Českému Krumlovu? Pojďme si zajímavou mosteckou historii přiblížit.

První zmínky o městě Most

Když bychom se ponořili do vzdálené historie, tak první zmínky o tomto severočeském městě bychom nalezli už v Kosmově kronice české. Kde se o Mostě píše jako o o Pons Gnevin iuxta fluvium Belinam, což v českém překladu znamená Hněvův most nad řekou Bílinou. No a proč se zmiňuje zrovna tohle místo? Právě tady totiž mělo dojít ke střetu knížete Břetislava a Jindřicha III. mezi lety 1039 a 1040. 

Počátky a založení města Most

Asi od konce 12. století obýval území mocný rod Hrabišiců, který ho vlastnil až do roku 1227. Nicméně právě v tomto roce Kojata z již zmíněného rodu odkázal Most a jeho okolní vsi zderazskému klášteru. Netrvalo to však dlouho a po jedenácti letech došlo k další změně. Král Václav totiž využil práva odúmrti a klášteru mostecké zboží odebral. 

Není to sice úplně jisté, nicméně se předpokládá, že od roku 1238, kdy byl Most Zderazu odebrán, začíná patřit Přemyslovcům. Most, pro který se v té době začali užívat hlavně německá pojmenování jako Brück a Brüx, zprvu sloužil jako tržní osada na křižovatce dálkových cest a jako přechod přes Komořanské jezero, které je již v dnešní době zaniklé. Asi po roce 1210 byla osada přesunuta na pravý břeh protékající řeky Bíliny, kde mohla ještě více růst. Když pak navíc došlo ke stavbě hradu Hněvín, z místa se stalo významné hospodářské středisko. 

Zakládací listina se nedochovala, ale už na dokumentu z roku 1247 se o Mostu mluvilo jako o městě. Avšak takový charakter měl už několik let předtím. V polovině 13. století také došlo k jeho povýšení na královské město, a přibližně ve stejné době byla vyrobena také nejstarší městská pečeť. 

Prosperita

K tomu, aby město rostlo, pomáhala hlavně dobrá poloha. Most se totiž nacházel blízko hranic a důležité stezky, po které kupci putovali z Prahy do Saska. Za vlády Jana Lucemburského, Karla IV. nebo Václava IV. město velice dobře prosperovalo. Pevně ustálena byla městská rada, navíc od roku 1337 si ji město doplňovalo samo, stačilo jen, aby ji královský podkomoří stvrdil. Jak už to tak bývá, vše nemohlo být růžové. A tak měl Most kromě řady práv a svobod, které získal, také povinnosti. Pravděpodobně už na konci 12. století zde došlo k založení prvních vinic, v roce 1374 pak Karel IV. udělil městu pražské viniční právo. 

První problémy

V 15. století muselo město řešit první větší nepříjemnosti. Husitské války se sice samotného Mostu nijak nedotkly, nicméně doba po válkách a požáru v roce 1455 ho už ovlivnila. Situace sice nebyla ideální, nicméně i přes to se město začalo vzpamatovávat. Opravdu hodně mu pomohla již dříve zmíněná dálková obchodní cesta. Postupně se začalo s intenzivnějším dobýváním rud v Krušných horách. Kromě toho chtěl Most potravinářsky zásobovat města a městečka v Krušnohoří, takže se z něho stalo obchodní zázemí. Podmínky pro rozvoj tak mělo město opravdu výborné.

Veliký požár, další obnova a třicetiletá válka

Ačkoliv vyhlídky na rozvoj byly opravdu veliké, zmařil je obrovský požár, který město zachvátil roku 1515. Most sice zažil několik dalších požárů, nicméně tenhle byl ze všech úplně nejhorší. I tak ale docela brzy došlo k obnově a výraznou dominantou města se stala nová renesanční radnice. Zhruba v polovině 16. století byl Most potrestán za odboj proti Ferdinandovi I.. Z toho důvodu byl do města dosazen císařský rychtář, za kterého se městu víc a víc nedaří. Město se zadlužovalo a jeho špatná finanční situace se jen a jen prohlubovala. Nenapomáhaly tomu ani další požáry, turecké války nebo mor. 

Na konci 16. století město koupilo hrad se všemi jeho vesnicemi a statky od císaře Rudolfa II.. Se skupováním okolních míst pokračovalo i nadále, a tak se z Mostu postupem času stal mocný feudál. 

Během třicetileté války se majitelé města a hradu často měnili. Když však Most roku 1639 obsadili Švédové, drželi ho až do konce války. Po jejím konci se město potápělo a místo obyvatelé požádali císaře Ferdinanda II. o povolení ke zbouraní hradu, protože právě Hněvín jim byl jen zdrojem utrpení. Proto mezi lety 1651 a 1653 došlo k jeho srovnání se zemí. 

Starosti neubývají

Těžkou poválečnou situaci se Mostu podařilo překonat až začátkem 18. století. Jenže na jeho dalším vývoji se významně projevily důsledky válek o Slezsko, město totiž muselo platit válečné kontribuce. 

Také počátek 19. století byl ovlivněn válkami, tentokrát těmi napoleonskými. Bylo to hlavně z toho důvodu, že právě Mostecko bylo pro vojska průchozí oblastí. V první polovině století došlo ke zboření středověkých hradeb a město zachvátil další veliký požár. Při něm lehlo popelem několik městských a církevních budov, k tomu navíc i spousta domů. 

Město začalo těžit uhlí na městských pozemcích, později se také zaměřilo na rozvoj průmyslového podnikání. Velkým krokem bylo prodloužení železnice z Ústí nad Labem až do Chomutova, díky kterému měly mostecké doly mnohem větší odbyt. Nadále stoupal počet obyvatel a docházelo k další výstavbě města.

Most zasáhl drsný verdikt

I přes to, že stále docházelo k výstavbě Mostu, který se řadil mezi nejhezčí města v Československu, vydala komunistická vláda roku 1964 rozhodnutí o jeho likvidaci. A tak se postupně všechno to pěkné, co zde bylo vybudováno, vytratilo. Hotovo s úplnou likvidací historického jádra bylo v roce 1982. 

Zdroj: mesto-most.cz, Refresher