Panická ataka: Důležité je navodit pocit bezpečí, pomoci může i technika 5-4-3-2-1

Záchvat paniky je stav, který může potkat každého z nás. Během záchvatu paniky se úzkost projevuje ve velmi vysoké intenzitě. Doprovázejí ho somatické příznaky. Jak se záchvat projevuje a jaká je pomoc při jeho vzniku?

Co je to panická ataka?
Je to paniky náhlý nával intenzivního strachu nebo nepříjemných pocitů, který vyvrcholí během několika minut. Objevuje se nečekaně, bez zjevné příčiny, nebo může být vyvolána určitými situacemi či myšlenkami. Záchvat paniky obvykle trvá několik minut, i když může trvat i déle, a zanechává pocit velké únavy až vyčerpání.

Dle profesora Jána Praška a Hanse Morschitzkého jsou záchvaty paniky výsledkem složité kombinace faktorů, jako jsou genetika, životní styl a úroveň stresu. Často se stává, že lidé, kteří zažili trauma nebo mají potíže se zvládáním stresu, jsou k těmto záchvatům náchylnější. Na jejich výskyt má vliv také myšlenkový vzorec, podle kterého člověk očekává další záchvaty a obává se jich. Dle profesora Jána Praška se odhaduje, že ojedinělý záchvat paniky každoročně zažije přibližně 9 % populace, přičemž častěji se vyskytují u žen a mladých lidí nebo dospívajících.

Jaké jsou příznaky?
Jak uvádí server PsychoterapieA, příznaky se mohou u jednotlivých osob liší, nicméně jsou to například:

• silné bušení srdce
• nadměrné pocení
• mravenčení nebo třes
• zrychlený dech a tep
• tlak nebo bolest na hrudi
• nevolnost, závrať, pocit na zvracení
• návaly chladu či horka
• obtížné dýchání a sevřené hrdlo

Somatické příznaky doprovázejí psychickými symptomy. Mezi ně patří především silný strach, úzkost a nepohodlí. Objevují se katastrofické myšlenky – mám infarkt, zemřu, omdlím, zblázním se. Často se objevuje pocit nereálnosti a odcizení sebe sama a pocit, že se celá situace ve skutečnosti neděje.

První pomoc
Pokud někdo ve vašem okolí prožívá záchvat paniky, snažte se zůstat klidní – jen tak mu můžete pomoci. Je potřeba aby daná osoba se cítila v bezpečí. Můžete zahájit rozhovor, abyste odvedli pozornost osoby od jejích silných emocí – zeptejte se například, co dělala před půl hodinou, a vyptejte se na podrobnosti. Pokud máte podezření, že osoba, které pomáháte, neví, co jsou to záchvaty paniky, vysvětlete jí, co to je.

Rozhodně v osobě, která má panickou ataku, nevyvolávejte dojem, že se „chová divně“, „přehání“ nebo „hysterčí“. Naopak je důležité dát osobě najevo, že to, co prožívá, se stává mnoha lidem a těžké chvíle nakonec pominout…..

Metoda 5-4-3-2-1
Pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4 věcí, které fyzický cítíte, 3 věcí, které slyšíte, 2 věci, které cítíte nosem a 1 věc, kterou cítíte v ústech.

Léčba
Boj s ataky na vlastní pěst je málokdy účinný. Pokud je zažíváme častěji, stojí za to zvážit návštěvu psychoterapeuta. Nejúčinnější léčbou je kognitivně-behaviorální terapie. Záchvaty nepřicházejí z ničeho nic. Pokud nám paniky začnou znemožňovat život, měli bychom navštívit psychiatra, který nám doporučí vhodnou farmakoterapii.

Zdroje: medicover.pl, psychoneurolab.com, mindfulness, Redakce, PsychoterapieA, Fakultní nemocnice Plzeň