Národní park Torres del Paine  je považován za jeden z nejúžasnějších a nejvyhledávanějších parků v Chile

Objevte nádherná místa naší planety dříve, než se stanou populárními turistickými cíli. Na samém jihu Chile v blízkosti hranic s Argentinou se nachází Národní park Torres del Paine, což je bezpochyby jedno z nejkrásnějších míst Patagonie.

Národní park Torres del Paine je tak úchvatný a sdružuje tolik přírodních atrakci, že ho prohlásila UNESCO v roce 1978 biosférickou rezervací. Díky tomu se stal nejdůležitějším národním parkem v Chile.

První nadšené zmínky o masivu Torres del Paine najdeme v zápiscích lady Florence Dixie z roku 1880. Různorodé tvary hor na ni působily jako „Kleopatřiny jehly“. Přitom se jedná o ztepilé žulové věže, které tvoří působivou dominantu celého horského masivu.

Národní park Torres del Paine má úctyhodnou minulost

Krajina a okolí parku vytvořila sama Země svými tektonickými pohyby a otřesy, jež zde působily před dvanácti miliony lety. Tektonické pohyby jsou děje, při kterých se povrch Země deformuje. Na druhou stranu v Patagonii došlo k nádherné „deformaci“, na kterou se oči nemohou vynadívat.

Matka Země tak dala vzniknout působivým vrcholům jako je například Monte Paine Grande, jež sahá do výšky necelých 3 000 m. n. m. Mezi další úchvatné vrcholky, jež slibují okouzlující pohled, se řadí Los Cuernos del Paine, Torres del Paine, Fortaleza (2 800 metrů) anebo Escudo. V horních výšinách narazíte i na ledovec. Známým ledovcovým kotlem je Jihopatagonské ledovcové pole (Campo de hielo Patagónico Sur).

Panenská příroda vás obejme na každém kroku

V parku Torres del Paine se setkáte s nespočtem dravých řek,  tajemných lagun či temných jezer. Veškerá jezera mají své výjimečné zbarvení díky obsahu minerálních látek, které si voda přináší prostřednictvím eroze. Za podívanou stojí i nádherné divoké vodopády Paine, Sato Grande a Salto Chico.

Navíc díky rozhlehlému parku se můžete seznámit s různými biomy. Takže zde žije nejen květena ale i lesy, vřesoviště, pabuky, patagonská step i lišejníky. Mimochodem flora zde je typická i pro pouštní prostředí. Budete se procházet lesy lengo či travou ovillo. Oči potěší květiny capachitos. Ale také zde kvetou přenádherně vybarvené orchideje.

Ze zvířat se těšte na labuť černohrdlou, nelétavého nandu, kondory či lamu guanako. Když budete mít štěstí, spatříte nejmenšího jelena na světě – pudua jižního či endemického hlodavce maru stepního.

Národní park Torres del Paine slibuje ideální místo pro ekoturistiku

Nejlepší dobou pro návštěvu národního parku je období od dubna do října. V tomto rozmezí očekávejte méně srážek a delší sluneční svit. V létě se teploměr vyšplhá na 20 stupňů, což je příznivá teplota pro vyznavače pěší turistiky. Mezi nejoblíbenější treky náleží devítidenní okružní trasa či pro méně otužilé turisty pětidenní trasa. Můžete vyrazit s průvodcem i bez. Trasy jsou naplánované tak, že vás zavedou k těm nejatraktivnějším místům v parku.

Cestou narazíte na menší tábořiště pro pěšáky, luxusní eko-sruby, ale také i na strážce parku

Česko se tu stalo bohužel nechvalně známým díky neopatrnému českému turistovi Jiřímu Šmitákovi. Při manipulaci s benzínovým vařičem došlo nešťastnou souhrou náhod k rozsáhlému požáru. Shořelo téměř šest procent chráněného území a na obnově parku se poté podílela i Česká republika. Škoda vyšplhala až do výše 90 milionů korun. Budiž mu ke cti, že oheň začal bezprostředně hasit. Avšak když zjistil, že se oheň  vymknul jeho kontrole, běžel pro pomoc a k nehodě se přiznal.

„Okamžitě jsem na hořící trávu nalil veškerou vodu, co jsem měl připravenou na vaření, vítr však náhle zesílil a oheň se rozhořel brutální rychlostí. Tráva hořela jako politá benzinem. Začal jsem do ohně mlátit nádobami na vaření a dupat po něm nohama, ale za 15 sekund jsem musel začít utíkat,“ uvádí s tím, že ihned běžel pro pomoc,“ sdílel pro horydoly.cz.

Pěšky vás to nebaví?

Pak vyrazte na projížďku parkem autem. V tom případě si  rozhodně nenechte ujít čarokrásnou vyhlídku u jezera Pehoé. Sem se sjíždějí i profesionální fotografové, jelikož toto místo poskytuje jeden z nejfantastičtějších výhledů do parku. Pestrobarevná škála  se střídá s ocelovou barvu jezer,  majestátnými bílými vrcholky hor a přenádhernými východy či západy slunce. Až se člověku tají dech nad takovou krásou.

Zdroje: Redakce, reinatravel.com, czsk.net, mundo.cz