Největší letecké katastrofy: Stála za havárií letu TWA 800 tragická náhoda, nebo utajená pravda?

Letecké katastrofy, jak jsme si již prokázali, mají různé důvody. Někdy se však ani nejpečlivější vyšetřování nedobere konce, který by veřejnost uklidnil a přesvědčil. Typickým příkladem budiž třetí nejhorší tragédie týkajících se amerických aerolinek.

Let 800 společnosti Trans World Airlines směřoval z newyorského letiště J.F. Kennedyho do Říma na letiště Ciampino, přičemž část cestujících měla za cíl cesty Paříž, kde bylo plánováno mezipřistání. Osudného 17. července 1996 přilétl z Atén na americké letiště Boeing 743-131, kde přistál v 16:31, proběhlo odbavení, kontrola a natankování stroje, aby opět v 19:00 vzlétl na osm hodin dlouhý první úsek letu do Paříže.

V kokpitu letounu zaujali místo kapitáni Ralph Kevorkian (58 let, nalétáno 18 700 hodin), Steven Snyder (57 / 17 200), letecký inženýr Richard Campbell (63) a Oliver Krick (25) v pozici zaškolovaného inženýra. Oba to byli zkušení a ostřílení piloti. O nastoupivších 212 pasažéru se měla postarat šestnáctičlenná posádka, až na jednoho Itala složená výhradně z Američanů. Mezi cestujícími bylo i dalších 20 zaměstnanců TWA, kteří využili firemního benefitu na zvýhodněný přelet. Kevorkian při tomto letu působil jako testpilot, Snyder ho měl kontrolovat, stejný vztah byl mezi Campbellem a Krickem.

Zpoždění
Technici měli nahlášen problém se senzory zpětného tahu u motoru číslo 3, byla provedena údržba a poté natankováno 140 000 litrů leteckého paliva. V předepsaný čas ale stroj neodstartoval, protože podle záznamů bylo na palubě jedno zavazadlo navíc, respektive jeho majitel se nedostavil k odletu. Po tragických zkušenostech s letem PanAm 103, jenž se zřítil u skotského Lockerbie, nesmělo letadlo bez spárovaných pasažérů a zavazadel odletět.

Po 55 minutách se přepážka posádce omluvila, že šlo o chybné vyhodnocení a cestující se na palubě Boeingu od počátku nachází. Ve 20:02 dostal let TWA 800 povolení ke startu z dráhy 27, o dvě minuty poté nahodila posádka motory (s výjimkou prověřovaného třetího motoru, v souladu s technickými pokyny byl nastartován o deset minut později). Následovalo pojíždění a vzlet, po němž byl letoun nasměrován do příslušného koridoru.

Ve 20:31,12 povolilo bostonské středisko přesun do letové výšky 15 000 stop, což posádka ještě potvrdila. Poté značka TWA 800 zmizela z radaru kontroly. V čase 20:31,50 oznámil kapitán David McClaine, pilotující Boeing 737-200 společnosti Eastwind Airlines (let 507): „Právě jsem před námi zaregistroval explozi. Asi v 16 000 stopách (4.900 metrů), zřítilo se do vody.“ Zakrátko o explozi informovali i další piloti v letecky poměrně rušné oblasti.

Bomba? Raketa? Nevíme!
Výbuch oddělil přední část k náběhovým hranám křídel – příď okamžitě nabrala strmý pád, zbytek trupu s ještě běžícím motory chvíli stoupal, ale pak se také zřítil do vod v oblasti Long Island. Mnoho svědků zaregistrovalo hořící kusy letounu, na hladině se objevily trosky, zavazadla a první oběti. Katastrofa mohla mít ještě další mrtvé, protože vrtulník newyorské letecké národní gardy se ocitl v těsné blízkosti trosek, dokázal se stáhnout a nahlásit incident na Suffolk County Airport. Záchranné týmy však pouze sbíraly předměty na hladině a mrtvá těla. Tři největší části letounu klesly pod hladinu, nicméně se je podařilo identifikovat podle barvy.

Okamžitě se vyrojily první dohady, dokonce se tvrdilo, že šlo o promyšlený teroristický útok, neboť na palubě měl cestovat ministr zahraničí Henry Kissinger, což ovšem byla první z mnoha neptvrzených zpráv, stejně jako přitomnost vojenského oddílu z Arkansasu, náležejících k bezpečnostnímu oddílu prezidenta USA – nikdo takový na palubě nebyl. Zato tu zahynuli například americký skladatel David Hogan a francouzský kytarista Marcel Dadi, jeho krajan, hokejista Michel Breistroff, německý módní fotograf Rico Puhlmann, designér interiérů a režisér Jed Johnson (dlouholetý partner excentrického Andy Warhola) či Pam Lyncher, americká aktivistka a obhájkyně, jež v minulosti u TWA pracovala jako letuška.

Nepleťte se nám tady!
National Transportation Safety Board (NTSB, Národní rada bezpečnosti dopravy) byla o katastrofě vyrozuměna už po dvaceti minutách, ovšem protože panovalo podezření z útoku na letadlo – a tudíž trestný čin – zahájila paralelní vyšetřování také FBI a protiteroristická jednotka (Joint Terrorism Task Forces). Ve výsledku to mělo za následek zmatky ve vyšetřování, objevily se zprávy o zatajování či manipulování s důkazy a chaos vedl k chybnému vyslýchání svědků, záznamů jejich výpovědí, někteří dokonce nebyli povoláni, ač mohli poskytnout důležitá fakta. K tomu se ještě přidaly protesty pozůstalých ohledně nakládání s jejich blízkými během identifikace obětí.

FBI nakonec obvinila NTSB jako váhající subjekt, sama se však postarala o mnoho spekulací. Bylo cítit, že se objevují jednoznačné snahy vyšetřování svést nejméně problematickým směrem, tedy označit za důvod technickou poruchu. NTSB i FBI vyslýchaly svědky odděleně a to vedlo k dalším rozporům.

Letoun „sundaly“ výpary
Po čtyřech letech a vynaložených 40 milionech dolarů byl konečně vynesen závěrečný posudek a zpráva o důvodech nehody. Příčinou měla být málo naplněná centrální nádrž o velikosti běžné dvojgaráže, v níž po zkratu explodovaly nahromaděné výpary. Bylo uvedeno, že k zážehové jiskře mohlo dojít kvůli poškozeným kabelům.

Jednalo se o stroj, vyrobený v červenci 1971 (registrace N93119) a určený pro zcela jiného provozovatele – Eastern Air Lines – ale ten nečekaně své objednávky na „Jumba“ zrušil, proto ho koupila TWA. S náletem 16 869 cyklů (93 303 nalétaných hodin – první let 18. srpna 1971) se jeho životnost pomalu chýlila ke konci – limit byl stanoven na 20 000 cyklů. Tímto směrem se tedy po šesti měsících zkoumání vydala NTSB – v jenom z hangárů bývalého leteckého závodu Grumman v Calvertonu (stát New York) bylo na pomocné konstrukci sestaveno 95 % havarovaného stroje z vylovených trosek a začala se prověřovat možnost prostého technického a mechanického selhání. Veřejnost tedy měla konečně vědět, jak let TWA 800 zanikl. Ale zdaleka ne všichni se s tímto výrokem spokojili.

Zdroj: Závěrečná zpráva NTSB, wikipedia, knihy The Doing of TWA 800; TWA 800 – The crash, the cover-up and the conspiracy