Spojte se s námi


Zajímavosti

Nebezpečný Bludný Holanďan s uměleckým jménem měl Británii hrozit krysami

Pokud byste zmínili před milovníky kinematografie jméno Ljubov Petrovna Orlova, většina by si vybavila ruskou (či sovětskou) hereckou hvězdu, ale také oblíbenou zpěvačku a tanečnici. Toto jméno je však také spojeno s děsem na mořích a značnou porcí bulvárních informací.

Publikováno

dne

Pokud byste zmínili před milovníky kinematografie jméno Ljubov Petrovna Orlova, většina by si vybavila ruskou (či sovětskou) hereckou hvězdu, ale také oblíbenou zpěvačku a tanečnici. Toto jméno je však také spojeno s děsem na mořích a značnou porcí bulvárních informací.

Věnujme se nyní plavidlu náležícímu k třídě Maria Jermolova (čítala celkem osm lodí), jehož stavbu zadala společnost Dálněvýchodní mořská paroplavba. Zbudovala jej tehdy jugoslávská loděnice Uljanik plovidba v Pule – stalo se tak v roce 1976 a nový parník dostal jméno po umělkyni a oblíbenkyni J. V. Stalina, krásné Ljubov Orlove, zesnulé o rok dříve. Plavidlo bylo speciálně upraveno s ohledem na časté plavby v arktických vodách a splňovalo kritéria finsko-švédské ledové třídy L1.

Pozvolný začátek konce
Ljubov Orlova sloužila bez větších potíží 23 let, poté byla kompletně zrekonstruována a stala se nájemní lodí. Půjčovaly si ji různé podniky pořádající výletní plavby k arktickým poloostrovům. Už pod vlajkou Cruise North Expedition ji potkala 27. 11. 2006 první nehoda. U Deception Island v souostroví Jižní Shetlandy najela loď na podmořskou skálu a z nedobrovolného zajetí se dostala jen díky španělskému ledoborci Palmas. Poté už vlastní silou doplula do přístavu Ushuaia (Ohňová země), kde proběhla kontrola trupu.

Postupný pokles zájmu o mořskou turistiku dolehl také na posledního pronajímatele, jemuž navíc těžkou ránu zasadila porucha pohonného systému lodi a další poškození trupu po najetí na mělčinu. Kvůli zrušené plavbě CNE čelila dluhu 251 000 dolarů a Ljubov Orlova tak byla zadržena v přístavu St. John’s v Newfoundlandu. Dalším problémem byly pohledávky vůči posádce, která nedostala pět měsíců zaplaceno (mělo jít o sumu 300 000 $).

Podivné okolnosti
Každé plavidlo, které nečinně odpočívá v přístavu, velmi rychle ztrácí svou hodnotu. A Ljubov Orlova trčela u mola celých 17 měsíců. Pak se na scéně objevil podnikatel Reza Shoeybi, vlastník podniku Neptune International Shipping a nabídl za plavidlo 275 000 dolarů. Později se tvrdilo, že loď hodlal sešrotovat, na čemž měl vydělat minimálně půl milionu dolarů. Otázkou ovšem bylo, jak tento úkon vůbec provést, protože dělníci v St. John’s byli toho názoru, že pomalu se rozpadající parník vůbec nebude schopen kamkoli doplout.

Proto další rok probíhala nejnutnější (a dle lidí v přístavu značně nedostatečná) příprava k přesunu a 28. ledna 2013 měla být Ljubov Orlova odtažena kanadským remorkérem Atlantic Hawk na vrakoviště do Dominikánské republiky. Bouře, silný vítr o rychlosti 35 km/h a třímetrové vlny ale způsobily, že se přetrhlo vlečné lano a parník nekontrolovaně plul k poloostrovu Avalon.

Bludný Holanďan
Obavy, že utržená loď narazí do jiného plavidla nebo vrtné plošiny vedly k záchranné operaci. Podle oficiálního prohlášení Atlantic Hawk opět 31. listopadu loď zachytil, ale trvalo to pouze krátce. Záhy nato se znovu neřízená Ljubov Orlova ocitla v mezinárodních vodách a záchranná akce společnosti Transport Canada skončila: „Plavidlo nadále nepředstavuje nebezpečí pro vrtné plošiny, jejich personál či mořské pobřeží. Křižuje v mezinárodních vodách a vzhledem k mořským proudům a povětrnostním podmínkám je velmi málo pravděpodobné, že by se opět vrátila do kanadských výsostných vod,“ znělo kanadské odůvodnění přerušení snah loď zajistit.

