Poslední oprátku v Čechách navlékl kat 2.2.1989. Odsouzeným byl pětinásobný vrah Vladimír Lulek

Oko za oko, zub za zub? Zmínky o katech přináší už Kosmova kronika. V období Habsburské monarchie se popravuje výlučně oběšením přesto, že agónie trvá několik minut. Nicméně v období okupace přichází na řadu i gilotina či smrt zastřelením.

Trest smrti za první republiky

V letech 1918–1938 bylo odsouzeno k trestu smrti přes 400 lidi, avšak popraveno jich bylo 21. Zbývající dostali milost. Jak je vidět, pro ukončení života vrahů nepanovall vždy jednotný názor. O minimální počet poprav se zasloužil první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.

Byl zapřisáhlým odpůrcem trestu smrti. Ve svých pamětech uvádí, že ho stálo mnoho sil podepsat rozsudek smrti. A ten den si vždy zaznamenal černým křížkem do kalendáře. Sám Masaryk byl za nepřítomnosti 6. prosince 1916 odsouzen k trestu smrti. Spolu s ním byli odsouzeni za velezradu Kramář, Rašín i další politici. Nicméně T. G. Masaryk byl rok poté amnestován.

Trest smrti: Jak se popravovalo za první republiky

Když už došlo k popravě, pak za první republiky bylo používáno výhradně tzv. popravčí prkno. Toto zařízení používá kat na území naší republiky od 2. poloviny devatenáctého století. Jednalo se o prkno s hákem na závěsnou oprátku a kladkovým zařízením.

Další temnou minulostí jsou zahaleny popravy za německé okupace

Na základě rozsudku, ale dokonce i někdy bez soudu byly popraveny statisíce lidí. Nechvalně známou se stává Pankrácká sekyrárna, kde bylo popraveno přes tisíc osob. Oběšení střídala i gilotina. Toto je ovšem jen zlomek popravených. Tisíce dalších byly zastřeleny či zplynovány v koncentračních táborech.

Po druhé světové válce nastupují lidové soudy

Zvláštní lidové soudy vznikly podle Dekretů prezidenta republiky. Procesy probíhaly velmi rychle a některé popravy byly dokonce i veřejné. Při zasedání lidového soudu docházelo často i k pochybení. Přísedícími byli i soudci z lidu. To vše mohlo cíleně směřovat k likvidaci nepohodlných osob. Ve 2. polovině 20. století bylo prkno nahrazeno oprátkou navinutou na ocelovém trnu ve zdi a propadlištěm, ovládaným pákou.

Justiční vraždy v komunistickém Československu

Účelem bývalo doživotně umlčet odpůrce komunistického režimu. Monstrprocesy měly být naplánovány poradci ze strany tehdejšího Sovětského svazu včetně podvržených svědeckých výpovědí. Obětí komunistického režimu se stala například právnička a politička JUDr. Milada Horáková. Vykonstruované obvinění vyústilo v justiční vraždu a stalo se tak jedním z politických procesů.

Milada Horáková odmítla žádat o milost

Za ní stálo mnoho známých osobností, jako například Albert Einstein, Winston Churchill či Eleanor Rooseveltová. Tito i další hlasy z lidu se snažili svými dopisy a rezolucemi získat pro JUDr. Horákovou milost. Nicméně tehdejší prezident Gottwald  rozsudek k trestu smrti podepsal. Poprava oběšením byla vykonána 27.6.1950. Její život vyhasl ve 49 letech.

Jedním z dalších známých vykonstruovaných procesů byla poprava generála Heliodora Píky, jenž byl odsouzen z politických důvodů. Trest smrti oběšením byl bez milosti vykonán 21. června 1949 ve věznici na Borech. Bylo mu 51 let. Plně rehabilitován byl až po roce 1989.

Trest smrti: Poslední popravy v Československu

Poslední popravenou ženou 12.3.1975 se stala masová vražedkyně Olga Hepnarová. Úmyslně vjela vypůjčeným nákladním vozem na tramvajovou zastávku. Zabila osm lidí. Dalších šest lidí bylo zraněno. Proslýchalo se, že trpěla psychickou poruchou.

Posledním mužem popraveným v Česku byl Vladimír Lulek. Oprátka ukončila jeho život 2. února 1989. Byl odsouzený za pětinásobnou vraždu a další pokus o vraždu. Opilý ubodal svou manželku a čtyři děti.

Posledním popraveným v Československu  se stal Štefan Svitek. Poprava se konala 8.6.1989 v Bratislavě. Brutálně zavraždil těhotnou manželku a obě dcery.

Zrušení trestu smrti

Nicméně diskuze o zrušení trestu smrti se rozpoutaly po pádu totality v roce 1989. Neměly dlouhého trvání, jelikož už v roce 1990 vyšla v účinnost novela, jež trest smrti zrušila. A vynesené rozsudky změnila na doživotí. O zrušení trestu smrti se tehdy přičinil, mezi jinými, i Václav Havel.

Otázka trestu smrti ovšem nenechává spát část národa. Někteří se však obávají opětovného rizika zneužití a rizika justičních omylů. V květnu 2019 se pro obnovení trestu smrti vyslovilo 50 procent dotazovaných.

Zdroje: lidskaprava.cz, refresher.cz, vscr.cz