Obdivuhodné lidské tělo: Fakta a zajímavosti o našich tělech

Lidské tělo je bezesporu velmi pozoruhodné a přitahuje nejen vědce od nepaměti. To, že průměrný člověk má 206 kostí a žaludeční šťávy umí rozpustit žiletku, možná víte. Abyste ovšem měli ještě více znalostí a z fleku jste strčili do kapsy i kdejakou chodící encyklopedii, přinášíme vám několik faktů a zajímavostí, o kterých jste určitě neměli ani tušení.

Začneme zlehka, abychom moc nepřehřáli mozek, jehož příkon je 12-25 wattů a z 80 % ho tvoří voda. Zároveň mozek necítí bolest, ačkoliv v něm rozpoznáváme signály bolesti. Bez přísunu kyslíku přežije 3-6 minut a pokud byste jeho povrch narovnali, vypadal by asi jako povlak na polštář.

Vaše oči mrknou přibližně 20× za minutu, uši vám nikdy nepřestanou růst, nedýcháte oběma nosními dírkami zároveň a za svůj život se vám vytvoří přibližně 40 000 litrů slin. Lidské tělo má něco kolem 2,5 milionů potních pórů, každý měsíc vyloučí plnou vanu moči a vaše jednodenní prdění by naplnilo narozeninový balónek.

Proč nám kručí v břiše?

Určitě znáte nepříjemné kručení v břiše, pomocí kterého poznáte, že máte hlad. Tomuto jevu se říká borborygmus a vzniká při pohybech střevních plynů, které se postupně přemisťují a vydávají tento specifický zvuk. Tyto plyny však nejsou ničím jiným než spolykaným vzduchem, který jsme spolkli spolu s jídlem, a tak kručení můžeme pociťovat hned po snědení guláše se šesti, aniž bychom měli hlad.

V prstech nejsou svaly

Ač se zdá, že máme silné svalnaté prsty, které umí unést tašku, otevřít zavřenou sklenici nebo podržet těžké dveře, ve skutečnosti mají na těchto výkonech zásluhu šlachy a kosti spolu se svaly v dlaních a samozřejmě paže a další části lidského těla. Samotné prsty žádné svaly nemají.

Horské dráhy mohou pohnout vašimi orgány

Kdo už někdy jel na horské dráze, určitě zažil pocit, že se v něm všechno hýbe a po výstupu měl žaludek na vodě. Konkrétně mozek, srdce, oči nebo cévy se opravdu mohou díky rychlosti, které dráha dosahuje, hýbat. Ale nemusíte se bát, pokud jste zdravý jedinec, po výstupu vám může být tak maximálně trošku nevolno.

Mrkáme nejen kvůli zvlhčení očí

Možná jste si mysleli, že mrkání je něco, co děláme pro udržení vlhkosti očí nebo aby se nám do nich neprášilo. Ve skutečnosti umí mrkání ještě něco jiného. Vědci z Washingtonské univerzity zjistili, že mrkání zlepšuje pozornost a poskytuje tělu čas na obnovu energie. Teoreticky je to takový mikrospánek.

Střeva mají vlastní mozek

Znáte pocit motýlků v břiše, třeba před prvním rande nebo před důležitou zkouškou? Tento pocit způsobuje síť neuronů, která lemuje střeva, a právě ta se označuje jako druhý mozek. Střeva se tak nestarají jen o trávení, ale mají své reflexy, smysly a jsou propojené s nervovým systémem.

Jedinečný otisk jazyka

To, že máme každý originální otisk prstu, jistě víte. A podle vědců z Thai Moogambigai Dental College to platí i pro jazyk. Vědci zjistili, že lze srovnat tvar (dlouhý, krátký, úzký, široký) a strukturu (rýhy, vrásky) pomocí zařízení na snímání obrazu jazyka. Kdo ví, třeba se jednou budeme jazykem legitimovat.

Máme více než 5 smyslů

Už malé děti se učí, že mezi smysly patří zrak, čich, chuť, hmat a sluch, ale co takové vnímání prostoru, bolesti, smysl pro rovnováhu, pro vnímání teploty těla a okolí nebo smysl pro čas? Smyslů tak máme ve skutečnosti více a nejen pověstný šestý smysl určitě existuje.

Zdroj: penguin.co.uk, bestlifeonline.com, purple.com