Parník se tak bezvládně „toulal“ severním Atlantikem a všichni od něj dávali ruce pryč. Shaeybi prohlásil, že ho zpackaný přesun zruinoval (údajně investoval do koupi veškeré dvanáctileté úspory). Jako vlastník lodi za ni sice nesl odpovědnost, ale neměl prostředky k jejímu zajištění.
Ljubov Orlova měla na palubě záchranný systém EPIRB a z něj také přišly dva nouzové signály (23. 2 a 12. 3. 2013), ovšem tento fakt byl zveřejněn až v říjnu 2013. Navíc panovaly značné rozpory o jeho spolehlivosti na dezolátní lodi.

Řítí se na nás otrávené krysy
Náhlý zájem médií nastal zhruba po roce. Britské bulvární deníky The Sun a Mirror News přinesly v lednu 2014 katastrofickou vizi a to, že Ljubov Orlova nadále existuje a s obrovským množstvím krys infikovaných blíže neurčenou chorobou se blíží k pobřeží Velké Británie. Plátky pochopitelně neuvedly, jak se hlodavci mohli nakazit a hlavně čím, navíc ani čtenářům neprozradily, odkud mají informaci, že Ljubov Orlova stále existuje. Naproti tomu přítomnost zvířat na palubě lodí takovou utopií není, ovšem že by se tam vyskytovaly v nějak obrovském počtu se nezdálo být věrohodné.

Je pravda, že neřízené plavidlo mělo menší šanci obstát bouřím, ale věc vůbec není tak prostá. Doložil to i šéf irské pobřežní hlídky Chris Reynolds: „Musíme zůstat ostražití. V posledních měsících jsme sice zaznamenali velké bouře, ale potopit loď takové velikosti není vůbec jednoduché. Někde tam pluje a je na ní spousta krys, navzájem se požírajících. Kdyby šlo o mě, prošpikoval bych celý trup jedem,“ přilil do ohně dohadů svůj díl Reynolds.

Nabízí se otázka, proč nikdo rizikový parník nevyhledal a nepotopil. To ale není jen tak, jelikož loď má pořád vlastníka a pochopitelně by došlo k tahanicím o náhradu škody. Případný samotný proces likvidace na volném moři je vždy komplikovaný a přináší spoustu povinností, aby vrak neohrožoval jiná plavidla i po potopení. Nehledě k tomu, že hledat bloudící loď na obrovské rozloze (zvláště když ho dlouho nikdo neviděl) znamená obrovské náklady a zkrachovalý Shaeybi by je určitě neplatil. Systém EPIRB už také dávno nefunguje, takže lokalizace je prakticky nemožná. To všechno by znamenalo značný časový úsek a velkou sumu peněz; naskýtá se otázka, kdo by ji do takového podniku vložil.

Na vodě nebo pod hladinou?
Odborníci v roce 2018 vyslovili předpoklad, že s největší pravděpodobností je parník na mořském dně. Toto tvrzení má ale háček – neexistuje žádný důkaz v podobě určení místa, kde by se vrak parníku měl nacházet. Jiná skupina expertů poukazuje na zásadní fakt: „V případě kolize, potopení nebo jakékoli havárie se z lodi uvolní provozní kapaliny – olej, palivo, maziva… také další toxické látky, azbest, rtuť a nerozložitelný plovoucí odpad. A nic takového nikdo nezaznamenal.“ Podobná ekologická katastrofa by rozhodně bdělým očím odpovědných úřadů nemohla uniknout.

Od poslední zprávy uteklo pět let a Ljubov Orlova se ze světových zpráv vytratila. Pravděpodobnost, že nekontrolovaně křižuje Atlantický oceán, je v současné technicky vyspělé době minimální. Ovšem zvláště milovníci záhad vědí, že Bludní Holanďané jsou nevyzpytatelní a občas se vynoří i po neuvěřitelné době…

Zdroj: The Sun, Mirror News, wikipedia, denní zprávy

Oblíbené